Na Zemědělské výstavě Naše pole ani v letošním roce nechyběla tradiční expozice Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., Troubsko (ZVÚ) a Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., Troubsko (VÚPT). Největší pozornost upoutal úl se čmeláky a prezentace projektu Český čmelák. Velmi zajímavé je i široké spektrum v Troubsku vyšlechtěných odrůd plodin, jako jsou lnička setá, olejnička iberská, svazenka zvonkovitá a mnohé další představené v rámci demonstračních pokusů. Společností rezonuje i téma bioekonomiky, se kterým se návštěvníci na stánku troubského výzkumu mohli také podrobněji seznámit.
V Troubsku se tematice čmeláků věnují dlouhodobě a edukačními aktivitami přispívají k povědomí veřejnosti o opylovačích obecně. Laboratorním chovem čmeláků a jejich využitím při opylování rostlin se ve Výzkumném ústavu pícninářském začal na počátku 80. let minulého století zabývat doc. Vladimír Ptáček a svojí prací přispěl k poznání chovu čmeláků v laboratoři, a to nejen nejčastěji chovaného čmeláka zemního, ale i mnoha dalších druhů čmeláků. Jak uvedl ředitel troubského výzkumu RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., tento projekt se neustále rozvíjí. V současné době nabízejí hnízda čmeláka zemního a vzhledem k počtu zájemců, kdy byla v minulosti hnízda vyprodána záhy po zveřejnění nabídky, zainvestovali do zimovacích místností. Díky tomu jsou schopni zimovat na novou sezónu více matek. Čmeláci jsou určeni pro široké spektrum odběratelů – zahrádkáře, šlechtitele, do skleníků … RNDr. Nedělník doplnil i schopnost operativního jednání, kdy v letošním roce museli vzhledem k dřívějšímu nástupu vegetace měnit strategii tvorby hnízd, nakonec vše úspěšně zvládli. Pro chovatele a nadšence publikovali také příručku Chov a podpora čmeláků na zahrádkách i ve městě, kde jsou přehledně uspořádány všechny důležité informace včetně mnoha zajímavostí o čmelácích. Se čmeláky pracují i ve šlechtitelském programu.
Zemědělská výstava Naše pole je především polní prezentací, která zasvětila návštěvníky do odrůd vyšlechtěných troubskými vědci (již přes třicet odrůd). Řada odrůd získala v minulosti ocenění Zlatý klas na agrosalonu Země živitelka. V nedávné minulosti to byla odrůda světlice barvířské Ara (2021), sléz přeslenitý Holina (2022) a v minulém roce svazenka zvonkovitá Elizabeta. Odrůdy v sobě zahrnují agroenvironmentální aspekt, jejich využití je široké, mimo jiné také v programu meziplodin. Dostupnost těchto plodin, které se postupně dostávají do povědomí pěstitelů, je zatím v omezené míře. Mezi tradičními plodinami vyzdvihl RNDr. Nedělník světlici barvířskou (Ara, Tereza), jetele, mezi nimi například jetel panonský (Panon) nebo Pramedi (mezidruhové křížení jetele lučního a jetele prostředního) – světový unikát, o nějž je velký zájem ze strany zemědělců. Další zajímavou plodinou je svatojánské žito/žito lesní (Lesan) vhodné pro podzimní (ke sklizni zrna a časné jarní píce), jarní (pro pastevní využití, případně sklizeň píce) i letní (pro pastevní využití a sklizeň píce v roce založení a v následném roce) výsev. Zájem je ale také například o lničku setou (Zuzana) nebo olejničku iberskou (Olea). Tyto plodiny jsou vhodné do různých dotačně podporovaných programů.
Cílem odborníků z VÚPT a ZVÚ bylo také představit podrobněji veřejnosti otázku bioekonomiky. Podle RNDr. Nedělníka jde o hledání nových synergií a cest pro efektivnější zpracování biomasy do budoucna. Projekty v této oblasti řeší i s evropskými partnery. Pro pochopení tohoto v ČR relativně nového pojmu nabízeli vedle osobních konzultací také celou řadu informačních letáků, a to v češtině i angličtině. Zájemci se mohli dozvědět informace i k hodnotovým řetězcům, které do bioekonomiky patří. „Snažíme se představit například hodnotový řetězec bioplpynu, kompostování, ale i konopí jako krásný příklad toho, jak lze rostlinu kompletně využít pro farmacii, potravinářství, textilní i stavební průmysl,“ dodal RNDr. Nedělník.*
Úvodní fotografie: RNDr. Jan Nedělník hovořil o celé řadě témat, mimo jiné také odrůdách vyšlechtěných na troubském pracovišti. Patří mezi ně i světlice barvířský Ara Foto Barbora Venclová
