Ozimé obilniny jsou u nás hlavní skupinou pěstovaných plodin. Odhad osevních ploch ozimých plodin k 30. 11. 2023 pro sklizeň v roce 2024 zveřejněný Českým statistickým úřadem uvádí největší osevní plochy u ozimé pšenice (včetně špaldy) s 739 527 ha, významně je zastoupen ozimý ječmen s 125 466 ha, následuje 45 297 ha u tritikale a 29 057 ha u žita. Převaha ozimých obilnin v osevních postupech, kdy často následuje obilnina po jiné obilnině, může vytvářet podmínky podporující rozvoj houbových chorob.
Některé choroby postihují široký hostitelský okruh ozimých plodin. Například sněžná plísňovitost obilnin a fuzariózy mohou působit vyzimování porostů u pšenice, ječmene, tritikale i žita. Přezimování porostů je přitom důležitým faktorem ovlivňujícím úspěšnost pěstování ozimých obilnin.
Jako primární zdroj infekce některých chorob mohou sloužit posklizňové zbytky. Patogeny na nich přežívají v půdě i více než tři roky. Posklizňové zbytky v půdě hrají významnou roli například u fuzarióz, chorob pat stébel a listových skvrnitostí.
Ozimé obilniny postihují různé typy chorob poškozující klíčivost a vzcházení, s důsledky pro zdravotní stav porostu, výnos a kvalitu produkce. Ošetření osiva mořením zajišťuje ochranu hlavně proti chorobám přenosným osivem, snižuje riziko primární infekce, brání rozvoji patogenu i zavlečení choroby na dosud nezasažená místa.
Původ infekce hraje významnou roli ve volbě přípravků proti konkrétním chorobám, účinná látka se musí dostat do kontaktu se strukturami patogenu. Zdrojem infekce mohou být v závislosti na druhu patogenu nejčastěji spory nebo mycelium patogenních hub na povrchu osiva, pod semennými obaly nebo ukryté ve vnitřních vrstvách obilek. Pro potlačení chorob přenosným osivem, jejichž hyfy prorůstají embryem, jako je tomu u sněti prašné ječné, je potřebný systémový účinek přípravku. U infekce pocházející z půdy, kde patogen přežívá v půdě nebo na rostlinných zbytcích, je žádoucí dlouhodobé působení účinné látky. Ukázkovým příkladem je sněť zakrslá, u které dochází k infekci mladých rostlin z půdy v průběhu zimních měsíců a systémový účinek ošetření osiva musí proto působit i několik měsíců po výsevu. Některá mořidla díky systémovému účinku potlačují i primární infekce nebo omezují počáteční rozvoj listových chorob.
Limitní výskyt škodlivých organismů, vztahující se k povinnému moření osiva obilnin, stanovuje Příloha č. 1 k vyhlášce č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu. Nejvyšší povolený výskyt je zde stanoven pro houby Pyrenophora graminea, Cochliobolus sativus, Fusarium spp., Ustilago nuda a U. hordei u ječmene, Phaeosphaeria nodorum, Fusarium spp., Ustilago tritici a Tilletia spp. u pšenice seté, pšenice tvrdé a pšenice špaldy, Fusarium spp., Tilletia spp. a Urocystis occulta u tritikale a Fusarium spp., Tilletia spp. a Urocystis occulta u žita.
Chemické fungicidy určené k moření osiva ozimých obilnin u nás jsou v současnosti založeny na působení devíti účinných látek a jejich různých kombinacích.
Moření osiva v podmínkách je ekologického zemědělství možné pomocí základních látek a biopreparátů.*
Tyto a další podrobné informace k tématu naleznete v červencovém vydání časopisu Úroda (7/2024) v článku RNDr. Veroniky Dumalasové, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
Úvodní fotografie: Fusarium spp. v klasech ozimé pšenice Foto Veronika Dumalasová
