Jak informuje aktualita neziskové organizace BIOTRIN, z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií, Rusko navzdory jeho aktuální situaci nadále zakazuje GMO, Čína se v této oblasti rozvíjí více, a však za nízké podpory spotřebitelů.
V červenci 2016 podepsal ruský prezident Vladimir Putin zákon zakazující pěstování GM rostlin a chov GM živočichů na území Ruské federace. V roce 2020 následoval zákon o doktríně potravinové bezpečnosti, který zakazuje dovoz, distribuci, pěstování a chov geneticky modifikovaných organismů. Výjimku ze zákazu dovozu a pěstování GM plodin tvoří dovoz vybraných GM potravin (např. sója) za účelem výzkumných účelů a některých potravin určených ke konzumaci.
Z vojenských a politických důvodů byly na Rusko v letech 2014 a 2022 uvaleny sankce ze strany USA, EU a dalších zemí, které ovlivňují dovoz a vývoz potravin a zemědělských produktů. Zemědělství je základní součástí života Rusů, i když většina jejich půdy není pro zemědělství vhodná. Zákaz GMO je proto překvapující, protože genetická modifikace rostlin odolných vůči proměnlivým teplotám a suchu by mohla zvýšit celkovou produkci potravin. Navzdory tomu jsou Rusové, i vlivem místní propagandy, vůči GMO skeptičtí – až 80 % z nich se GMO obává. Přesto Rusko plánuje do roku 2027 vyvinout téměř 40 nových odrůd plodin a živočichy s upraveným genomem, ale doposud nejsou známy zprávy o vzniku jakéhokoliv GM produktu, uvádí zpráva Biotrinu.
V případě Číny se podle aktuality Biotrinu jedná o mnohem delší historii. Koncem 90. let uvedla Čína na trh svou první geneticky modifikovanou plodinu – tabák odolný vůči virům. V dnešní době je Čína největším dovozcem potravin na světě. Očekává se, že do roku 2050 vzroste její poptávka po potravinách o 30 %, zatímco produktivita půdy dosahuje svých limitů.
V reakci na to považují politici v Pekingu potravinovou bezpečnost za klíčovou prioritu. Nedávno Čína povolila několika domácím společnostem komerční produkci a distribuci GMO kukuřice a sóji. Všechny GMO a GM produkty pak musí být podle legislativy viditelně označeny, což zákazníkům umožňuje snadnou orientaci v tom, co kupují, a GM produktům se tak často vyhýbají. Skepsi spotřebitelů prohloubila netransparentnost schválení Bt rýže v roce 2009 a skandál se zlatou rýží v roce 2012, kdy byla bez souhlasu testována na školních dětech. Podpora konzumace GM potravin je nízká – v roce 2018 je pozitivně vnímalo méně než 12 % čínských spotřebitelů. I přesto Čína považuje GMO za nezbytné pro budoucí potravinovou bezpečnost a investuje tak až tři miliardy USD ročně do výzkumu a vývoje GMO technologií, uvádí zpráva.
Více informací a zdroje lze nalézt na stránkách spolku Biotrin.
