Od začátku května jsou zaznamenány škodlivé výskyty mšic ve vzcházející cukrové řepě. Toto zjištění potvrzují i prognózy výskytu rizika virových žloutenek z údajů ze sacích pastí, kde stoupá letová dynamika u mšice makové i mšice broskvoňové. Vzrůstající početnosti výskytů jsou hlášeny i u dřepčíků a makadlovek na řepě. Výskyty květilky řepné jsou prozatím lokální a na slabé úrovni. Informace přináší Rostlinolékařský portál Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Pěstitelé cukrové řepy letos poprvé zahajují sezónu bez možnosti použití moření neonikotinoidy. Pěstitelé musí zvýšit pozornost při monitoringu škůdců vzcházejících a mladých rostlin, které budou postupně během několika následujících let pravděpodobně nabývat na významu, uvádí zpráva RL portálu.
Výskyty mšic mají spojitost s virovými žloutenkami. Mšice broskvoňová společně s mšicí makovou patří mezi vektory přenášející virové žloutenky řepy. Virové žloutenky řepy tvoří virus žloutenky řepy – Beet yellows virus (BYV) a virus mírného žloutnutí řepy – Beet mild yellowing virus (BMYV). Škodlivost virových žloutenek je spjata s termínem napadení porostů řepy cukrové. Všechny tyto viry snižují asimilační plochu i intenzitu fotosyntézy a způsobují postupné odumírání nejstarších listů, čímž nutí rostlinu tyto listy nahrazovat. Pokud dojde k brzké infekci, rostliny mají malé bulvy a následně i slabý výnos. Virové žloutenky mohou snížit výnos bulev až o 20–30 %. Pokud dojde infekci později, snižuje se cukernatost i výtěžnost cukru a zvyšuje se obsah melasotvorných látek. Ztráty na výnosu cukru se udávají až k 50 %, konstatuje zpráva.
Jak dále uvádí, základem pro zvládnutí napadení a šíření viróz je především regulace přenašečů, a to ještě před tím, než stihnou na cukrovou řepu přenést viry. Škodlivost obou virů koreluje s termínem infekce rostlin: čím mladší rostliny jsou napadeny, tím je vyšší dopad na výnos cukru. Souvisí to i s citlivostí rostlin. Mladé rostliny jsou vnímavější pro virovou infekci, naopak po dosažení fáze 16. listu se již citlivost výrazně snižuje. Ochranu proti mšicím je nutné provádět včas a opakovat ji podle náletu mšic. Aktuální letovou aktivitu z pěti sacích pastí (Čáslav, Dobřichovice, Chrlice, Lípa u Havlíčkova Brodu a Věrovany) lze dohledat v Aphid Bulletinu.
K biologické ochraně řadíme přirozené nepřátele mšic. Kolonie mšic bývají hojně napadány mšicovníky a mšicomary, dále larvami pestřenek a slunéček, které přirozeně redukují populace mšic, dodává zpráva.
Mezi preventivní opatření proti virózám řadíme včasné setí, dodržování osevních postupů a zakládání hustého a vyrovnaného porostu, neboť mšice jsou do porostu lákány především střídáním barevných ploch zelené x hnědé (rostliny x půda). Včasně seté a zapojené porosty urostou počátečnímu tlaku mšic.
Aktuální informace k rizikům šíření viru mšicí broskvoňovou a mšici makovou v cukrové řepě naleznete v Prognózách na Rostlinolékařském portálu.
Úvodní fotografie: Kolonie mšice makové Foto S. Rychlý, ÚKZÚZ
Prognóza rizika virové žloutenky řepy na lokalitě sací pasti Věrovany Zdroj RL portál
