Na základě výsledku monitoringu verticiliového vadnutí chmele (Verticillium nonalfalfae) v chmelařských oblastech ČR v roce 2023 nařídil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) mimořádná rostlinolékařská opatření. Týká se všech pěstitelů, kteří pěstují chmel za účelem produkce chmele nebo rozmnožovací materiál chmele.

Úřad v tiskové zprávě uvádí, že nařízení určené je určené profesionálním pěstitelům chmele, a to za účelem ochrany produkce chmele na území České republiky. Konkrétně mají ohlašovat datovou schránkou nebo e-mailem na adresu podatelna@ukzuz.cz (do předmětu uvést v obou případech “ohlášení chmelové sadby“) UKZÚZ datum převzetí chmelové sadby původem z jiných členských států Evropské unie (dále jen „Unie“) a adresu místa, kde se tato sadba po převzetí nachází, a to do pěti kalendářních dní ode dne potvrzení jejího přijetí. ÚKZÚZ zajistí testování domácí a zahraniční sadby chmele na přítomnost původce verticiliového vadnutí a provede vyhodnocení výsledků laboratorních analýz. Pokud bude zjištěno riziko zavlékání patogenu sadbou chmele ze zahraničí, ÚKZÚZ přijme odpovídající opatření.

Způsobuje vysoké ztráty

Dokument připomíná, že škodlivý organismus zařazen mezi regulované nekaranténní škodlivé organismy na rostlinách Humulus lupulus L. určených k pěstování (kromě osiva). Letální forma patogenu způsobuje rychlé odumírání rostlin. Patogen byl příčinou ukončení pěstování chmele v jihovýchodní Anglii a způsobil totální ztrátu výnosů v Bavorsku. Ve Slovinsku způsobil významné ztráty na výnosu a v mnoha případech byl důvodem k likvidaci chmelnic. Přirozeně se šíří půdou a částmi napadených rostlin (např. předčasně opadanými listy, kultivačními pracemi, přemisťováním infikovaných částí rostlin) a kontaminovanou půdou ulpělou na zemědělských strojích. S neočistěnými zemědělskými stroji a dopravními prostředky se může šířit i mezi chmelnicemi. Kontaminace půdy ve chmelnici vede k opakované infekci. Patogen se může šířit i závlahou nebo dešťovou vodou a může přežívat na dvouděložných pěstovaných plodinách a plevelech. Na delší vzdálenosti se šíří infikovaným rostlinným materiálem určeným k pěstování. První příznaky výskytu patogenu v České republice byly zjištěny v roce 2017 na dvou chmelnicích v Olomouckém kraji v okrese Přerov. Zdrojem infekce byly pravděpodobně sazenice chmele, uvádí ÚKZÚZ.*