03.05.2024 | 09:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vícedruhové směsi pícnin a klima

Čeští a norští výzkumníci společně hledají ideální složení vícedruhových směsí pícnin, které by si lépe poradily se změnou klimatu. Kvůli zvýšení průměrné teploty a častějšímu výskytu extrémních jevů (především letních period sucha a horka) je nutné přizpůsobit strategie šlechtění pícnin tak, aby v budoucnosti nedocházelo k výraznému snížení jejich výnosů.

Doc. David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., v Olomouci informoval, že právě to řeší nový projekt česko-norské spolupráce v genetice a šlechtění pícnin pro zmírnění dopadů klimatické změny (Czech–Norwegian synergistic activities on the genetics and breeding of fodder crops to mitigate impacts of climate change), který vede doc. David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci a který je financován z programu Norských fondů. V rámci tohoto projektu se vědci z obou zemí letos v březnu setkali na norské University of Life Sciences.

Zemědělce obou zemí trápí zejména výkyvy klimatu spojené s nepředvídatelným průběhem počasí. V Norsku je hlavním problémem střídání období mrazů a tání, které vede k tvorbě ledové krusty na povrchu půdy, absence sněhu při výskytu mrazů a teplý průběh podzimu za krátkého dne, kdy rostliny nestihnou nahromadit dostatek zásobních látek na zimní období. Tvorba ledové krusty vede k hypoxickému stresu, kdy jsou rostliny uvězněné pod vrstvou ledu bez přístupu vzdušného kyslíku. O výkyvech počasí svědčí i to, že ačkoliv byl průběh letošního zimního období v Norsku mírný s nepravidelným výskytem sněhové pokrývky, v druhé polovině března, kdy na Moravě kvetly naplno meruňky, klesla celodenní teplota vzduchu v Oslu pod –2 °C a zemi postihla sněhová kalamita. Čeští pěstitelé pícnin řeší také změnu klimatu a nutnost přizpůsobit šlechtění stresům způsobeným klimatem (abiotický stres).

Je třeba hledat nové druhy

V naší zemi jsou to zejména častá období sucha, která jsou obvykle doprovázena vysokými teplotami. I v Norsku se však stále častěji objevují období sucha, která omezují produkci pícnin. Společným řešením by mohlo být rozšíření nabídky odrůd a nových směsí. Je proto žádoucí hledat další druhy, ideálně plané příbuzné, které by se daly využít pro tvorbu nových odrůd. Zde mohou pomoci výzkumníci z ústavů základního či aplikovaného výzkumu (včetně Akademie věd ČR) a univerzit. V rámci dlouhodobé spolupráce vědci vytipovali některé plané druhy kostřav, které by se mohly začít využívat v pícninářství. Jedná se zejména o extrémně suchovzdorné a mrazuvzdorné kostřavy Festuca glaucescens rostoucí v suchých oblastech Pyrenejí a Festuca mairei, vyskytující se v severoafrickém pohoří Atlas. Oba druhy jsou blízce příbuzné kostřavě luční a kostřavě rákosovité a zároveň i jílkům. Využívat by se mohly především k mezidruhovému křížení s jílky. Takové křížení se u kostřav a jílků provádí ve šlechtitelských programech již půlstoletí a odrůdy festulolií si v pícninářství své místo rozhodně našly. Dosud se ale používaly pouze kříženci kostřav lučních či rákosovitých s jílky (převážně mnohokvětými). Využití planých druhů kostřav by mohlo vést ke vnesení genů suchovzdornosti do jílků. Takové směsi by mohly mít v budoucnu velký potenciál pro snížení rizik spojených se změnou klimatu. Na využití planých kostřav i jejich kříženců s jílky se rozhodli zaměřit šlechtitelé a výzkumníci sdružení ve společném česko-norském projektu.*

Více informací naleznete v příštím vydání týdeníku Zemědělec 19/2024.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down