Příspěvek Ing. Marcely Remešové a Ing. Zdeňky Náglové, Ph.D., z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací zveřejněný v příloze Řepka (4/2024) hodnotí ekonomiku pěstování ozimé řepky v období 2021–2022, kdy docházelo ke značným nárůstům cen vstupů (resp. nákladů) do zemědělství. Článek si tedy klade za cíl provést komparaci dopadů těchto zvýšených nákladů na ekonomiku pěstování ozimé řepky v mezinárodním kontextu z dat sítě agri benchmark Cash Crop.
Srovnání čtyř zemí EU
Pro účely článku byla provedena komparace v základních ekonomických ukazatelích za ČR, Německo, Polsko a Maďarsko (srovnáváno 11 farem). Srovnání probíhá na základě tzv. typických farem, které v jednotlivých zemích, jež se do sítě zapojily, reprezentují běžnou strukturu a výměru plodin, běžné technologické postupy, zpracování půdy, vstupy, popř. další ukazatele typické pro daný stát.
Meziroční nárůst
Podle výsledků došlo k meziročnímu nárůstu hektarových výnosů na většině farem, nákladů na hnojiva v roce 2022 (70–90 %), i nákladů na pohonné hmoty (20–60 %). Rovněž došlo k nárůstu tržeb na hektar na všech farmách. Ekonomický zisk vykázala v roce 2022 většina farem (kromě jedné z německých farem a maďarské farmy). Výše poskytovaných dotací významně přispívá ke zlepšení ekonomiky pěstování řepky. Ekonomického zisku včetně dotací dosáhly kromě Maďarska všechny farmy v obou letech, uvádějí autorky článku.*
Podrobné informace přináší příloha časopisu Úroda (4/2024) s názvem Řepka.