Nezbytné pro úspěšné pěstování semenářských porostů jednotlivých rodů a druhů trav jsou znalosti jejich ochrany proto plevelům. Hlavní pozornost v článku publikovaném v časopise Úroda (4/2024) věnuje Ing. Radek Macháč, Ph.D., ze společnosti OSEVA vývoj a výzkum, s. r. o., Zubří jílkům, které jsou pěstovány na polovině výměry travosemenných porostů. Zaměřuje se rovněž na kostřavy, jež zaujímají také podstatnou část celkové výměry trav a zároveň se vyznačují velkou druhovou odlišností v citlivosti na herbicidy.
Z dalších druhů se v ČR pěstují na plochách nad 100 ha ještě bojínek luční, srha laločnatá a festulolia. Ostatní druhy se pěstují jen okrajově na výměře do 100 ha.
Konkrétně k jílkům
Jílky se od ostatních druhů trav odlišují tím, že se zpravidla zakládají bez podsevu do krycí plodiny. Často se zařazují po ozimých obilninách, které následně zaplevelují porosty jílku výdrolem. U ozimých druhů jílků je velmi vhodné provést ochranu proti plevelům již na podzim v roce výsevu. Mezi nebezpečné plevele v jílcích řadíme všechny trávovité příměsi (jiné druhy jílků, pýr plazivý, oves hluchý, chundelku metlici, psárku rolní, ježatku a béry, medyňky i příměsi jiných travních druhů). Pro dosažení uspokojivých výnosů musíme před založením semenářských porostů jílků pozemek zbavit vytrvalých plevelů, zejména pýru plazivého. V případě vyššího zaplevelení jílku mnohokvětého (italského či jednoletého) pýrem plazivým lze provést první seč s využitím pro krmné účely (siláž, popř. seno) a na semeno sklízet jílek z druhé seče. Při tomto způsobu se ovšem výnos semen jílku snižuje. Tento způsob však nelze použít u jílku vytrvalého nebo hybridního, které jsou ozimého charakteru a do druhé seče nemetají.
Osečení porostu je i způsob regulace výdrolu ozimých obilnin v jílcích. Velmi nebezpečnými pleveli pro jílky jsou také hluchavky, které mohou vytvořit kobercovité zaplevelení, jenž může zcela potlačit vyvíjející se jílek, popř. přispět k vyzimování jílků v důsledku napadení sněžnou plísňovitostí. Podobně mohou jílky poškodit i heřmánkovité plevele, nebo violky. Proti dvouděložným plevelům lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, tritosulfuronu s dicambou, bentazonu, amidosulfuronu, pendimethalinu (i na trávovité plevele), florasulamu s diflufenicanem nebo 2,4-D. Dalším významným plevelem pro jílky je oves hluchý. Tento plevel je limitován nulovým výskytem zejména v porostech, kde jsou produkovány osiva pro zahraniční semenářské firmy. Nebezpečí výskytu ovsa hluchého je především v jílku jednoletém a prořídlých porostech ozimých jílků. Proti ovsu hluchému lze v porostech jílků aplikovat přípravky na bázi fenoxaprop-ethylu.
Postupy v ochraně semenářských porostů dalších rodů a druhů trav naleznete v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2024).*
Úvodní fotografie: Výdrol obilnin se často vyskytuje v jílcích setých letním výsevem Foto Radek Macháč