Porosty trav pěstovaných na semeno patří v současnosti mezi minoritní plodiny, nicméně z hlediska agrobiodiverzity i agrárního obchodu jsou velmi významným odvětvím zemědělství. Plochy trav na semeno se v posledních letech pohybují okolo 10 tis. ha, největší podíl zaujímají jílky a kostřavy. Ochrana semenářských porostů trav proti plevelům je jedním z nejdůležitějších úkonů v agrotechnice těchto porostů.
Trávy pěstované na semeno jsou zejména v oblasti ochrany proti plevelům plodinou, ve které lze úspěšně využívat zásad integrované ochrany. Můžeme zde využívat řadu nechemických způsobů ochrany proti zaplevelení, což přispívá ke snižování používání chemických přípravků na ochranu rostlin. Ovšem pro dosažení vysokých výnosů a produkce kvalitního osiva, které je možno úspěšně certifikovat, se bez použití herbicidů doposud neobejdeme. K aplikaci herbicidů je však nutno přistupovat až po využití všech dostupných metod nechemické ochrany. Pro úspěšné pěstování trav na semeno je důležité dodržovat obecné zásady správné agrotechniky – zavedený systém střídání plodin včetně zařazení meziplodin, pravidelné hnojení organickými hnojivy, úprava půdní reakce vápněním a zabránění šíření plevelů vysemeněním apod.
V současnosti patří mezi nejčastěji se vyskytující plevele v porostech trav na semeno jiné druhy trav: lipnice roční (Poa annua L.), lipnice obecná (Poa trivialis L.), pýr plazivý (Elytrigia repens L.), oves hluchý (Avena fatua L.) a v poslední době se šířící mrvka myší ocásek (Vulpia myuros (L.) K.C. Gmel.). Změna klimatu má patrně za následek i šíření sveřepů (Bromus spp.) a rostlin C4, jako jsou ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli (L.) P. B.) a béry (Setaria spp.). V posledních letech nabyly opět na významu i plevele z čeledi hvězdicovité – zejména pcháč oset a heřmánkovité plevele. Heřmánkovité plevele jsou vzhledem k velikosti semen nebezpečné zejména u tzv. jemnosemenných druhů trav, jako jsou lipnice, psinečky, trojštět apod., ale konkurují i jiným druhům trav. Vyhláška limituje výskyt šťovíku kadeřavého (Rumex crispus L.) a tupolistého (R. obtusifolius L.). Tyto plevele by se však při dnešních možnostech ochrany neměly v semenářských porostech trav vůbec vyskytovat.
Je zapotřebí, aby si pěstitelé uvědomili, že pokud je přírodní osivo kontaminováno semeny plevelů, zejména obtížně čistitelnými, pak odstranění problematických semen z osiva opakovaným čištěním může přinést ztráty při čištění ve výši až 10 %, což spolu s vyššími náklady na čištění významně snižuje rentabilitu pěstování.
Tyto a další informace přináší článek Ing. Radka Macháče, Ph.D., ze společnosti OSEVA vývoj a výzkum, s. r. o., Zubří v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2024).*
Úvodní fotografie: Šťovíky by se v porostech trav neměly vyskytovat Foto Radek Macháč
