Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) uspořádal tradiční odbornou akci, věnovanou integrované ochraně rostlin (IOR). V letošním, již devátém ročníku, se zaměřil na osevní postupy, výběr vhodných odrůd a možnosti rozšíření spektra pěstovaných plodin.
Webinář, který se konal pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného, zahájil ředitel ÚKZÚZ, Daniel Jurečka. Ve své úvodní řeči zdůraznil stávající zaměření zemědělství na udržitelnost krajiny a ochranu životního prostředí. „Zemědělství není jen základem naší existence díky produkci potravin, krmiv a průmyslových surovin, ale je také klíčem k udržitelnosti naší krajiny a ochraně našeho životního prostředí. V dnešní době, kdy se intenzifikace zemědělství a nárůst chemizace stává výzvou pro udržitelnost, je integrovaná ochrana nezbytným nástrojem pro minimalizaci chemických vstupů,“ uvedl. Dále informoval o stažení návrhu nového nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (nařízení), mírném posunu v oblasti použití genomických technik v Evropském parlamentu a zmínil aktuální přípravu legislativy v případě rozmnožovacího materiálu rostlin a eFyto, které mohou mít vliv i na rozvoj IOR, potažmo udržitelného zemědělství.
Zástupce MZe Petr Beneš (Odbor bezpečnosti potravin) hovořil podrobněji o důvodech zamítnutí původního návrhu nařízení a možnostech vytvoření nové, vyváženější a akceptovatelnější verze návrhu z pohledu zemědělské veřejnosti a orgánů státní správy. Tematicky navázal na Národní akční plán, jehož platnost je s ohledem na stažení návrhu nařízení prodloužena do konce roku 2024. Zmínil podporu vzdělávání, poradenství a vývoje diagnostických metod, zachování dostupnosti účinných látek POR a snížení administrativních nároků na zemědělce.
O efektivním využití osevních postupů hovořil Vladimír Smutný (MENDELU). Zdůraznil, že cílem osevních postupů by mělo být vytvoření rotace plodin s maximem pozitivních a minimem negativních interakcí mezi plodinami. Zmínil důležitost pokryvu půdy proti erozi nebo důležitost druhové pestrosti, která příznivě přispívá k prevenci výskytu plevelů a přirozené odolnosti vůči chorobám a škůdcům. Na jednotlivých příkladech plodin prezentoval typy osevních postupů, včetně ukázek skladby plodin v systému hospodaření bez, a s vazbou na živočišnou výrobu. Připomněl význam zastoupení zlepšujících plodin (luskoviny, hnojem hnojené plodiny) a význam meziplodin v osevních postupech bez živočišné výroby.
O praktické zkušenosti s pěstováním plodin v ekologickém zemědělství se s účastníky podělil František Král (BREAGRO). Hovořil o potřebné kvalitě půdy, maximálnímu odplevelení ještě před začátkem pěstování a prospěšných podmínkách pro půdní bakterie. Provedl účastníky způsoby pěstování pšenice, hrachu, kukuřice, slunečnice a brambor až po prodej ze dvora.
O ekonomice pěstování plodin hovořila Bohdana Koláříková Janotová (ÚZEI). Představila vývoj ploch obilnin, olejnin, okopanin a luskovin v ČR, ekonomické výpočty a systém dotačních podpor, a to včetně rentability pěstovaných plodin.
Téma udržitelnosti v oblasti živočišné výroby přednesl Karel Karel (ZZN Pelhřimov, mj. člen Evropského sdružení výrobců krmiv FEFAC) zástupce výrobce krmných směsí s proteinovými surovinami tuzemského původu. „EU je závislá přibližně ze 72 % na dovozu proteinových surovin. Řešením pro soběstačnost je aktuálně zvýšení udržitelné produkce v Evropě, u nás jde o snahu pěstování nejen sóji, ale i dalších proteinových plodin (slunečnice, řepka, hrách, lupina),“ uvedl. Informoval o závěrech studie o možnostech náhrady sóji v krmivářském průmyslu a dále o výhodách i nevýhodách pěstování sóji v ČR. Na závěr účastníky webináře seznámil s provozním testováním krmných směsí pro drůbež se zastoupením tuzemských proteinových krmiv a jeho výsledky.
Nové genomické techniky ve šlechtění rostlin představila Jaroslava Ovesná (VÚRV). Představila vývoj šlechtitelských metod až po současnost, kdy je u rostlin nejvíce využívána metoda CRISPR/CAS, která je využitelná vůči virům, bakteriím a houbovým chorobám rostlin. Již se podařilo upravit některé geny, které odpovídají za odolnost či náchylnost k chorobám. I nadále dochází k vývoji dalších systémů, které jsou levnější nebo těch, které mohou upravit až desítky genů najednou v rostlině. Od 7. února 2024 byl Evropským parlamentem přijat návrh o nových genomických technikách (NGT).
Principy a procesy odrůdového zkoušení ÚKZÚZ představil Tomáš Mezlík. Proces registrace (průměrný počet žádostí o registrací je 520 – 600/rok), jehož výsledkem je jednoznačný popis odrůdy a záruka vhodnosti odrůd pro použití v půdně klimatických podmínkách ČR; proces doporučování odrůd, který usnadňuje výběr vhodné odrůdy a v neposlední řadě ochranu práv odrůdy, která dává držiteli výlučné právo k využívání chráněné odrůdy. „ÚKZÚZ díky odrůdovému zkoušení poskytuje pěstitelům a zpracovatelům objektivní a nezávislé informace o odrůdách. Mají tak možnost výběru vhodné odrůdy s odpovídající odolností proti škodlivým organismům a abiotickým stresům (vyzimování, mrazuvzdornost), což může výrazně přispět ke snížení intenzity chemické ochrany v kombinaci s dalšími pěstebními opatřením,“ uvedl. Na příkladech prezentoval vlastnosti nově vyšlechtěných odolných odrůd vhodných do systému IOR.
Právní rámec hodnocení půdní úrodnosti pro Ekoplatbu prezentoval Jan Klír (VÚRV). Součástí přednášky byl příklad výpočtu Ekoplatby 2024 na ukázce hospodaření s organickou hmotou na orné půdě v hospodářském roce 2023/2024.
Výsledky šetření IOR za rok 2022, včetně praktických podnětů ze strany zemědělců prezentovala Pavla Šenkeříková (ÚKZÚZ). Do šetření bylo zapojeno celkem 104 náhodně vybraných podniků napříč všemi kraji s výjimkou hlavního města Prahy. Při samotném šetření jsou zjišťovány údaje ze čtyř oblasti zemědělské výroby – půda, hnojení, pěstitelské strategie, přípravky na ochranu rostlin.
Podniků, které provozují živočišnou výrobu bylo do šetření zapojeno přibližně 64 %. Příznivě lze hodnotit snahu zemědělců provádět protierozní opatření i nad rámec zákonné povinnosti, využívat výsledky AZZP (Agrochemické zkoušení zemědělských půd) nebo se aktivně podílet na výběru POR. Ke zjištěným slabším stránkám zemědělské prvovýroby patří nedostatek organické hmoty v půdě, nedodržování optimálních časových odstupů pěstovaných plodin nebo nižší využití nechemických metod regulace škodlivých organismů. Ze závěrů šetření vyplývá míra využití zásad IOR mezi zemědělci přibližně 55–58 %. Podrobné informace k šetření jsou zpracovány v Závěrečné zprávě IOR na webu ÚKZÚZ.*
Zdroj: ÚKZÚZ
