Během minulého století prošla zemědělská krajina významnou změnou, na kterou musela reagovat i řada organismů v ní žijící. Bezesporu nejcharakterističtějším druhem odrážejícím prodělané změny je koroptev polní (Perdix perdix). Za bezmála sto let došlo k silnému poklesu z řádově milionových počtů na současných několik tisíc a tento trend stále trvá.
Jedním z klíčových faktorů pro obnovu populací je úspěšné hnízdění. V příspěvku v Úrodě upozorňují Mgr. Martin Černý, Ph.D., (Zoologické oddělení, Moravské zemské muzeum a Ing. Václav Zámečník, Ph.D. (Česká společnost ornitologická) na problematiku ohrožení hnízd a jak je lze snížit pomocí managementových opatření.
Jedním z nich jsou kombinované biopásy. Autoři upozorňují na výsledky výzkumu z Německa, podle kterého nejvyšší měsíční mortalitu mají samice koroptve během hnízdění (Gottschalk in litt.). Proto je pro dlouhodobou prosperitu tohoto druhu naprosto zásadní zajistit bezpečné hnízdní prostředí. Aby nevznikala již zmíněná ekologická past, měla by být šířka hnízdiště optimálně alespoň 20 m. Problematické pro obě pohlaví je rovněž přežívání zimy, zejména prosince a ledna, kdy koroptve potřebují dostatek potravy a úkrytů.
Zatímco pro přežívání zimy mohou koroptve dlouhodobě využívat agroenvironmentálně-klimatické opatření Krmné biopásy, zejména pokud jsou široké minimálně 12 m, dosud žádné opatření na orné půdě jim neposkytovalo bezpečné hnízdní prostředí. Proto vznikl dotační titul Kombinované biopásy, do kterého mohou zemědělci vstupovat od roku 2023. Jeho podstata spočívá v tom, že vedle krmného biopásu vznikne navíc víceletý pestrý travinobylinný pás o šíři 18 až 24 m, který by měl koroptvím zajistit nejen bezpečné hnízdiště, ale i atraktivní potravní stanoviště. Podle projednávaného návrhu nařízení vlády (konec roku 2023), jímž se upravují podmínky dotací, by součástí tohoto pásu měly být nejméně čtyři druhy jetelovin, tři druhy trav a čtyři druhy dvouletých a dalších víceletých bylin. Podíl trav by měl přitom tvořit méně než 50 %. Pás se seče jen jednou ročně po 15. srpnu, takže by měly být chráněny i případné náhradní snůšky. Také podmínky krmného biopásu jsou mírně upraveny – musí být založen nejpozději do 30. dubna, protože v květnu už koroptve hnízdí, a při kultivaci biopásu by tak mohlo docházet k likvidaci hnízd i sedících samic.*
Úvodní foto: Kombinovaný biopás a posečený víceletetý pás, Foto Václav Zámečník
