Půda v sobě obsahuje mimo jiné i rizikové prvky, známé pod názvem těžké kovy. Tyto prvky mohou být geogenního (přírodního) původu, tzn. že se do půdy dostávají při zvětrávání matečné horniny či substrátu. Přirozený obsah rizikových prvků bývá většinou nízký a jen zřídka dosahuje toxické úrovně. Rizikové prvky mohou být také antropogenního původu, tzn. že se do půdy dostávají činností člověka. Jejich obsah bývá vyšší a mohou se významně podílet na kontaminaci půd, zejména její povrchové organominerální (humózní) vrstvy. Jejich vysoké množství může mít negativní dopad na půdu, pěstované rostliny, živočichy i člověka.
Potenciálně kontaminované půdy se mohou vyskytovat na místech starých průmyslových či zemědělských zátěží, v okolí výsypek dolů, v průmyslových oblastech nebo na územích ležících po směru větru od průmyslových oblastí. Ani zemědělské půdy nejsou uchráněny před možnou kontaminací rizikovými prvky. Jejich kumulace v orničním horizontu může mít negativní dopad nejen na půdu samotnou a její úrodnost, například snížení mikrobiální aktivity, ale i na pěstované plodiny, přes které se mohou tyto prvky dostávat do potravinového řetězce. Na druhou stranu některé těžké kovy, například měď, selen a zinek, jsou stopovými prvky nezbytnými pro metabolismus živých organismů, člověka nevyjímaje.
Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) také sledování obsahů rizikových prvků. Rozsah a způsob tohoto sledování stanovuje Ministerstvo zemědělství ČR (§ 10 zákona o hnojivech). Obsah rizikových prvků (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn) v zemědělských půdách je hodnocen podle preventivních a indikačních hodnot uvedených ve vyhlášce č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Výsledky uvedeného sledování jsou vedeny v databázi v tzv. Registru kontaminovaných ploch (RKP).
K potenciálně nejvíce toxickým rizikovým prvkům se řadí kadmium (Cd), rtuť (Hg) a olovo (Pb). Podrobné informace k tomuto tématu se dočtete v únorovém vydání časopisu Úroda (2/2024) v článku Ing. Ladislava Kubíka, Ph.D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Brno.*
Úvodní mapa: Mapa obsahu Cd (lučavka královská) – průměrné obsahy podle katastrálních území jako procenta limitních hodnot
