Nejen uskladněné komodity jsou napadány celou řadou druhů skladištních škůdců, ale také produkty z nich vyrobené. Patří sem potraviny, krmiva, ale také osiva nebo slad. Mezi skladištní škůdce, kteří škodí na těchto produktech, patří mnoho hmyzí druhů ze skupin brouků, zavíječů, molů a pisivek. Dále sem také patří mnoho druhů roztočů nebo synantropní hlodavci (myš, potkan, krysa).
Hubení hmyzích škůdců a roztočů je v praxi založeno často na využití chemické ochrany, jako je použití přípravků na bázi fosforovodíku nebo přípravků aplikovaných preventivně ve formě postřiku přímo na zrno. Tyto postupy lze zvolit pouze u komodit nebo osiv, kde mohou být použity tyto přípravky v rámci registrace přípravků na ochranu rostlin (tzv. POR). U potravin nebo krmiv tyto přípravky nelze využít, stejně jako u komodit nebo osiv produkovaných v systému ekologického zemědělství. Absence efektivních nástrojů pro ošetření se může významně odrážet v problémech s výskytem škůdců nejen ve výrobnách nebo skladech, ale také v samotných produktech. S tím jsou spojena následně rizika reklamací a vícenákladů při jejich řešení.
Začínají se objevovat v praxi
Z uvedených důvodů je podle odborníků z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) nezbytné hledat alternativní prostředky pro represivní nebo preventivní ošetřování produktů, kde není možné využít tradiční fumigační či postřikové přípravky POR proti hmyzím škůdcům a roztočům. Jednou z možných alternativ je využití řízených atmosfér (ŘA), které se již začínají postupně objevovat v praxi. Tyto metody patří mezi ekologicky šetrné postupy, které manipulují s jednotlivými složkami běžného vzduchu. Patří sem využití například oxidu uhličitého (CO2), dusíku (N2), vakua nebo kombinace CO2 a vysokého tlaku. Každá z těchto metod má své výhody a nevýhody, které je nutné zvážit před rozhodnutím, kterou cestou se vydat. Podrobně jednotlivé metody popisuje článek zveřejněný v týdeníku Zemědělec (3/2024) autorů Ing. Radka Aulického, Ph.D., a doc. Ing. Václava Stejskala, Ph.D., z VÚRV.
Limitující faktory pro použití řízených atmosfér
Jak uvádějí autoři článku, ve srovnání s tradičními toxickými fumiganty vyžadují řízené hypoxické atmosféry obvykle delší expoziční časy. Dále se jejich účinnost a tím potřebná délka expoziční doby významně odvíjí od teploty ošetřované komodity. Řada studií prokázala, že se snižující se teplotou bylo nutné prodloužit expoziční čas pro dosažení stejné účinnosti jako při vyšších teplotách, a to ve všech systémech ŘA. Důvodem této nižší účinnosti je fyziologie hmyzích škůdců, kteří v případě nízkých teplot méně dýchají a tím mají menší nároky na množství kyslíku. Další překážkou pro širší využití těchto metod je nízká plynotěsnost (hermetizace) současných skladů a sil. V praxi to znamená, že využívání ŘA například v běžných podlahových skladech je prakticky nemožné a v současných systémech sil je nutné provést technické úpravy, které zvýší plynotěsnost, a tím sníží náklady na celkové ošetření.
Více informací naleznete v tématu týdne Uskladnění produkce v týdeníku Zemědělec (3/2024).*
Úvodní fotografie: Ruční měření koncentrace kyslíku v systému aplikace ŘA s vysokým obsahem dusíku Foto Václav Stejskal