Zadržování vody v půdě má klíčový význam pro rostlinnou produkci. Na odvodněných zemědělských pozemcích je v některých případech možné realizovat regulaci drenážního odtoku, tj. opatření, které zvyšuje mělkou hladinu podzemní vody a dostupnost vody pro pěstované plodiny. Na pokusném pozemku s regulací drenážního odtoku bylo potvrzeno zvýšení půdní vlhkosti a množství biomasy (pomocí vegetačních indexů z UAV snímků). Pozitivní vliv regulace drenážního odtoku lze posílit v kombinaci s principy precizního zemědělství.
Tématem se v Úrodě č. 10/2023 zabývá Ing. Renata Placatová, Ph.D., z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i. V závěru připomíná, že regulace drenážního odtoku se jeví jako vhodné opatření pro zvýšení výnosového potenciálu zemědělských odvodněných pozemků. To je dáno tím, že zvýšená dostupnost vody v půdě umožňuje efektivnější využití živin z aplikovaných hnojiv. Je tudíž vhodné kombinovat regulaci drenážního odtoku (RDO) s principy precizního zemědělství, které vycházejí z předpokladu, že efektivita materiálových vstupů (např. hnojiv, pesticidů, osiv) může být zvýšena, pokud je při nakládání s nimi zohledněna variabilita půdní úrodnosti a výnosového potenciálu pozemku. Nejčastějším variabilním zásahem v precizním zemědělství je aplikace hnojiv, která podporuje efektivní využití aplikovaných živin pro tvorbu výnosu a zároveň snižuje riziko ztrát nevyužitých živin vyplavením do podzemních vod. Odhad objemu vody, který je pomocí RDO v České republice možný zadržet v půdním profilu, se pohybuje mezi 800–1500 m3/ha/rok (Fučík, Kulhavý a Duffková 2021). Z celkové plochy evidovaných odvodňovacích staveb (1,2 mil. ha) je předpokládáno, že RDO lze provést na zhruba 450 tis. ha, a to s náklady kolem 10 000 Kč/ha, resp. 5–10 Kč/m3 zadržené vody.*
Úvodní foto: Regulační prvek v kontrolní šachtici s vrtulkovým průtokoměrem (vlevo) a přepad vody po srážce (14. 5. 2021) na pokusném odvodněném půdním bloku Foto David Šádek
