Méně obvyklé ozimé pícniny prezentoval na výstavě Naše pole Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. V registračních zkouškách má další novinky, například cizrnu, nebo olejničku iberskou, která by se měla využívat jako meziplodina.
Novinky budou k dispozici za rok nebo dva, informoval zástupce společností Ing. Karel Vejražka, Ph.D. Dodal, že olejnička iberská, která je ve druhém roce zkoušek, patří do čeledi hluchavkovitých, takže není příbuzná prakticky s žádnou kulturní plodinou. Jako meziplodina tedy bude ideálním přerušovačem osevního sledu. Rostlina dosahuje výšky zhruba 40 až 50 cm a je rozkladitá, takže dobře pokrývá půdu. Hmotnost tisíce semen je obdobná jako u svazenky, obě plodiny se budou snadno vysévat v kombinaci, přičemž poměr osiv bude zhruba 70:30. Předpokládá se, že olejnička bude tvořit spodní patro a svazenka horní, také kořenovým systémem se budou plodiny poměrně dobře doplňovat.
Cizrna pro potravinářské využití
Novošlechtění cizrny je v prvním roce zkoušení, počítají primárně s potravinářským využitím, uvedl zástupce společnosti. Předpokládají u ní pokrytí chladnějších oblastí Evropy, které nejsou pro pěstování cizrny tradiční. Odrůda má světlé semeno s charakteristickým tvarem typu beraní hlavičky. Hmotnost tisíce semen se ale pohybuje na dvou třetinách kanadských a čínských genotypů. Ty mají kolem 500 g, zatímco novošlechtění se pohybuje kolem hodnoty 220 až 280 g, uvedl Ing. Vejražka.
Z pohledu pěstování budou pode něj vhodnější teplejší regiony ČR, což vyplývá i z místa šlechtění. Hodí se tedy do Troubska a okolí a jižnější oblasti, dále Polabí, žateckého a lounského regionu, případně na Hanou. Odrůdu nemá cenu vysévat nad Mohelnicí ani na Vysočině. Je možné ji sít i na těžší půdy, ale rozhodně ne na dlouhodobě studené a zamokřené. Je třeba mít na paměti, že cizrna velmi chutná zajícům, a podle toho je třeba potřeba volit pole. Ing. Vejražka dodal, že nové materiály jsou poslané i do zkoušek do zahraničí, například do Švýcarska nebo Německa.*