18.08.2023 | 08:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

K bioprodukci přistupují intenzivně

Ovocnářská biofarma Petra Kareše hospodaří na jižních svazích Chlumů v podhůří Krkonoš v okolí Ostroměře. Obhospodařují čtyřicet hektarů sadů s dominantním zastoupením jabloní. V loňském roce obdrželi ocenění Zemědělec roku v kategorii Malá farma do 50 ha, partnerem této kategorie byla společnost Saaten-Union CZ, s. r. o. Jak říká majitel farmy Petr Kareš, patří mezi nemnoho ovocnářů, kteří dělají bioprodukci intenzivně.

„Když vylezeme na kopec do našich sadů, na jedné straně se rozprostírá rovina a vidíme téměř až k Praze, na druhé straně se zvedají Krkonoše,“ přibližuje místní podmínky Petr Kareš s tím, že hospodaří v nadmořské výšce zhruba od 220 do 330 metrů. A ve vyšších polohách již blízkost hor i teplotně pociťují. Ostroměř a její okolí je kraj kamene, pískovce, samotná Ostroměř je rodištěm Eduarda Štorcha a filmového režiséra Karla Zemana. Leží také na dosah Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy, kde vyšlechtili mnoho zajímavých odrůd, například i odrůdu jabloně Holovouské malinové, která se dostala až na císařský dvůr.

Rodinná tradice biofarmy

Ovocnářská biofarma pokračuje v rodinné tradici sadařů-ovocnářů, která nebyla dosud přerušena. Novodobá historie se píše od roku 1993, kdy se odtrhli od zemědělského družstva. Pokud ale nahlédneme dále do historie, významnou osobností byl pradědeček současného majitele František Kareš, který objevil odrůdu třešně Karešova. „Pradědeček pracoval jako kameník a cestou do práce si všiml třešně, která byla velice raná, sladká a plodná. Odebral rouby a začal ji pěstovat ve větším množství,“ zavzpomínal Petr Kareš. Tato srdčitá odrůda byla registrována v roce 1954 a dodnes je v nabídce díky své plodnosti, šťavnatosti a chutnosti.

Sedmdesát procent v čerstvé podobě

Podmínky pro pěstování ovocných stromů jsou podle Petra Kareše v jejich oblasti ideální – půdy jsou těžší, což ovoci vyhovuje, navíc využívají jižní svahy, které se dokážou velmi dobře prohřát. Průměrné roční srážky jsou kolem 500 mm. Aktuálně pěstují 17 ha jabloní, 6 ha třešní a stejnou výměru meruněk, 4 ha hrušní a zbylá plocha patří švestkám. Výnosy jsou i při intenzivním přístupu v biorežimu oproti konvenčnímu zhruba poloviční. Jablek bude v letošním roce méně, Petr Kareš počítá s výnosem do 30 t/ha, průměrné výnosy (3 t/ha) by měly být u třešní, na standardní produkci 15 až 20 t/ha by se měli dostat i u švestek, s podstatně vyššími výnosy počítají letos u hrušek (15 až 20 t/ha). Naopak meruňky v letošním roce vymrzly. Produkci, která může být až 10 t/ha, odhadují zhruba na 300 kg/ha. Zhruba 30 % veškeré produkce ovoce zpracují do výrobků a 70 % prodají v čerstvé podobě, a to zejména ze dvora.*

Více informací se dočtete v týdeníku Zemědělec (34/2023).

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down