Nejdramatičtější událost s dopady na životní prostředí, která se stala v roce 2022 v České republice, souvisela se suchem a odehrála se na přelomu července a srpna. Šlo o požár na tuzemské poměry nebývalých rozměrů v Českém Švýcarsku. Na analýze příčin a dopadů tohoto požáru se účastnila řada expertů z Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe) a Mendelovy univerzity v Brně. O poznatky k této události se na workshopu Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti podělil prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D., působící v rámci obou jmenovaných institucích a zároveň také člen týmu InterSucho.
Jak připomněl, Národní park České Švýcarsko zasáhnul požár poměrně významně na západě, kde byly lesy postiženy kůrovcovou kalamitou (částečně odtěžené) a zároveň suchem (Hřensko ovlivněno velkou anomálií půdní vlhkosti) a to za mimořádně příznivých meteorologických podmínek pro šíření požáru. „Proto, aby mohlo v krajině hořet, potřebujeme tři faktory. Příznivou topografii, požárně příznivé počasí a palivo,“ upozornil řečník. České Švýcarsko je podle něj jednou z oblastí, které příznivou topografii mají – historicky se zde požáry odehrávaly poměrně často, na konci července (požár vznikl mezi 23. a 24. 7.) v celé oblasti panovalo také příznivé požární počasí (sucho a současně vysoké teploty). Ještě důležitější bylo, že ve dnech výskytu požáru byly nezvykle příznivé podmínky i ohledně proudění vzduchu a samozřejmě dostatek paliva. Bohužel v cestě požáru stála i obec Mezná. „Jednou z lekcí, jež si můžeme odnést ze zemí, které se s požáry potýkají častěji, je ta, že vzdálenost stromů od domu je pevně dána požárními předpisy a v ohrožených oblastech není možné si nechat přerůst vegetaci nad stanovenou výšku,“ uvedl prof. Trnka.
Požáry jsou pro nás důležité i v zemědělské krajině. „Není to věc, na kterou jsme systematicky připravováni,“ zdůraznil prof. Trnka a vyzdvihl v této souvislosti důležitost portálu FireRisk. Ten poskytuje předpověď požárního počasí pro příštích osm dní, hodinové rozlišení, možnost vlastního zhodnocení situace i přijetí konkrétních opatření pro snížení rizika a také řešení mimořádných situací. „Zemědělská krajina je po naprostou většinu roku překážkou pro šíření požáru. Výjimkou je období žní, kdy riziko šíření požáru na velké ploše výrazně roste, a přes pole zralé a suché pšenice či řepky může oheň doslova letět. FireRisk.cz umožňuje, aby si agronom rychle udělal představu o tom, jaké ho během příštích dní a během konkrétního dne čeká požární riziko. Portál dává totiž přehledná hodinová data pro jednotlivé katastry a umožňuje tak efektivní prevenci. Ceny sklizňové techniky a zdraví obsluhy to v některých dnech vyžadují,“ upřesnil prof. Trnka.
V závěru zdůraznil, že klíčové v naší krajině pro šíření požáru není tolik sucho a vysoká teplota (důležité pro vznik požáru), ale zejména vítr. Na to je třeba myslet v situacích, kdy se těsně před bouřkou snažím sklidit co nejvíce a co nejrychleji.
Více informací i k různým scénářům požáru v Českém Švýcarsku se dočtete v týdeníku Zemědělec.*