Chladný a deštivý průběh května způsobil pozdější nástup škůdců do porostu (týká se především mšic), naopak deštivé počasí urychlilo infekce původců chorob například plíseň maková, která se objevuje ve škodlivé míře na Moravě a v teplejších oblastech Čech. S ohledem na další vývoj počasí je třeba sledovat výskyt mšic v porostech máku i cukrovky, uvádí dále portál.
Zpráva RL portálu také upozorňuje, že mšice způsobují jak přímé škody sáním, tak přenosem viróz. U řepy se jedná o virové žloutenky Beet mild yellowing virus (BMYV) a Beet yellows virus (BYV), u máku se virózy příliš neřeší, ale i mšice maková je schopna přenést virové onemocnění, zejména virovou žloutenku aster na máku (neboli stolbur máku, ACcSC), která se projevuje metlovitým vzhledem rostlin. Listy jsou navíc mozaikovitě zbarvené a zelená zůstává pouze žilnatina. Květy jsou deformované, deformace postupuje od konců okvětních lístků, a často je doprovázena těžkou mozaikou na deformovaných částech okvětních lístků.
Jedním z řešení, jak zabránit přenosu viróz do porostů pěstovaných plodin, je podle Rostlinolékařského portálu aplikace selektivních aficidů (nejčastěji pyretroidů, které ale mohou mít negativní vliv na necílové druhy hmyzu). Kolonie mšic bývají během sezóny hojně napadány mšicovníky a mšicomary, dále larvami pestřenek a slunéček, které přirozeně redukují populace mšic. Více se lze dozvědět v modulu Užitečné organismy.
Doporučení pro ošetření je nutné zvážit v také v případě dřepčíků (d. rdesnový a d. řepný) v cukrovce nebo v máku proti krytonosci kořenovému.
Aktuální výskyty jednotlivých škodlivých organismů je možné najít na Rostlinolékařském portálu v mapách pro mák nebo cukrovku.*
Úvodní fotografie: Mšice maková, imago Foto J. Beránek, ÚKZÚZ
