Setkání spolupracovníků portálů InterSucho a AgroRisk uspořádali zástupci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., a Mendelovy univerzity v Brně společně s Agrární komorou České republiky a Státním pozemkovým úřadem ve Větrném Jeníkově.
Především zhodnocení roku 2022 v České republice bylo náplní přednášky prof. Ing. Zdeňka Žaluda, Ph.D., člena týmu InterSucho, pedagoga na Mendelově univerzitě v Brně a vědeckého pracovníka Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Zřejmý je podle jeho slov trend nárůstu teploty vzduchu, zatímco úhrny srážek i přes změny v jejich distribuci zůstávají stále na podobné úrovni. Od roku 1960 do současné doby narostla teplota zhruba o 2 °C, což podle prof. Žaluda vysvětluje, proč přibývá suchých epizod, neboť vyšší teplota fakticky znamená deficit odpovídající zhruba sto milimetrům srážek za vegetační sezónu kvůli narůstajícímu výparu.
Ve větším kontextu se na klimatickou změnu zaměřil Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D., vědecký pracovník CzechGlobe a Českého hydrometeorologického ústavu. Pro názornost poukázal na rozdíly meteorologických prvků v normálovém období 1991–2020 oproti předchozímu normálovému třicetiletí (1961–1990) v rámci České republiky. Průměrná teplota vzduchu za toto období vzrostla o 1,1 °C, úhrn srážek se zvýšil o 17,4 mm, máme více slunečního svitu o 73,2 hod. (4,5 %), naopak nám méně fouká (–0,2 m/s) a i relativní vlhkost vzduchu klesla, a to o 1 %. Jednou z příčin je podle Mgr. Zahradníčka i změna výskytu synoptických situací, kdy přibylo anticyklonálního, většinou slunečného počasí o 18 dní (+12 %) a cyklonálního naopak ubylo o 12 dní (–17,6 %).
Na dopady sucha v Evropě i ve světě v roce 2022 (s výhledy na rok 2023) se zaměřil prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D., člen týmu InterSucho, který také působí v CzechGlobe a na Mendelově univerzitě v Brně. Upozornil, že portál InterSucho je mezinárodní a aktuálně na platformě windy.com lze nalézt tři mapy z jejich dílny, které se týkají sucha. Globální monitoring umožňuje se i z pohodlí domova podívat na situaci jinde ve světě a zhodnotit stav v oblastech, které zemědělce zajímají také z pohledu partnerského či konkurenčního. Například sucho v Argentině stojí v této zemi za nejnižší sklizní sóji za posledních pět let, uvedl prof. Trnka. V Evropě aktuálně sucho již některé lokality ohrožuje, významně pak zejména sever Itálie, Francii a Pyrenejský poloostrov.
Dceřiným portálem InterSucha je AgroRisk, který nabízí svým uživatelům denně na svých webových stránkách aktualizovaný monitoring a devítidenní předpověď výskytu abiotických (neživých) i biotických (živých) škodlivých či omezujících rizik pro rostlinnou produkci na úrovni katastrů. O tomto portálu v rámci workshopu hovořil odborník z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Ing. Pavel Růžek, CSc. Zaměřil se zejména na výživu, kde portál nabízí dva parametry: Nízký příjem živin a Hnojení močovinou (po 1. 7. 2022 je stále povolena směsná aplikace), podle kterých se lze velmi dobře při aplikaci hnojiv řídit a eliminovat rizika ztrát.
Více informací přinese týdeník Zemědělec.*
