Za nejzávažnější chorobu bází stébel obilnin je podle autorky považován stéblolam, neboť může způsobit až 30% ztráty na výnosech, a to buď přímo vlivem poškození vodivých drah rostlin, nebo nepřímo polehnutím porostů. Původcem stéblolamu jsou Oculimacula yallundae a Oculimacula acuformis, příbuzné, ale přitom odlišné morfologicky, citlivostí k fungicidům i virulencí k hostitelům. Patogeny mohou přežívat v půdě více než tři roky.
Základem ochrany proti stéblolamu je podle Mgr. Palicové vhodný osevní postup bez opakovaného zařazování obilnin, což je v dnešní době často opomíjeno. Pozdější termín setí a moření osiva také prokazatelně snižují výskyt stéblolamu i dalších původců chorob pat stébel. Doporučuje se preventivní prohlídka porostu v období odnožování pro včasnou detekci patogenu a případně chemická ochrana počátkem sloupkování do fáze druhého kolénka (BBCH 32).
V oblastech intenzivního pěstování obilnin je nejúčinnější ochranou pěstování odrůd s minimálně střední odolností ke všem nejvýznamnějším houbovým patogenům obilnin (stéblolam, rez pšeničná, listové skvrnitosti, fuzariózy klasu, mazlavá sněť pšeničná atd.).
Více informací se dočtete v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2023).*
