Vliv aplikace síry kombinované s kompostem na výnos řepky a půdní parametry popsala spolu s dalšími autory v článku ve sborníku z konference Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů Ing. Tereza Hammerschmiedt, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). V úvodu konstatuje, že aplikace kompostu prospívá půdě, ale kompost získaný z rostlinného materiálu může mít nedostatečný obsah živin pro podporu rostlin. Pro výživu řepky olejky je klíčovou živinou síra.
S odkazem na literární zdroje autorka připomněla, že síra není jen užitečnou živinou pro mikroorganismy a rostliny, ale zlepšuje fyzikálně-chemické vlastnosti půdy a zvyšuje výnosy plodin. Nedostatek síry v zemědělských půdách v Evropě souvisí s výrazným poklesem emisí oxidu siřičitého, které za posledních 30 let klesly o 70–80 %. Z dostupných výsledků půdních rozborů provedených v ČR vyplývá, že 85 % vzorků má nízký obsah síry. Vliv elementární síry s pomalým uvolňováním a nízkým rizikem ztrát vlivem vyplavování z půdy na vlastnosti půdy a růst rostlin není dosud dostatečně prostudován a ponechává tak prostor pro další výzkum, připomíná autorka. Navíc úprava kompostovaného materiálu dodáním elementární síry může významně změnit aktivitu půdních enzymů, s předpokládaným přínosem lepší transformace živin prostřednictvím zvýšení mikrobiální aktivity.
V polním pokusu proto otestovali účinky různých půdních přídavků (kompostu, sypké elementární síry a jejich kombinace) na vlastnosti půdy a růst řepky. Pro pokus využili odrůdu Trezzor, sypkou elementární sírou (S0) získanou z odsíření bioplynu, kompost Organic a jejich kombinace. Hnojiva se aplikovaly takto: síra (150 kg/ha), kompost (10 t/ha), kompost (10 t/ha) + síra (150 kg/ha). Pokusy byly založeny na podzim 2020 nedaleko obce Sloveč (řepařské výrobní oblasti s úrodnou černozemí).
Jak autorka uvádí, z výsledků je patrné, že přísun síry vedl v průběhu vegetační sezóny (červen) k nejvyššímu vzrůstu rostlin u variant kompost + síra a síra a na konci sezóny bylo nejvyššího výnosu dosažen ve variantě kompost + síra. Práce se zabývá především změnami některých půdních parametrů. Z práce plyne, že aplikace uvedených půdních přídavků v polním pokusu změnila půdní vlastnosti: signifikantně zvýšila pH, dehydrogenázovou a ureázovou aktivitu v porovnání s kontrolou bez ošetření. Fosfatáza a N-acetyl-beta-D- glukosaminidáza byly naopak sníženy.*
