17.01.2023 | 05:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Růst a vývoj porostů ozimů na přelomu roku 2022/2023

Celkově příznivý podzim pro růst a vývoj porostů ozimů byl v druhé dekádě prosince 2022 vystřídán mrazivými dny, se souvislou sněhovou pokrývkou po celém území ČR. V tomto období, kdy teploty v nížinách klesaly pod –15 °C, však byly porosty ozimých obilnin chráněny sněhovou pokrývkou. V případě řepky olejky bylo u některých ranějších a zároveň časněji setých hybridních odrůd pozorováno výraznější mrazové poškození starších listů, nikoliv mladších listů a vrcholu. Podle Agrorisku bylo v tomto období signalizováno nízké riziko poškození rostlin mrazem zejména v některých oblastech západních a jižních částí Čech a Českomoravské vrchoviny.

Poslední dekáda prosince 2022 byla naproti tomu extrémně teplá, maximální teploty vzduchu překračovaly +16 °C a padaly teplotní rekordy. Většina sněhu rychle tála a teplotně nadnormální období pokračovalo i v první dekádě ledna 2023. Sníh v tu dobu na polích už plně roztál a porosty ozimů obnovily růst a vývoj rostlin. Intenzivně probíhá růst kořenové soustavy. Takový stav rostlin, navíc doprovázený vyšší vlhkostí vzduchu, se stává vhodným prostředím pro rozvoj chorob i napadení škůdci (více v Rostlinolékařském portálu nebo v aktualitách na Agrorisku). Tuto informaci přináší Ilja Tom Prášil a kolektiv z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně (VÚRV) v článku zveřejněném na internetových stránkách tohoto výzkumného pracoviště.

Na pracovišti ve VÚRV Praha-Ruzyně pravidelně hodnotí růstové fáze obilnin podle Zadokse ( = BBCH) a vývoj (diferenciaci) vrcholu podle Waddingtona. Na úvodní fotografii uvádí současný habitus (10. 1. 2023) ozimé pšenice Megan vyseté ve třech termínech: 9. 9. 2022 (časný výsev), 29. 9. 2022 (výsev v agrotechnické lhůtě) a 20. 10. 2022 (pozdní výsev). Lze vidět velký počet odnoží u rostlin z časného výsevu, fázi plného odnožování u rostlin druhého výsevu a počátek odnožování rostlin u pozdního výsevu. Podobné zjištění mají u dalších odrůd pšenice a ječmenů z několika lokalit. Odborníci z VÚRV shrnují, že na počátku ledna rostliny ozimých obilnin, tedy i z pozdních říjnových výsevů, byly ve fázi odnožování (BBCH 21 až 29) a tvořily přízemní růžici. Rovněž u řepek naprostá většina porostů i v nižších polohách nadále setrvávala ve fázi přisedlé listové růžice a nevykazovala známky vybíhání (stav ke konci první dekády ledna). Jen výjimečně některé porosty řepek z rannějších výsevů dosahovaly výšky kolem 50 cm a byly na počátku fáze prodlužování stonku.

Ve vývoji vrcholu pšenic byly na pracovišti ve VÚRV zjištěny daleko větší rozdíly. Stupeň vývoje vrcholu hraje významnou úlohu v citlivosti odnoží k mrazu. Přechod diferenciace vrcholu do reprodukční fáze (u obilnin do tzv. fáze dvojitých hrbolků, kdy se zakládají klásky) je spojen se sníženou schopností otužit se při novém poklesu teplot. V současnosti s obnoveným růstem a vývojem rostlin rychle klesá odolnost ozimů k mrazu. Větší vymrznutí vývojově pokročilých odnoží a rostlin může nastat v případě výskytu holomrazů s teplotami pod –20 °C; poškození listů a některých části rostlin mrazem, pokud by teploty rychle klesly a pohybovaly se kolem –16 až –18 °C.

Na druhé straně, pokud by teplé počasí dále pokračovalo, je nutné počítat s rychlejším nástupem pokročilých fází vývoje rostlin v předjaří a na jaře. Rostliny se tak mohou dostat dříve do fází citlivějších k jarním mrazům, dodávají odborníci z VÚRV  v aktualitách na internetových stránkách výzkumného ústavu, kde se lze dočíst i další podrobné informace.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down