Pokud bychom měli hodnotit sezónu 2021/2022, pak byla podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z pohledu produkce u základních obilovin (bez kukuřice na zrno) meziročně vyšší o 4,7 %. Řepky se sklidilo také více, dokonce o 12,7 %, stejně jako dalších olejnin (sója +27,9 %, slunečnice +8,9 %), kromě máku, který poklesl o 30,8 %. Snížila se také produkce okopanin (brambory –8,6 %, cukrovka –11,2 %), ale také kukuřice na zrno (–38,9 %) i na siláž (–9,3 %). Informuje o tom v časopise Úroda Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.
Hektarové výnosy řepky v ČR většinou splnily agronomické očekávání anebo ho i předčily. Podle posledního odhadu se sklidilo 1156 tis. tun řepky, tj. o 131 tis. tun více než v roce 2021 (+12,7 %), a to díky vyššímu hektarovému výnosu 3,36 t/ha (meziročně +12,2 %). Osevní plocha 344 tis. ha zůstala téměř na stejné úrovni (+0,5 %). Na Slovensku se u řepky očekává mírný meziroční nárůst o 6 % na celkovou úroveň 445 tis. tun, který byl způsoben nárůstem výměry osetých ploch o 4,2 % (tj. na 142 tis. ha), při mírném zvýšení hektarových výnosů na úroveň 3,13 tuny z hektaru, uvádí dále autor článku.
Řepkové a obilní žně skončily v roce 2022 rekordně brzy. Situace byla zcela odlišná od roku 2021 s mokrým průběhem žní. V čem se však oba roky podle Ing. Bečky shodovaly, byly srážky koncem srpna, které přerušily setí řepky. Na většině území ČR začalo od 19. srpna pršet a déšť přetrvával s přestávkami až do 27. srpna. Většina porostů byla zaseta před příchodem dešťů. Některé řepky se dokonce vzhledem k včas sklizeným předplodinám sely ještě v červenci. Asi třetina ploch se dosévala koncem srpna a začátkem září. Srpen 2022 byl teplotně silně nadnormální a srážkově nadnormální.
Stav řepek před letošní zimou byl podle autora článku většinou srovnatelný až mírně lepší než rok předchozí. Snad jen kořeny (hmotnost i délka) a poměr kořenů k celkové biomase dosahovaly meziročně horších hodnot. Včas seté řepky byly často mírně až více přerostlé. Později seté porosty dosahovaly před zimou optimálních růstových ukazatelů. Nejvíce slabších porostů bylo vidět ve středních a západních Čechách. S výjimkou září, celkově teplý a srážkově optimální podzim, umožnil růst především nadzemní biomasy a tím i velký odběr živin. Proto i hodnoty Nmin dosahovaly většinou nízkých hodnot a bylo potřeba řepky pohnojit dusíkem.
Celkově lze hodnotit stav řepek před zimou většinou za velmi dobrý. Ani mrazivé počasí v polovině prosince porostům v důsledku sněhové pokrývky příliš neuškodilo. Do žní je sice ještě hodně daleko a veškeré současné odhady jsou velmi nejisté, ale zatím jsou řepky v dobrém stavu a mají předpoklad dobrých výnosů. Více ukáže druhá polovina zimy a především jarní měsíce, dodává Ing. Bečka.*
Více informací přináší časopis Úroda (2/2023).
