Hnojením rostlin v době hospodářské krize ze zabývala mezinárodní konference Racionální použití hnojiv. Proběhla minulý týden na České zemědělské univerzitě v Praze a příspěvky přednesla řada tuzemských odborníků.
V úvodu ke sborníku z konference konstatoval prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), že ač je náplň referátů různorodá, jejich společným motem je racionální šetření při využití nových vědeckých poznatků. Konstatoval také, že enormní nárůst cen minerálních hnojiv a rostoucí požadavky na ochranu životního prostředí akcentují efektivní využití živin z aplikované kejdy a digestátu. Lepší využití živin, zejména pak dusíku, souvisí s omezením ztrát volatilizací čpavku, vyplavením nitrátů a produkcí oxidů dusíku denitrifikací. Připomněl, že redukce ztrát dusíku je možná již při získávání kejdy ve stáji nebo při skladování kejdy a digestátu. Omezení vyplavení nitrátů do podzemních vod nebo úniku skleníkových plynů denitrifikací po aplikaci kejdy nebo digestátu je zajišťováno přídavkem inhibitorů nitrifikace. Nežádoucí ztráty živin při aplikaci plošným rozstřikem je snaha eliminovat zařazením moderních technologií. Řadí se k nim například vlečné hadice nebo botky, injektory, popřípadě zapravení tekutých organických hnojiv mělkými kypřicími talíři nebo hlubšími radlicemi a dláty. Perspektivní je zapravení hnojiv v systému strip-till. Úvodní slovo při zahájení konference pronesl prof. Ing. Václav Vaněk, CSc., z ČZU, také on poukázal kromě jiného na problémy, které jsou v současné době spojeny s výživou plodin.
Legislativa ke hnojení se mění
Změny v legislativě hnojiv v České republice shrnula Ing. Michaela Budňáková. V textu ve sborníku připomíná, že v rámci přípravy a projednávání Strategického lánu na období 2023–2027 Společné zemědělské politiky (SZP) požadovala Evropská komise od České republiky omezení v rámci zemědělského hospodaření, a to zejména v oblastech, kde je indikován negativní dopad na životní prostředí. Ta bylo nutné zakotvit v legislativních předpisech, což zahrnovalo například zákon o hnojivech (č. 156/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Dalšími důvody jeho úprav byla transpozice nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh. V roce 2021 byly kromě zákona o hnojivech novelizovány vyhlášky č. 377/2000 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva a vyšla nová vyhláška č. 309/2021 Sb., o odběrech a chemických a biologických rozborech vzorků hnojiv. Další změny se navrhují i pro rok 2023, novelizace se bude opět týkat vyhlášky č. 377/2000 Sb., a vyhlášky č. 257/2000 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě.*
