Na základě podzimního monitoringu vektorů virových zakrslostí obilnin byly zaznamenány ve 40. týdnu vysoké výskyty kříska polního v porostech pšenice a ozimého ječmene. Výskyt mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) na pozorovacích bodech zůstává na nižší úrovni, v sacích pastech se od 40. týdne potvrzují nálety, které avizují zvýšené riziko šíření BYDV. Intenzita náletu však neodpovídá roku 2021, kdy byl koncem září potvrzen výskyt až tisíce jedinců v sacích pastech na Olomoucku, uvádí Rostlinolékařský portál.
Porosty obilniny v citlivé fázi BBCH 11–13 se při silných výskytech vektorů viróz i v nadmořské výšce nad 400 m doporučuje ošetřit. Díky neklesajícím teplotám riziko přenosu viróz trvá i po citlivé fázi, proto by se mělo ošetření v teplejších oblastech opakovat. Infekce se v následném roce mohou projevit v závislosti na počasí v jarním období ve vysoké míře a ztráty na výnosu tak mohou dosáhnout v extrémních případech až 50 %, informuje dále Rostlinolékařský portál.
Situaci výskytu vektora WYDV, kříska polního, je možné sledovat v Mapách výskytu.
Současný vývoj počasí mšicím relativně svědčí. V porostech řepky byly zaznamenány lokálně silné výskyty nymf mšice broskvoňové (Myzus persicae). Silné výskyty se objevují v posledním týdnu lokálně v okresech Česká Lípa, Hodonín, Jindřichův Hradec, Příbram, Rakovník, Šumperk, Olomouc, Opava a Znojmo. Se zvýšenými výskyty je možné počítat do prvních mrazíků. Ještě před rozhodnutím o ošetření je však doporučeno řádně prohlédnout napadené listy a určit podíl parazitovaných jedinců. Mšice jsou již nyní významně napadány přirozenými nepřáteli, a to jak vosičkami rodu Aphidius a Praon, tak entomopatogenními houbami řádu Entomophthorales. A to až z 50 %, tzn. polovina populace mšic je přirozeně regulována bez nutnosti aplikovat insekticidy.
Situaci výskytu mšice na řepce je možné sledovat v Mapách výskytu.*
