V současné době jsme svědky nárůstu počtu bioplynových stanic, čímž se přirozeně zvyšuje i produkce tohoto „odpadního“ materiálu – ročně se pouze v Evropě vyprodukuje až 128 milionů tun digestátu. Cíle EU a principů Zelené dohody pro Evropu posilují význam cirkulárního hospodaření, a proto je vhodné, tento na živiny a strukturální uhlík bohatý produkt recyklovat zpět do půdního ekosystému. Využitím digestátu jako hnojiva navracíme do půdy cenné živiny a stabilní organickou hmotu, jež je prekurzorem tvorby humusových látek. Takto recyklované živiny jsou z hlediska přístupnosti pro rostliny a mikroorganismy poměrně lehce přijatelné. Otázkou zůstává – jak tento „odpadní“ produkt působí na vývoj fyzikálních vlastností půdy?
Tématem se v Úrodě 8/2022 zabývá Ing. Jakub Prudil (Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko). Připomíná, že půda je dynamický a stále se vyvíjející živý systém, který je bezesporu označován za jeden z nejdůležitějších přírodních zdrojů životního prostředí. Toto přírodní bohatství zajišťuje hned několik nezastupitelných funkcí:
Přes všechny tyto aspekty je však stále více opomíjena její hodnota. Půdní degradace v zásadě probíhá velmi rychle a je způsobena nejčastěji erozí, ztrátou organické hmoty, acidifikací, utužením či ztrátou stability půdní struktury. Nicméně procesy vedoucí k její regeneraci jsou velmi zdlouhavé a složité. Půdu je proto zcela nezbytné chránit nejen pro současnou dobu, ale i se značným výhledem do budoucna.
Digestát je „odpadní“ materiál, který prošel procesem anaerobní fermentace (digesce) vstupních surovin při výrobě bioplynu v bioplynových stanicích (BPS). Tento proces je právem považován za jeden z nejefektivnějších výrobní postupů výroby bioenergie, neboť nezatěžuje zásadně životní prostředí. Kvalita a složení digestátu závisí na surovinových vstupech a na samotném fermentačním procesu. Samotný digestát může být mechanicky separován, čímž vzniká separát, pevná část digestátu, a fugát, kapalná složka digestátu. Všechny frakce jsou běžně využívány jako organické hnojivo. V závěru kormě jiného autor konstatuje, že mezi sledovanými lety nebyl zaznamenán negativní vývoj utužení vlivem aplikace digestátu. Taktéž nedošlo k překročení agroekologických limitů pro hodnoty objemové hmotnosti redukované. Varianty hnojené digestátem vykazovaly mezi sledovanými lety až o 7 % nižší míru utužení než kontrolní varianty.*
