Vědcům z Floridské univerzity Robu Ferlovi a Anně-Lise Paulové se podařilo vypěstovat rostliny v měsíční půdě odebrané během misí Apollo 11, 12 a 17. Jejich práce je tak prvním krokem k pěstování rostlin pro získávání potravy a kyslíku na Měsíci. Součástí jejich studie bylo také pozorovat, jak rostliny reagují na měsíční půdu (neboli měsíční regolit), která se od půdy na Zemi značně liší. V aktuální zprávě o tom informuje spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.
Vědci podle zprávy navrhli jednoduchý experiment: zasít semena do měsíční půdy, přidat vodu, živiny a světlo a zaznamenat výsledky. Pro provedení experimentu však měli k dispozici pouhých 12 g (několik čajových lžiček) měsíční půdy. K pěstování své malé měsíční zahrádky proto využili jamky velikosti náprstku v plastových destičkách, které se jinak běžně využívají pro kultivaci buněk. V každé jamce byl přibližně gram půdy, přičemž byla využita také pozemská půda z extrémního prostředí, která sloužila jako kontrola. Půdy byly navlhčeny živným roztokem a osety několika semeny modelového organismu, huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana).
Klíčení bylo u všech semen pozorováno již po dvou dnech. Vědci tak podle zprávy Biotrinu mohli začít sledovat rozdíly mezi rostlinami pěstovanými v měsíční půdě a kontrolní skupinou. Zhruba do šestého dne vypadaly všechny rostliny podobně. Poté rostly některé rostliny oproti svým protějškům v zemské půdě pomaleji nebo měly menší velikost. Patrné byly také rozdíly mezi rostlinami pěstovanými na různých typech měsíčních půd. Nejvíce známek stresu vykazovaly rostliny pěstované v takzvané zralé měsíční půdě, tedy v půdě, která byla více vystavena kosmickému větru. Naopak lépe se dařilo rostlinám pěstovaným v relativně méně zralých půdách.
Po 20 dnech (těsně před kvetením) vědecký tým rostliny sklidil, rozemlel a studoval jejich RNA. Sekvenování RNA odhalilo vzorce exprimovaných genů, které ukázaly, že rostliny byly skutečně vystaveny stresu a reagovaly přesně tak, jak již bylo u této rostliny prokázáno v některých nepříznivých prostředích, např. v půdě s vyšším obsahem solí nebo těžkých kovů, uvádí dále aktualita.
Administrátor NASA Bill Nelson uvádí, že tento výzkum je pro dlouhodobé cíle NASA zcela zásadní. Blíží se totiž doba, kdy se budou muset k vývoji potravy pro astronauty v hlubokém vesmíru využívat zdroje nalezené na Měsíci a Marsu. Dále uvedl, že tento výzkum je příkladem toho, jak NASA pracuje na zemědělských inovacích, které by mohly pomoci rostlinám překonávat stresové podmínky, kterým jsou na Zemi vystaveny zejména v oblastech čelícím nedostatku potravin.
Podporu a financování této práce poskytlo Oddělení biologických a fyzikálních věd NASA, Oddělení astromateriálového výzkumu a vědeckého výzkumu NASA, grant NASA NNX14AT24G a 80NSSC19K0752 a Floridská univerzita.*
