Sláma obilnin představuje významný zdroj organické hmoty v půdě. Má široký poměr uhlíku k dusíku (dále jen C : N), který je přibližně 100 : 1, proto jsou běžně pro podporu jejího rozkladu používána dusíkatá hnojiva, která tento poměr přibližují C : N vhodnému pro půdní mikrobiální aktivity, tedy 20–30 : 1.
Tématem se v Úrodě č. 6/2022 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Gabriela Mühlbachová, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Připomíná, že důvodem pro vyrovnávací dávku N je aktivita půdních mikroorganismů, které mohou pro rozklad slámy využít i dusík obsažený v půdě, jenž později nemusí být dostupný pro rostliny. Úroveň rozkladu posklizňových zbytků se může měnit nejen v závislosti na aktuálním obsahu dusíku v půdě, ale i na konkrétních povětrnostních podmínkách daného stanoviště.
V současné zemědělské praxi aplikovaná dávka nejčastěji představuje 8–10 kg N/t slámy. Pro aplikaci dusíku na slámu je třeba zvážit také množství N, které se může uvolnit z půdy. Je třeba mít na zřeteli, že v období zapravení slámy a jejího rozkladu probíhají v půdě nejintenzivněji procesy mineralizace. Dynamiku těchto procesů ještě zvýšíme provzdušněním půdy při zapravení slámy. Pokud jsou půdy bohaté na obsah organické hmoty, pak lze v závislosti na hloubce a intenzitě zpracování půdy počítat s plným pokrytím dusíkem z půdní zásoby, který je uvolněn mineralizací.
Cílem dobrého hospodáře ale je půdní organickou hmotu v půdě udržet, a proto se při zapravení slámy používají méně invazní metody zpracování půdy. Při nižší intenzitě zapravení slámy do půdy, nebo v případě ponechání slámy na povrchu, se rozkladné procesy slámy podstatně zpomalí. Pomalu rozkládající se sláma mělce zapravená do půdy se stává konkurentem o dusík a vodu pro vzcházející rostliny ozimů a zároveň mostem pro přenos chorob stébel na nový porost. Dusík na podporu rozkladu slámy používáme pro vytvoření časové izolace mezi generacemi plodin na pozemku z důvodů přenosů chorob a konkurence o vodu a živiny, především dusík.
Pro podporu rozkladu slámy jsou vhodná hnojiva obsahující amonný nebo amidický dusík, jako je například síran amonný, močovina nebo DAM 390, což je v souladu s tím, že mikroorganismy pro své aktivity preferují amonnou formu dusíku. Pro podporu rozkladu slámy a úpravu širokého poměru C : N jsou vhodná zejména tekutá statková nebo kapalná organická hnojiva (kejda, digestát), která vykazují poměr C : N < 10 (zpravidla C : N = 4–6), ve srovnání s tuhými minerálními hnojivy mají řádově větší kontaktní povrch, jsou biologicky aktivní a náleží k hnojivům s rychle uvolnitelným dusíkem.*
