Mnohé studie již dříve potvrdily pozitivní vliv GM rostlin na životní prostředí a zmírnění klimatických změn. Až dosud ale nebyly tyto dopady vyčísleny. Rozšíření pěstování GM plodin v EU by mohlo podle zprávy Biotrinu snížit emise skleníkových plynů o 33 milionů tun CO2 ročně, což odpovídá 7,5 % celkových emisí skleníkových plynů ze zemědělství v EU v roce 2017.
Studie vychází z předpokladu, že by v EU byl základním GM rostlinám (kukuřice, sója, bavlník, řepka a řepa) umožněn přístup na trh srovnatelně jako v USA. To by vedlo k zajištění vyšších vývozů z EU, nižšímu dovozu a pomohlo snížit rozšiřování zemědělské půdy nejen v EU, ale také u dovozních zemí.
Evropa v současnosti dováží nejčastěji kukuřici a sóju. Jedná se o více než 15 milionů tun kukuřice z Ukrajiny, Ruska, Brazílie. Při současném válečném stavu nebude možné tyto dovozy realizovat (především z Ruska a Ukrajiny). Na dovozu sóji a sójové moučky, především z Brazílie, Argentiny a USA, převyšujícím 30 mil. tun ročně je Evropa zcela závislá. Aby bylo možné uspokojit poptávku po sóji, jsou části brazilské Amazonie přeměňovány na zemědělskou půdu. Přijetí GM sóji v EU může pomoci zmírnit odlesňování tropických oblastí v této části Amazonie. V konečném důsledku tak GM plodiny mohou přispět životnímu prostředí nejen prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů, ale i zachováním biologické rozmanitosti, uvádí dále zpráva.
Restriktivní regulační politiky GMO v EU i jinde omezily počet GM plodin vyvinutých na celém světě. Všeobecně vývoj a druh povolených GM odrůd je jednoznačně ovlivněn ekonomickými požadavky zemí. Příkladem je USA, kde jsou komerčně nejrozšířenější pěstované plodiny kukuřice, sója a bavlník, což podnítilo vývoj a vznik jejich GM odrůd. Naproti tomu nejrozšířenější plodiny v EU (pšenice a ječmen) nemají žádné komercializované GM odrůdy, přestože se Evropa potýká se ztrátami na úrodě pšenice způsobené škůdci a chorobami, které jsou vyšší než celosvětový průměr. Studie tím ukazuje, že pokud by evropští vědci měli otevřený trh v tomto směru, docházelo by i k rozmachu vědy a evropského výzkumu v oblasti biotechnologií.
V současné době probíhá přehodnocování legislativy v souvislosti s „novými genomickými technikami (NGT)“. Tyto techniky stejně jako GMO vedou k ekonomickým, environmentálním a zdravotním přínosům díky vyšším výnosům plodin, vyšším ziskům zemědělských podniků a v některých případech i k nižšímu používání pesticidů. Evropa má tedy v rukou další příležitost k podpoře chytrého a udržitelného zemědělství. Otázkou jen zůstává, zda ji využije, či NGT zakonzervuje v přísném legislativním rámci jako GMO.*
Téma využití GMO a NGT pro zmírnění dopadů klimatických změn bude hlavním tématem konference pořádané spolkem Biotrin a VŠCHT v Praze dne 26. 5. 2022.
Zdroje k tématu lze nalézt na stránkách spolku Biotrin.
