Cukrová řepa je tradiční plodinou, která pro svou dlouhou vegetaci velmi dobře využívá živiny z půdní zásoby. Přípravě pozemků pro cukrovku je věnována větší pozornost. Tou je například aplikace organických a statkových hnojiv, které do půdy vnáší kromě organických látek pozvolna uvolnitelné živiny.
Tématem se v Úrodě č. 3/2022 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Tomáš Javor, DiS. (AGROEKO Žamberk, spol. s r. o.) připomíná, že uvolnitelnost dusíku z organických hnojiv nepokrývá celkovou potřebu pro tvorbu výnosu bulev. Nezbytné je doplnění dusíku do půdy aplikací minerálních hnojiv. Aplikaci dusíku ve hnojivech je možné nahradit alternativním zdrojem dusíku (N2) fixovaného z atmosféry. Fixaci dusíku do půdy lze podpořit cílenou aplikací izolovaných v půdě volně žijících bakterií před setím.
V rámci realizovaného víceletého projektu spolupráce zemědělských podnikatelů operační skupiny Vysokomýtská synklinála s výzkumem na implementaci celé řady inovací půdoochranných postupů do rostlinné výroby proběhlo ověření možností redukce potřeby minerálních dusíkatých hnojiv při pěstování cukrové řepy. Cílem inovovaného pěstebního postupu bylo maximálně podpořit přirozený produkční potenciál půd (biologickou aktivitu), chránit půdy proti okyselování a omezit narušování mikrobiální rovnováhy půd vysokými dávkami dusíkatých hnojiv, které působí dlouhodobě také na zhoršování půdní struktury. Neposledně omezit rizika vyplavování dusíku (N-NO3-) z půdní profilu. Do ověřování byla navržena aplikace ověřeného bakteriálního přípravu Azoter F obsahující hlavní složku půdní nesymbiotické (volně žijící) bakterie Azotobacter chroococcum a Azospirillum brasilense, které jsou diazotrofní, tedy vázající dusík z ovzduší (N2). Přípravek obsahuje také parazitickou houbu Trichoderma atroviride, která působí mimo jiné na omezování výskytu spór hub rodu Fusarium v půdě. Použití této varianty přípravku je výhodné pro následnou plodinu po cukrové řepě, kterou je zpravidla jarní sladovnický ječmen, u kterého je Fusarium původcem škodlivin snižujících kvalitu zrna.
V běžných půdách v České republice je obsah dusík vázajících nesymbiotických bakterií nízký až střední. Přirozeně vysoké zastoupení těchto bakterií je v humózních půdách tropického pásma. Uplatnění bakterií ve výživě produkčních porostů plodin je obecně závislé na dynamice potřeby a celkové potřebě dusíku plodinami, obsahu rozložitelných organických látek v půdě, na půdní reakci (pH) a na obsahu minerálního dusíku (Nmin.) v půdě. Vysoké obsahy Nmin. v půdě z hnojení dusíkem snižují fixaci N2, protože bakterie využívají tento dostupný dusík. Zatím jednoleté pokusy přinesly slibné výsledky.*
