Ošetřit, či neošetřit porosty řepky proti hlízence

Riziko napadení je v současnosti spíše nízké (s ohledem na dosavadní průběh počasí), nelze jej však podceňovat, především v porostech s mechanickým poškozením stonků. V současnosti jsou vidět již příznaky škodících larev krytonosců ve stoncích a řapících řepek. Tato poškození představují hlavní vstupní bránu pro infekci spor hlízenky obecné, které se uvolňují z klíčících apothécií. Informuje o tom zpráva Rostlinolékařského portálu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

Podle ČHMÚ bude období od konce dubna do konce května pravděpodobně srážkově průměrné. První polovina průměrná až slabě nadprůměrná a druhá až slabě podprůměrná. Nejvíce srážek by mělo spadnout ve druhém týdnu s úhrnem kolem 15 mm. Nicméně ani v oblastech s trvale nízkými srážkovými úhrny není radno podceňovat situaci. Vhodné podmínky vznikají i v uzavřených lokalitách se sklonem k akumulaci mlh a ranních ros.

Koncem 18. týdne jsou očekávány deště, které by mohly ovlivnit mikroklima v porostech nakvétajících řepek (většina monitorovaných porostů se pohybuje ve fázi 60–65 BBCH, na jihu Moravy jsou řepky již v plném květu). Vlhkost v porostech by tak mohla nastartovat infekci.

Inspektoři ÚKZÚZ vyhodnocují podmínky pro výskyt choroby, přičemž stále platí, že i za nesplněných podmínek pro klíčení apothécií může docházet k infekci původcem bílé hniloby. Ve vztahu k ozimé řepce jsou podmínky zpravidla splněny krátce před kvetením a v květu. K zachycení askospor na rostlině, jejímu vyklíčení a vniknutí do rostliny dochází při teplotě nad 7 °C a vlhkosti vzduchu v porostu 80 % a více za tři dny. Ke splnění podmínky vyšší vzdušné vlhkosti napomáhají zachycené spadlé petály na rostlinách, které jsou současně zdrojem výživy pro klíčící askospory. Infekci mohou negativně ovlivnit prudké srážky s úhrny nad 15 mm (dochází ke smývání spor z povrchu rostlin).

V následujících pár krocích je možné jednoduše vyhodnotit situaci a určit, zda je nutné řešit otázku ochrany porostu proti hlízence. Klíčové otázky jsou:

1. Je půda na poli s pěstovanou řepkou vlhká až mokrá?
2. Je porost polouzavřen či zcela uzavřen (tedy, není vidět přes listovou plochu na zem)?
3. Je porost řepky celkově vlhký až mokrý ještě v poledne (tedy, máte-li při průchodu porostem vlhké kalhoty)?
4. Je porost ve fázi kvetení 62–65 BBCH (korunní plátky začínají opadávat)?

Pokud bylo podle Rostlinolékařského portálu odpovězeno na výše uvedené otázky kladně a předpověď počasí hlásí srážky na další týden, je vhodné zvážit fungicidní ochranu (až do fáze 69 BBCH). V katastrech s vyšším zastoupením řepky, případně dalších hostitelských předplodin (hořčice, mák, slunečnice, zelenina, jeteloviny, luskoviny) je možné předpokládat vyšší tlak, a proto je i z tohoto důvodu vhodné zvážit ochranný zásah přípravky registrovanými proti hlízence do řepky.

O výsledcích bude Rostlinolékařský portál odbornou veřejnost nadále informovat v Aktualitách. Informace o výskytu primárních infekcí v porostech řepky lze sledovat v Mapách výskytu.