Sucho je jedním z důležitých témat, které v posledních letech nabývá stále více na významu. Jeho dopady na zemědělskou produkci ve střední Evropě bývají zásadní. Komplexní pohled na problematiku sucha poskytuje portál Intersucho, který se zabývá analýzou sucha v minulosti, poskytuje aktuální souvislosti i monitoring trendů suchých epizod v budoucnosti. V loňském roce měli pěstitelé možnost seznámit se s novinkou – portálem Agrorisk, zaměřeným na biotická a abiotická rizika, a v letošním přibývá další zajímavý projekt, Firerisk, předpovídající požární počasí.
Projekt Intersucho existuje od srpna roku 2012 a navazuje na více než desetiletý výzkum v oblasti monitoringu a klimatologie sucha v ČR, Evropě a USA. Hlavními provozovateli tohoto portálu jsou Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, v. v. i., (CzechGlobe), Mendelova univerzita v Brně a Státní pozemkový úřad společně s dalšími partnery a podporovateli. Jmenované instituce společně s Agrární komorou České republiky připravily pro zájemce o toto téma workshop s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
S činností portálu Intersucho seznámil přítomné prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D., člen týmu Intersucho, který také působí v CzechGlobe a na Mendelově univerzitě v Brně. Jak zdůraznil, v pravidelnosti je jedna z největších předností Intersucha. Jednotlivé dny v týdnu jsou zasvěceny pravidelným aktualizacím. „Intersucho není produkt, který by se před osmi lety zastavil. Jedna z věcí, kterou výrazně měníme, je samotný model výpočtu půdní vlhkosti,“ říká prof. Trnka. V loňském roce začali pracovat s novým robustnějším modelem SoilClim2, s přesnějšími půdními daty. Nový model v sobě obsahuje upravenou vrstvu půdních podmínek, díky tomu daleko citlivěji reaguje na sucho.
Od letošního roku model, který používají v Intersuchu, oficiálně běží nejen v ČR, ale také ve světovém měřítku. Ve spolupráci s platformou Windy.com připravují každý den informaci o tom, jak vypadá situace s nasycením půdy a intenzitou sucha ve světě. Platforma Windy poskytuje globální přehled (například z něj lze vyčíst, že jih Evropy měl měsíční extrémní sucho a poškození porostů je tam značné), zatímco Intersucho zachycuje regionální rozdíly (je asi 300x podrobnější než globální systém).
Jak také zdůraznil prof. Trnka, stěžejní zůstává kontakt s respondenty, českými zemědělci. Detailní studie, kterou dělala jeho kolegyně Ing. Lenka Bartošová, Ph.D., dokázala, že když se shromáždí data od zpravodajů na úroveň okresů, dávají stejné informace jako nejlepší družice a modely, jež mají k dispozici. Mezi hlášeními a modely tak existuje mimořádně dobrá shoda, navíc reportéři hlásí i další informace a předávají svá životní moudra.
V rámci konference byl představen také nový portál Firerisk, na kterém najdeme současný stav a předpověď požárního počasí. Jde o robustní mapové výstupy kombinující pět modelů a dva indexy. Jak vysvětlil doc. Ing. Petr Čermák, Ph.D., člen týmu Intersucho, který působí na Mendelově univerzitě v Brně., model poskytuje poměrně dlouhou předpověď na několik dní dopředu, a to v hodinovém rozlišení. Přináší tak i predikci případných zhoršení během dne. Je vhodný pro plánování aktivit během dne, může sloužit i k nastavení preventivních opatření či vyhlášení varování. Zajímavé mohou být i zpětné sumáře za delší časová období, které mohou pomoci identifikovat území s vysokou naléhavostí realizace případných dlouhodobých protipožárních opatření.
Podobně jako Firerisk přináší portál Agrorisk usnadnění života zemědělské praxi. Hlavním cílem tohoto portálu je nabídnout monitorovací, ale také předpovědní online systém včasné výstrahy před abiotickými a vybranými biotickými faktory, vysvětlil prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., člen týmu Intersucho, pedagog na Mendelově univerzitě v Brně a vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Ve své přednášce se věnoval inovacím. Patří mezi ně zvýšená přehlednost, přibyla také předpověď počasí na úrovni katastru a model Českého hydrometeorologického ústavu Aladin. Do Agrorisku byla doplněna též všechna abiotická rizika a došlo i k rozšíření biotických faktorů (není cílem sledovat všechny, ale ty, které mají synchronizovaný vývoj s chodem počasí). Novinkou jsou dále aktuality a dotazník pro reportéry.
Více informací se dočtete v týdeníku Zemědělec.*
