Možnostem a strategii hnojení ozimé řepky v jarním období se na semináři Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, který přenášel TV Zemědělec, věnoval také Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Upozornil, že dávka dusíku by měla odpovídat potřebám rostlin, je třeba počítat se všemi vstupy dusíku (půda, předplodina) a důležitá je také jejich forma. Lze také podpořit příjem a využití dusíku rostlinou.
„V minulých letech jsme cílili na dosažení výnosu alespoň 4 t/ha, tomu by odpovídalo hnojení na úrovni 200 kg N/ha. V praxi se ale často dosahuje nižších výnosů. Zemědělci by tedy na pozemcích s řepkou měli udělat analýzu a pokud jsou na nich pravidelně dosahovány nižší výnosy, měli by hnojit na reálně dosahované hodnoty,“ upozornil Ing. Černý. Uvedl také, že v zemědělské praxi není vztah mezi hnojením dusíkem a výnosem lineární a hodně záleží na úrodnosti půdy.
Lze říct, že v praxi se na jeden kilogram aplikovaného dusíku dosahuje přírůstku výnosu 7–9 kg semen. Při cenách v době konání semináře (1 kg řepky za 18 Kč) by 8 kg semene (tedy 1 kg N; zhruba 50 Kč) řepky stálo 144 Kč. Dobré a silné porosty by proto měly dostat při brzkém hnojení 40–60 kg N/ha a v pozdějších termínech 50–80 Kg N/ha. U slabších či řidších by regenerační dávka měla být nižší, 30–40 kg N/ha při brzkém termínu a 40–60 kg N/ha při pozdějších, shrnul Ing. Černý. Dávka dusíku by měla odpovídat výnosu, zvláště letos by to jinak znamenalo výrazné ztráty, upozornil.
Je třeba počítat i s dalšími zdroji dusíku, tedy s uvolňováním N z organických hnojiv, předchozích dusík fixujících plodin a posklizňových zbytků předplodin. Při dávce 20 t/ha organického hnojiva tak lze počítat (ve druhém roce po aplikaci) například s 38 kg N z hnoje, 78 kg N z digestátu nebo 74 kg N z kejdy prasat. Paušálně se také počítá s 50 Kg N/ha po víceletých dusík fixujících pícninách a 25 kg N/ha po ostatních dusík fixujících plodinách. V jarním hnojení se pak může o tyto hodnoty dávka snížit.
Další podrobnosti přinese týdeník Zemědělec.*
