Řepka olejce se v poslední sezóně na našich polích nedařilo tak dobře jako v úspěšnějších ročnících. Meziročně se snížila plocha a také výnosy zůstaly daleko za očekáváním. Dosažená produkce patří k nejhorším za poslední roky. Na vině nepříliš dobrých výsledků byl především nepříznivý průběh počasí a výskyt škůdců v rozhodujících etapách pěstování.
Průměrný výnos řepky v České republice v sezóně 2020/2021 dosáhl jen 3,05 t/ha. Sklizňová plocha představovala 342 315 ha, což znamená nejnižší hodnotu za minulých čtrnáct let. Celková produkce řepky v ČR z poslední sklizně činila pouze1 043 000 tun.
Množství informací z oblasti pěstování řepky zaznělo na v pořadí již 38. vyhodnocovacím semináři „Systém výroby řepky“ uspořádaném Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO), kvůli opatřením proti šíření koronaviru covid-19 tentokrát formou videokonference. Píše o tom spolupracovnice redakce Ing. Hana Honsová, Ph.D., v Úrodě č. 2/2022.
V průběhu semináře byly vyhlášeny výsledky soutěže o nutričně nejkvalitnější odrůdy řepky hodnocené ve dvou kategoriích. Ze Seznamu doporučených odrůd ocenění Zdravý kořínek obdržel hybrid PT 298 a z nově registrovaných Picard.
Uplynulá vegetační sezóna řepky 2020/2021 byla na území České republiky silně ovlivněna průběhem počasím. Pěstitelé se během vegetace potýkali s různými úskalími. Ing. Jiří Zeman ze SPZO vysvětlil, že problémy nastávaly už při zakládání porostů, kdy se kvůli dlouhým žním opožďovalo zakládání porostů řepky. Kvůli nedostatku času na přípravu půdy pro setí nebyla mnohá pole v dobrém stavu, na povrchu se ve větší míře vyskytovaly hroudy a hrudky. Mnozí pěstitelé řepku vysévali až v září.
Po založení porostů v září panovalo sucho, rostliny pomalu vzcházely. Mnohé půdy byly utužené, rostlinám při vzcházení chyběl dostatek vzduchu. Po 5. září se ve velkém objevili škůdci, hlavně dřepčíci a mšice. Lokálně pěstitelé na celém území ČR zaznamenali silný výskyt hrabošů, především na severní Moravě a v severozápadních Čechách.
Před nástupem zimního období bylo na našem území 38 % porostů velmi dobrých, 45 % dobrých, 13 % špatných a 4 % velmi slabých, které nepřežily zimu. Zaorávky v ČR dosáhly vysoké úrovně patnácti tisíc hektarů, přičemž nejvíce řepky se zaoralo na severní Moravě (3 550 ha) a v jižních i severních Čechách. Zaoralo se téměř čtyři a půl procenta porostů.*
