Současná situace v ochraně rostlin není díky stále přibývajícím zákazům nijak jednoduchá. V posledních letech našim pěstitelům ubývají tradičně používané účinné látky, zatímco nové přibývají jen velmi omezeně. Zemědělci se musejí současné situaci přizpůsobit. Jednu z možností představuje větší využívání biologických prostředků.
Množství informací nejen o nových možnostech potlačování patogenů zaznělo na videokonferenci „Aktuální problémy v ochraně rostlin“ uspořádané pod záštitou České technologické platformy pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV) a dalšími institucemi. Píše o tom v Úrodě č. 2/2022 Ing. Hana Honsová, Ph.D., spolupracovnice redakce.
Na problematiku rzí napadajících pšenici se ve své přednášce zaměřila Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., z VÚRV. Tuto obilninu na našem území napadají tři druhy rzí, a to travní, plevová a pšeničná. Problém představuje skutečnost, že neustále vznikají nové patogenní typy s odlišnou virulencí. V důsledku velké variability rzí odrůdy pšenice ztrácejí rezistenci.
Rez travní napadá listy, stébla i klasy. Ztráty na výnosu zrna dosahují až osmdesáti procent. V ČR se naposledy kalamitně vyskytovala v osmdesátých letech minulého století. Od roku 2013 se po desetiletích nepřítomnosti ve větší míře objevuje nejen v ČR, ale i v dalších evropských zemích. Na naše území přichází hlavně z východu a jihovýchodu. Odrůd pšenice odolných vůči rzi travní je v Evropě velmi málo.
Rez plevová, která postihuje listy a klasy, působí ztráty na výnosech až sedmdesátiprocentní. Do České republiky se v určitých vlnách dostává ze západní Evropy. Více u nás škodila v letech 2013 až 2016.
Některé možnosti používání biologických prostředků v ochraně rostlin popsal doc. Ing. Jan Kazda, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze. V pokusech se na několika plodinách ověřovala účinnost různých pomocných rostlinných prostředků s mikroorganismy.
V pokusech uskutečněných v roce 2020 v Praze-Suchdole na salátu se ověřovala ošetření přípravky Hirundo (bakterie rodu Bacillus), Baskus (směs mikroorganismů), Fix H+N (bakterie rodu Pseumonas) a Inporo (Bacillus amyloliquefaciens a Paenibacillus polymyxa). Ošetřovalo se zálivkou ke kořenovému krčku nebo máčením sadby. Za vegetace se ještě uskutečnily dva postřiky. Výsledky se porovnávaly s neošetřenou kontrolou.
V pokusech se ukázala dobrá účinnost ověřovaných biologických přípravků, všechny zlepšovaly zdravotní stav hlávek a také navyšovaly jejich hmotnost. Tím stoupal počet prodejných salátů, v největší míře při použití přípravku Inporo. Hmotnost hlávek nejvíce zvyšoval pomocný rostlinný prostředek Baskus.*
