Od sezóny 2017/2018 (411,8 tis. ha) nastal v České republice pokles ploch osévaných ozimou řepkou. Meziročně (2019/2020 a 2020/2021) se výměra řepky snížila téměř o 26 tis. ha na konečných 342,3 tis. ha ke sklizni. Další pokles výměry, i když ne tak velký, lze očekávat i v letošní sezóně.
V posledních letech se zakládání porostů ozimé řepky více či méně komplikuje. Vedle povětrnostních vlivů jsou to i extrémní výskyty škůdců, za vlhka slimáčků, za sucha dřepčíků a v letech 2019 a 2020 také hrabošů. Nelze spoléhat ani na monzunové deště, které koncem srpna, téměř pravidelně, svlažovaly právě zaseté řepky. Problémem většinou bývá extrémní sucho a vysoké teploty při zakládání porostů. Někdy dokonce v termínu setí řepky padají teplotní rekordy. Jako v srpnu 2012, kdy bylo v Dobřichovicích po sérii tropických dní naměřeno 20. srpna +40,4 °C. Byl tak překonán dosavadní rekord z 27. července 1983 v Praze-Uhříněvsi (+40,2 °C).
Osevní plocha řepky na Slovensku byla ve vegetačním roce 2020/2021 136 356 ha, přičemž sklizňová plocha činila 122 561 ha. Letošní výměra řepky na Slovensku nebude nižší než v loňském roce, pravděpodobně i mírně stoupne. Někteří pěstitelé budou pěstovat více řepky hlavně kvůli vyšší ceně komodity. I relativně dobré počasí na podzim umožnilo vysít tuto plodinu na plánované ploše a zaorávky, pokud nedojde k výraznému poškození porostů během zimy, budou jen minimální.
Při zakládání porostů museli pěstitelé často insekticidně zasahovat zejména proti dřepčíkům, kteří poškozovali vzešlé rostliny řepky. Tak jako v Čechách, i na Slovensku je velkým problémem dřepčík olejkový, který způsobuje výrazné poškození řepky. Častý výskyt tohoto dřepčíka byl zaznamenán již v předchozím ročníku, a hlavně na jaře bylo možné pozorovat u řady porostů mnoho poškozených rostlin. Lokálně se vyskytly i pilatky a mšice. Mšice se objevovaly hlavně na starších listech a jejich škodlivost byla minimální.
Průběh počasí při zakládání porostů řepky na podzim byl na Slovensku podobný jako v ČR.
Více informací k danému tématu přináší článek Ing. Davida Bečky, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze a doc. Ing. Petera Bokora, Ph.D., ze Slovenské poľnohospodárské univerzity v Nitre v únorovém vydání časopisu Úroda (2/2022).*
