Na desátém Mezinárodním sympoziu s názvem “Konzervace píce” jsem spolu s Ing. Milanem Gallem, PhD. ze Slovenska předsedal sekci “Technologie sklizně, konzervace a skladování siláží”. Plenární práci v této sekci přednesl profesor Joe Harrison z Washingtonské státní univerzity v Puyallupu, USA. Protože byl Profesor Harrison naším hostem celý týden, měl jsem možnost s ním déle pobývat a diskutovat o jeho výzkumech. Rád bych vás seznámil s některými jeho poznatky ohledně silážování kukuřice.
Profesor Harrison přednesl příspěvek s názvem “Provozní postupy zvyšující nutriční hodnotu silážované píce”. Zaujalo mě v něm několik myšlenek:
1. Zatímco ceny finálních produktů (mléka) zůstaly v USA v posledních deseti letech na relativně nízké úrovni, zvýšily se, především u zrnin, ceny krmiv. Tato skutečnost vedla k tomu, že začala být věnována zvýšená pozornost kvalitě objemné píce, u kukuřice především stádiu zralosti v době sklizně, úrovně rozřezání a mačkání silážované hmoty, výšce strniště a aerobní stabilitě.
2. Kromě ekonomických tlaků ovlivňují proces silážování také stále přísnější legislativní opatření v oblasti ochrany životního prostředí. Farmáři ve snaze minimalizovat vliv zemědělské výroby na životní prostředí tak nahrazují tradiční silážování v silážních žlabech nebo ve věžových silech silážováním píce do plastových pytlů nebo rukávů.
3. I v důsledku toho, že se stavy dojnic na farmách trvale zvyšují, mohou si farmáři stále častěji dovolit využívat při sklizni a konzervaci píce smluvních partnerů. Tím, že se služby specializují, dokáží pracovat novými metodami, které zvyšují stravitelnost sklízeného krmiva a uchovávají kvalitu silážované hmoty při stále nižších ztrátách. Odborní poradci, kteří pro tyto podniky služeb pracují, stále více používají velmi moderních nástrojů a metod jako je například využití programování. To jim umožňuje vyhodnotit všechny možné alternativy a dosáhnout tak optimálních rozhodnutí jak v oblasti konzervace, tak také sestavování krmných dávek a určování potřeby živin.
Zvýšená pozornost kvalitě objemné píce
Hlavním faktorem, který ovlivňuje kvalitu kukuřičné siláže, je stádium zralosti porostu v době sklizně. Nárůst energetické hodnoty kukuřičné siláže je spojován s vysokou stravitelností zelených částí rostlin a nárůstem obsahu vysoce stravitelných škrobových látek v kukuřičných palicích. Ke zvratu dochází přibližně ve zralosti, kdy je mléčná linie ve dvou třetinách zrna (v těch místech lze do zrna zarýt nehet). Od tohoto okamžiku je zvyšující se obsah škrobu v kukuřičných zrnech spojen s poklesem stravitelnosti zelené hmoty, rychlejším postupem nestrávených kukuřičných zrn zažívacím traktem, a tedy i jejich větším vylučováním ve výkladech.
Dalším důležitým faktorem je mechanické zpracování silážované hmoty. Pro úspěšné trávení se správnou motorikou bachoru potřebujeme hmotu nařezanou hrubě (na velikost částic zhruba 25 mm, což je tzv. velikost efektivní), naproti tomu pro úspěšný fermentační proces zase hmotu nařezanou velmi jemně (menší než 8 mm, což je limitující velikost pro stimulaci pohybů bachoru). Je třeba zvolit kompromis, nařezat hmotu jen o málo více než na 8 mm, tedy kolem 10 mm a mechanicky ji zpracovat mačkáním v corn-crackeru. Pokud hmota neprojde corn-crackerem, její příjem zvířaty bývá nižší, sníží se i produkce a kvalita mléka u dojnic. Jakmile je kukuřice sklízena později (tedy v poslední třetině stádia zralosti zrna), příjem kukuřičné siláže zvířaty se s prodlužujícím se termínem sklizně snižuje, a to pozvolněji u hmoty která prošla corn-crackerem. Pokud tedy chceme sklízet kukuřici, je třeba zahájit sklizeň krátce předtím, než se mléčná linie zrna dostane do jeho dvou třetin, nastavit délku řezanky na 10 mm a sklízet řezačkou s corn-crackerem.
Nutriční hodnotu kukuřičné siláže lze zvýšit i sečením rostlin při vyšším strništi, asi 50 cm. Tato metoda se nazývá vysoké sečení (hi-chop), nebo supersiláž (super silage). Siláž má pak nižší obsah vlákniny a vyšší obsah škrobových látek než siláž kukuřice sklízená běžným způsobem. Zvýší-li se například strniště z 10 cm na 50 cm, sníží se sice výnos zelené hmoty o 10 %, ale sníží se obsah ADF o 7 %, zvýší se obsah škrobu o 9,5 % a odhadovaná produkce mléka na tunu zkonzumované siláže se zvýší o 8 % (Quaife, 2000).
Zvýšená koncentrace živin a stravitelnost sklízené píce dosažená časnější sklizní a navíc s vyšším strništěm je spojena s celkově nižším výnosem hmoty. O termínu a způsobu sklizně je tedy třeba rozhodovat podle konkrétních provozních podmínek.
Skladování siláží ve vacích
Aby prokázal rozdíly v kvalitě siláží skladovaných do dvou různých typů sil (žlabu a vaku), uskutečnil profesor Harrison dva pokusy. V prvním z těchto pokusů měla kukuřičná siláž kolem 38 % sušiny a byla mechanicky zpracována mačkáním v corn-crakeru. Zkrmováním této sušší siláže z vaku došlo ve srovnání se zkrmováním siláží ze žlabu ke zvýšení mléčné užitkovosti o 1,2 kg FCM (3,5 %) mléka (o 3,2 % vyšší nádoj).
Ve druhém pokusu byla kukuřice sklízena při sušině kolem 28 %, také v tomto případě byla sklízená hmota mačkána. Dojnice, které byly krmeny siláží uloženou ve vaku, produkovaly o 0,3 kg mléka více než dojnice krmené siláží ze žlabu (rozdíl nebyl statisticky průkazný – užitkovost krav byla 51,48 a 51,16 kg mléka.)
Rozdíl mezi výsledky pokusu 1 a pokusu 2 lze pravděpodobně vztahovat k množství kukuřičné siláže v krmné dávce a k sušině sklizené píce v době silážování. V obou těchto pokusech bylo zjištěno, že v průběhu skladovacího období (cca 6 měsíců) byla siláž uložená ve vaku chladnější. Také v období vybírání siláže byl zjištěn rozdíl v teplotě čela silážního žlabu a vaku.
Profesor Harrison také upozornil na to, že silážování do vaku je výhodné i u vojtěšky. Velkou předností je uchování aminového dusíku. Nejnovější údaje naznačují, že u vojtěškové siláže z vaků jsou na rozdíl od výsledků získaných v betonových silech ztráty aminokyselin v průběhu silážování nižší. Merchen a Satter (1983) uvádějí ztráty veškerých aminokyselin 18 %, Crosby a kol. (2001) ztrátu 8,6 %. Toto zjištění stojí za zmínku zejména v souvislosti s pozitivní reakcí vysoce užitkových dojnic na dodatečný přísun aminokyselin zejména v prvních stádiích laktace.
Práce novými metodami
Rostoucí velikost farem, zvyšující se užitkovost dojnic a potřeba vyhodnocovat větší počet různých možností vedou k tomu, že se dnes při plánování a strategickém rozhodování používá stále častěji výpočetní technika a složité programy. Například model CPM je nástrojem, který krmivářům umožňuje sestavovat vyrovnané krmné dávky a brát přitom v úvahu jak různé zdroje bílkovin a sacharidů, tak také potřebu jednotlivých aminokyselin. Umožňuje dynamické hodnocení alternativních krmných strategií při maximálním využívání vlastních anebo nakupovaných objemných krmiv. Tento model byl upraven tak, aby bral v úvahu široké spektrum různých typů kukuřičné siláže (různá stádia zralosti, různá délka řezanky, různý způsob ošetření). Software DAFOZYM je simulačním modelem, který umožňuje vyhodnocovat kvalitu zelené píce, metody krmení a opatření v oblasti ochrany životního prostředí na úrovni zemědělského podniku. Představuje dobrý nástroj pro hodnocení různých způsobů skladování píce a uchovávání živin na celofaremní úrovni. Používá se například k hodnocení poměru mezi kukuřičnou a vojtěškovou siláží, k hodnocení systému odklízení a ošetřování chlévské mrvy a k posouzení způsobu zpracování sklízených plodin. Software FARM PLAN umožňuje vyhodnocovat ekonomiku skladování objemné píce při použití různých silážních prostor.
Závěr
Kvalitě objemné píce je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Úroveň technologie sklizně, konzervace a skladování siláží přímo ovlivňuje využití krmiv zvířaty a následně i jejich užitkovost. Zvýšená koncentrace živin a stravitelnost sklízené píce dosažená časnější sklizní a při vyšším strništi je spojena s celkově nižším výnosem hmoty. Příjem siláže zvířaty a následně i produkce a kvalita mléka se zvýší, sklízí-li se řezačkou s corn-crackerem. Důležité je nejen jak silážujeme, ale i v čem. V poslední době se stále více doporučuje silážovat kukuřici a vojtěšku do plastových vaků.
Rentabilitu jakéhokoliv technologického postupu je třeba vyhodnotit přímo v konkrétních provozních podmínkách. Co je pro jednoho výhodné, pro druhého může být nevýhodné. V budoucnosti se běžnými pomůckami pokrokových výrobců a uživatelů objemné píce pravděpodobně stanou počítačové modely pro vyhodnocování různých vstupů a faktorů, které ovlivňují proces produkce a využití krmiv od jejich pěstování, přes sklizeň, konzervaci a skladování, až po jejich zkrmení zvířatům.
Ing. Radko Loučka, CSc. ,
VÚŽV Praha Uhříněves
