Sója je z agronomického hlediska řazena mezi luskoviny, v osevním postupu je považována za zlepšující plodinu a výborného přerušovače obilnin. Nevhodnou předplodinou mohou být pro ni brambory a slunečnice (její výdrol sóju zapleveluje) a luskoviny. I s přihlédnutím na fytopatologické požadavky ji lze pěstovat dvakrát (dva roky) po sobě.
Opakované pěstování napomáhá rozvoji potřebných rhizobiálních bakterií. Sója sama je výbornou předplodinou, zejména pro obilniny a kukuřici. Obohacuje půdu prostřednictvím bakterií o dusík a prostřednictvím mykorhizy uvolňuje málo přístupný fosfor a draslík. Následné plodině zanechává půdu ve velmi dobré struktuře a stavu.
U nás povolené rané odrůdy pěstujeme především v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, odrůda OAC Vision dokáže bez problémů dozrát i v chladnějších podmínkách. Je plodinou náročnou na vodu, a proto pro její pěstování nejsou vhodná výsušná stanoviště. Pozemek je třeba vybírat se zřetelem na možnosti přípravy půdy a především na sklizeň. Z těchto důvodů je vhodný málo svažitý terén, bez kamenů a prohlubní. Je možné ji s úspěchem pěstovat na většině půdních druhů se zřetelem na schopnost půdy udržet vláhu. Vyloučit by se měly půdy extrémně lehké (vysychání) nebo extrémně těžké (obtížná zpracovatelnost). Přednost by měla dostat strukturní střední hlinitá půda s dobrou vodní kapacitou a vyšším obsahem organických látek. Je plodinou, která vyžaduje pole ve „staré půdní síle“.
V příspěvku jsou zdůrazněna některá specifika při pěstování sóji a také popsány chyby, jichž se pěstitelé nejčastěji dopouštějí.
Poznámka redakce: Problematika zakládání porostu, hnojení a setí je popsána v předchozím samostatném příspěvku.
Inokulace rhizobiálními bakteriemi
Inokulací rozumíme očkování osiva sóji bakteriemi kmene Bradyrhizobium japonicum. Tento kmen bakterií se (na rozdíl například od hrachu) zatím ve většině našich půd přirozeně nevyskytuje, a proto se musí do půdy dostat uměle. Aplikace očkovací látky (inokulantu) se provádí těsně před setím jeho přimícháním do osiva. Dobrá inokulace představuje ekvivalent aplikace 150 - 200 kg dusíku na hektar. Z těchto důvodů je inokulace pro pěstování sóji nezbytná. Zabezpečí, že hladina dusíku v půdě nebude nadměrná, jak by se to mohlo stát například při aplikaci hnoje nebo dusíkatých hnojiv, a že bude rostlina sóji zásobována dusíkem po celou dobu vegetace. Výhodou je, že rhizobiální bakterie vyživují dusíkem pouze rostlinu sóji a ne plevele.
Sója zanechává v půdě asi 30 kg dusíku na hektar, který je zužitkovatelný následnou plodinou. Celkově je možnénapsat, že druhou dávku dusíkatých hnojiv pro následující obilninu lze o tuto dávku snížit v případě, že rostliny nevykazují dusíkový deficit.
Plevele, choroby a škůdci
Plevele jsou nejdůležitějším škodlivým činitelem v porostech sóji. Sója je vůči nim slabým konkurentem zejména na začátku vegetace díky svému pomalému počátečnímu růstu a také na konci vegetačního období, kdy před zráním shazuje listy. V našich podmínkách jsme odkázáni především na dobrou herbicidní ochranu.
Velmi nepříjemnými vytrvalými pleveli v porostech sóji jsou pcháč a svlačec. Za vegetace je lze hubit jen s velmi omezenými účinky a pole je nutné od nich vyčistit ještě před zasetím sóji. Při větším výskytu pcháče je lepší pěstovat na pozemku jinou plodinu.
Jednoděložné plevele lze v sóji hubit celkem snadno preemergentními herbicidy nebo postemergentními graminicidy. Mezi nejobtížnější jednoleté dvouděložné plevele patří merlíky, lebedy, laskavce, svízel, rdesna a durman.
Preemergentní a postemergentní herbicidy aplikujeme nejčastěji v kombinacích, popřípadě v tank-mixech. Před zasetím sóji lze použít herbicidy s aktivní složkou trifluralin (Treflan, Synfloran). Ty se používají v kombinacích s herbicidy aplikovanými po zasetí sóji nebo s postemergentními přípravky. Po zasetí před vzcházením aplikujeme ostatní preemergentní herbicidy Afalon 45 SC, Gesagard 80, Dual 960 EC, Lasso MT a Stomp 330 E. Postemergentní herbicidy doporučujeme použít pouze jako doplněk herbicidů předseťových, preemergentních nebo v případě oprav. Postemergentně lze použít přípravky Pivot 100 LC, Basagran 600, Blazer 2S, proti trávovitým plevelům jsou u nás povoleny graminicidy Fusilade Super, Targa Super 5 EC a Furore super. V zahraničí do sóji používají i další u nás dobře známé herbicidy, jako jsou Command, Basagran Super, Escort, Guardian, Trophy, Pulsar, Flex, Patoran, a pěstují také odrůdy sóji odolné proti látce metribuzin, které ošetřují i přípravkem Sencor. Tyto přípravky však nejsou do sóji v ČR registrovány.
Tlak chorob a škůdců není v našich podmínkách a v nejbližších letech pravděpodobně ani nebude natolik silný, aby bylo kromě dodržování zásad střídání plodin, správné agrotechniky a pěstování vhodných odrůd ekonomické provádět chemickou ochranu. Výjimkou může být moření osiva proti chorobám klíčních rostlin a v některých oblastech v období sucha snad i ochrana proti svilušce chmelové. Na malých plochách může porosty výrazně poškodit okus zajíci a srnami.
Zavlažování
Když je jisté, že bude použita závlaha, je možné snížit hustotu setí na 55 rostlin na 1 m2, aby bylo dosaženo konečné populace 50 rostlin na 1 m2. V takovém případě může způsobit původně doporučená hustota setí poléhání a vyšší tlak chorob. Sóju není nutné zavlažovat v období před květem. Závlaha je vhodná při nedostatku vláhy v době květu a především v období tvorby semen v lusku. V té době sója potřebuje asi 25 mm vláhy týdně (to se týká zejména měsíce srpna).
Sklizeň
Přestože u nás pěstované indeterminantní odrůdy sóji kvetou postupně „v patrech“ po dobu 1,5 až 2 dvou měsíců, dozrávají v případě správného založení porostu naráz, bez desikace nebo aplikace jiných pomocných látek. Desikace se doporučuje pouze v případech, kdy kvůli silnému zaplevelení hrozí velké sklizňové ztráty. V době zrání začne porost žloutnout a listy opadávají. Po opadání všech listů rostlina přijímá větší množství sluneční energie a semena mohou v luscích vyschnout. Jakmile dosáhnou vlhkosti pod 15 %, je možné začít se sklizní.
Sója se sklízí sklízecími mlátičkami nejlépe při vlhkosti zrna 13 - 16 %. Pro sklizeň jsou nejvhodnější kombajny s úzkými lištami, které vykazují menší ztráty při terénních nerovnostech. Zároveň jsou vhodné kombajny s flexibilními lištami, které kosí těsně při zemi. Nerovnosti na poli mají za následek ponechání vyššího strniště a tím se i prudce zvyšují ztráty. Pokud to porost vyžaduje (například pokud je v důsledku silného větru nakloněný), musí se sekat pouze z jedné strany. Rychlost pojezdu kombajnu by měla být do 4 km.h-1, rychlost podavače +25 % k rychlostisklízeče. Pečlivé vyšetření sklizňových ztrát je nezbytným úkonem na počátku každé sklizně.
Sójové boby je nutné ihned po sklizni vyčistit. Při vlhkosti od 14 do 16 % je lze skladovat na aktivním větrání, v případě vyšší vlhkosti je nutné boby uměle dosušit.
Nejčastější chyby při pěstování sóji
Nesprávný výběr pozemku – v oblastech s nedostatkem srážek je sója zaseta na pole s písčitým nebo štěrkopískovým podložím.
Pcháče se na poli vyskytují ve větší míře než ojediněle. Kde je pcháč, sója neroste. Chemická ochrana v době vegetace neexistuje.
Špatné urovnání pozemku - nejčastější příčina pozdějších vysokých sklizňových ztrát. Není-li pozemek perfektně srovnán, dochází ke sklizňovým ztrátám v důsledku nevysečení spodních pater lusků.
Na poli jsou koleje - na zhutnělé půdě sója hůře roste, současně vznikají problémy nesrovnaného pozemku.(viz výše).
Přílišná kultivace - před setím je zničena struktura půdy a půda je v době setí příliš proschlá.
Nesprávné setí - osivo je zaseto do různé hloubky, v nejhorším případě je na povrchu nebo těsně pod povrchem půdy. Následkem je různá doba vzcházení, zasychání klíčků a tím i nevyrovnaný a řídký porost.
Chyby při setí - mohou vzniknout zalepením výsevního ústrojí při aplikaci starších typů inokulantů, kterých je nutné aplikovat v množství jeden a více kilogramů na hektar.
Inokulant není aplikován nebo je špatně zamíchán. Nepřítomnost hlízkových bakterií poutajících dusík způsobuje snížení výnosu proti kontrole hnojené minerálním dusíkem o 10 - 24 % (minerální dusík podporuje vegetativní růst sóji na úkor tvorby semen), dále dochází k nežádoucímu prodlužení vegetace o dva až tři týdny, k poléhání, snižuje se předplodinová hodnota a zvyšují se náklady na hnojení.
Nízký výsevek - výsledkem je řídký a zaplevelený porost s nízkým nasazením prvních pater lusků.
Opožděný výsev - u všech odrůd s výjimkou velmi rané OAC Vision dochází při setí v termínu po 1. květnu k redukci výnosů (asi o 0,3 - 0,5 t.ha-1 za deset dní zpoždění). Posouvá se termín sklizně.
Nesprávné použití herbicidů - odmítání použití preemergentních herbicidů je hazardem. Postemergentní herbicidy, s výjimkou graminicidů, stresují mladé rostliny sóje, následkem čehož dochází k částečné redukci výnosů, prodlužení vegetace a zkrácení stébla (nízké nasazením prvních pater lusků). Stejný problém mohou způsobit i preemergentní herbicidy na bázi acetochloru. Postemergentní herbicidy proto používáme jako pojistku v případě slabého účinku herbicidů preemergentních. Dalším problémem je omezený účinek postemergentího herbicidu v pozdější fázi vývoje plevele a vysoká finanční náročnost aplikace.
Nesprávná sklizeň - nejvyšší sklizňové ztráty vznikají nevysečením spodních pater lusků. Příčinou je nejčastěji nedokonalé urovnání pozemku v době před setím a vysoká pojezdová rychlost sklízeče (nekázeň kombajnéra). Oba tyto problémy může eliminovat značné snížení pojezdové rychlosti kombajnu. Další ztráty vznikají nesprávným seřízením kombajnu - při sklizni je nutné sledovat, zda jsou všechna semena z lusků vymlácena a zda nevypadávají za kombajnem (často následkem vysokého zaplevelení, kdy jsou semena vynášena ven z kombajnu na rostlinách). Je-li porost v důsledku smrště nebo krupobití nahnut na jednu stranu, je nezbytně nutné jej sekat v protisměru.
Ing. Marek Podrábský,
Zemědělská agentura, s. r. o.,
Praha
