Kukuřice spolu s fazolemi patří k nejstarším kulturním plodinám. Již 6000 let před našim letopočtem byla podmínkou existence takových civilizací jako byli Mayové, Toltékové a Aztékové. Všeobecně je známo, že z kukuřice se vyrábí více než 500 druhů výrobků.
Je právem nazývána obilovinou druhé generace právě pro svůj vysoký výnosový potenciál, jež je dán téměř dvojnásobnou intenzitou fotosyntézy ve srovnání s hustě setými obilovinami.
V posledních letech se kukuřice stává hnacím motorem ekonomiky zemědělských podniků. Její využití ve výživě hospodářských zvířat je mnohostranné.
Sklizeň silážní kukuřice ve správné sklizňové zralosti
Kukuřičná siláž je nejvýznamnějším zdrojem energie v krmné dávce přežvýkavců. Proto našim cílem musí být dosažení maximálního výnosu z jednotky plochy při maximální koncentraci energie v 1 kg sušiny (6,5 – 6,7 MJ NEL v kg suš). Ke sklizni nejvhodnější vývojové stadium kukuřice na siláž je ovlivněno typem hybridů. V posledních letech se v ČR rozšířily hybridy kukuřice tzv.stay green (na zelené rostlině zralý klas) vedle starších hybridů s rychlým dozráváním. Maximálního výnosu energie dosáhneme tehdy, sklízíme-li kukuřici ve stadiu, kdy je ukončeno ukládání škrobu do zrna. Dle PROKEŠE (1999) musíme u hybridů stay green vyčkat se sklizní až do doby dosažení sušiny celé rostliny v průměru 38 % (35 – 40 %). Sklizeň v ranějším termínu znamená nevyužití výnosového potenciálu a snížení koncentrace energie v sušině krmiva. Naopak hybridy s rychlým dozráváním (rychle ztrácejí zelenou barvu, zasychají listy) musíme sklízet již při sušině rostliny bez klasu 24 – 25 % a při sušině celé rostliny 30 – 33 %. Opožděná sklizeň má za následek zvýšené napadení houbovými chorobami (Fusaria) a špatnou silážovatelnost.
zvíře i člověka spočívá v tvorbě toxinu zearalenonu (estrogenaktivní toxin) a pro monogastrická zvířata nebezpečného vomitoxinu. Hybridy stay green jsou výrazně odolnější proti houbovým chorobám, neboť živá asimilující buňka se aktivně brání.
Při sklizni kukuřice na siláž se v poslední době diskutuje o délce řezanky. Nasazením sklizňových řezaček vybavených corncrakrem ( drtícími válci za řezacím ústrojím ) je žádoucí prodloužit délku řezanky neboť drtící válce nastavené na rozteč 2 – 3 mm spolehlivě zrno podrtí a řezanku rozšštípnou. V USA v posledních letech prodloužili délku řezanky na 4,5 cm.
Dělená sklizeň kukuřice - LKS ( Lieschen Kolben Schrott )
V české terminologii je nazývána SDKPL čili Silážovaná drť kukuřičných palic s listeny. Tato technologie spatřila světlo světa v Evropě v polovině 70 let minulého století zásluhou Dr. Klause Grimma z NSR, který se podílel na vývoji technologií nutných k získání produktů dělené sklizně kukuřice.
V posledních letech díky osvětové činnosti pracovníků Zea Sedmihorky, firem zabývajících se službami a předních zemědělských podniků (ZD Trhový Štěpánov, Agro Chomutice atd.) se technologie LKS velmi rozšířila. Nesporně k tomu přispěly samojízdné řezačky Claas Jaguar 860, 840 vybavené adaptery Multimaster a Geringhoff Rota Disc 803, bez nichž nelze úspěšně tuto technologii realizovat.
Jestliže se v roce 1996 sklízelo metodou LKS asi 400 ha, pak v roce 1997 to bylo již 4 000 ha a v roce 1998 více než 10 000 ha, což představuje více než třetinový rozsah pěstování kukuřice na zrno v ČR. Firma
Agroprogres- servis v roce 1997zajišťovala sklizeň metodou LKS na ploše 1 100 ha a v roce 1998 na ploše téměř 2 500 ha. Firma provádí sklizeň LKS řezačkami Claas Jaguar 880 a 840 s adaptery Multimaster a Gerinhoff Rota Disc 803. Řezačky jsou pro slizeň LKS vybaveny mikrolištami na řezacím bubnu, stavitelným drhlíkovým dnem a drtícími válci (corn cracker) umístěnými za řezacím ústrojím.
Řezačky odlomí palici a dokonale ji rozdrtí a zároveň dochází k řezání zbytku stébla a k jeho dokonalému rozprostření po celé ploše. Práce řezaček je organizována ve směnném nepřetržitém provozu.
Výkonnost řezaček je podmíněna :
- volbou správného hybridu (rovnoměrná výška nasazení palic)
- sušinou kukuřičné palice (optimum 55 – 65 %)
- organizací porostu (požadavek na šířku řádků 75 cm včetně kolejových řádků)
- zapleveleností (nepříjemné jsou trávovité plevele – bér, ježatka)
- tvarem a velikostí pozemku
- dostatečně dimenzovaným odvozem (při vzdálenosti pole od místa silážování 1 km a při vývozu
15 – 18 t LKS z ha jsou zapotřebí tři závěsy o nosnosti devět tun)
- zdravotním stavem porostu (velmi obtížně se sklízí porosty napadené fusariosou palice i stébla a napadené zavíječem, neboť vznikají ztráty na palicích a zlomené rostliny ucpávají adapter)
Normální výkony řezaček se pohybují v rozmezí 0,8 – 1,2 ha/hod.
Parametry LKS
Výnos 15 – 18 t/ha při suš. 60 %
Zastoupení zrna 60 – 70 %
ME 12,9 MJ v sušině
NEL 7,9 – 8,1 MJ v sušině
Vláknina 110 gramů v sušině
Lyzin 2,2 gramů v sušině
Výhody LKS ve srovnání se sklizní kukuřice na zrno
- kukuřice na LKS je možno pěstovat i v méně vhodných či dokonce nevhodných oblastech pro pěstování kukuřice na zrno
- dřívější sklizeň oproti sklizni na zrno o 14 – 21 dnů
- nižší sklizňové ztráty až o 20 % - je sklízena celá palice ( při sklizni sklízecími mlátičkami zůstávají na vřetenech méně vyvinutá zrna v horní části palice, jež končí na poli )
- výrazně nižší náklady – odpadá sušení
- snadná konzervovatelnost
- jednoduchá technologie sklizně – odpadá následné šrotování zrna
- uplatnění ve směsných krmných dávkách (TMR) skotu, zejména v I. a II. fázi laktace
- metodou LKS se sklízí téměř 2x více živin než u krmných obilovin
- listeny z palic jsou rovněž zdrojem strukturální vlákniny
Nevýhody LKS
- méně vhodná jako tržní plodina
- nebezpečí druhotné fermentace (plesnivění) v letních měsících
CCM ( corn – cob – mixture ) směs zrna a vřetene
Sklizeň se provádí upravenou sklízecí mlátičkou. Vedle zrna se zachycuje i část vřetene(až 30 %). Po sklizni je zrno a vřeteno šrotováno a silážováno v krytých silážních žlabech a nebo v PE vacích. CCM se uplatní ve výživě prasnic a výkrmných prasat za podmínky, že podíl vlákniny nepřekročí v sušině krmiva 5 %
a 80 % šrotu propadne sítem o průměru 2 mm. Při hrubším šrotování se snižuje konverze krmiv a hrozí poranění sliznice střev a konečníku.
Parametry CCM
Výnos 12 – 15 t/ha při sušině 60 %
ME 14,8 MJ v sušině
NEL 8,0 MJ v sušině
Vláknina 60 gramů v sušině
Lyzin 2,6 gramů v sušině
Konzervační a skladovací technologie vlhkého kukuřičného zrna
Sklizeň a konzervace vlhkého kukuřičného zrna :
a) vytváří předpoklady pro rozšíření výroby do netradičních výrobních oblastí (protože probíhá o 2 – 3 týdny dříve)
b) snižuje riziko nepříznivého vlivu počasí při sklizni
c) umožňuje sklizeň v širokém optimu vlhkosti zrna bez negativních vlivů na náklady a kvalitu (rozmezí
25 – 40 %)
d) dřívější sklizeň vytváří lepší možnosti pro dodržení agrotechnických termínů osevu ozimů
e) úspora nákladů a sušení zlepšuje ekonomiku zemědělských podniků
f) zlepšuje využitelnost živin z kukuřičného zrna (zvýší se příjem a stravitelnost živin při optimální vlhkosti 28 – 33 %)
g) acidifikace krmiva (mléčné kvašení nebo ošetření organickými kyselinami) příznivě působí na redukci bakteriální zátěže trávícího traktu prasat)
Způsoby konzervace
a) Šrotování vlhkého kukuřičného zrna a ukládání do PE vaku nebo železobetonových či ocelových sil
Kladívkový šrotovník ZK 4 - 29
Šrotovník vyrábělo RD Cifer ( rok výroby 1983).
Tento šrotovník již několik let využívá např. Mespol a. s. Medlov v okrese Olomouc.
Výkonnost šrotovníku při vlhkosti zrna do 36 % je v průměru 14 tun za hodinu, čímž se stává nejslabším článkem technologické linky, neboť jeho výkonnost není sladěna se sklízecí mlátičkou Claas Mega 208 (výkonnost je v průměru 35 t/hod).
Nedostatkem je rovněž hrubost šrotování.
Sítem 2mm nepropadne 59 % šrotu a 2,4 % celých zrn. Požadavek na jemnost šrotování pro uplatnění v krmných dávkách prasat ve výkrmu je dán 80% propadem šrotu přes síto o průměru 2 mm.
Šrot před naplněním do míchačky od firmy Mayer Lohne musí být přesíván přes síto a hrubší frakce se šrotuje šrotovníkem od firmy Scherz za přídavku suchého zrna (ochrana před ucpáváním síta ). Kukuřičný šrot je lisován strojem Manitoba Ensiler 2400 do třívrstvených PE vaků (tloušťka folie 0,240 mm a 0,300 mm). Při průměru vaku 2,4 m a délce 45 m lze do vaku uložit 185 tun kukuřičného šrotu.
b) Šrotovník firmy Gruber (Profi 600)
V roce 1998 byl do ČR do společnosti Zemědělská a. s. Ostřetín u Holic dodán první šrotovník tohoto typu. K pohonu byl použit traktor John Deer 8100 (190 HP).
Výkon šrotovníku 17 tun za jodinu. Použitá síta o průměru 12 mm, vlhkost zrna 28 %. Pošrotováno 510 tun. Kvalita šrotu naplnila požadované parametry.
c) Mobilní šrotovník Gerinhof
Firma Agroprogres-servis zajišťuje jako službu šrotování vlhkého kukuřičného zrna tímto mobilním šrotovníkem na základě smlouvy o spolupráci s majitelem stroje Zemědělskou akciovou společností Mžany a. s. včetně sklizně a uložení v PE vacích. Mobilní šrotovník Gerinhof je uzpůsoben pro příjem kukuřičného zrna přímo od žací mlátičky (příjmový zásobník pojme zásobník žací mlátičky) a je přesouván za nákladním automobilem.
Stacionární motor firmy Mann o výkonu 330 HP a konstrukce šrotovníku umožňuje šrotovat kukuřičné¨zrno až do vlhkosti 40 %. Výkon šrotovníku se pohybuje v průměru okolo 20 – 25 tun za hodinu. Jemnost šrotování je regulovatelná a bez problémů splňuje požadavky na jemnost šrotování pro prasata ve výkrmu. Šrotuje také na hrubší frakci pro skot. Spotřeba nafty se pohybuje mezi třemi až čtyřmi litry na tunu včetně spotřeby nafty na přepravu mezi zemědělskými podniky.
Fakturační cena za šrotování vlhkého kukuřičného zrna se pohybuje od 200 do 250 Kč za tunu a včetně nákladů na PE vak a uložení silážním lisem činí celkem 450 Kč/t.
Při silážování kukuřičného šrotu do sil z důvodů výrazně lepší ochrany před vnějšími teplotními rozdíly a kondenzaci vodních par na vnitřních stěnách sil jsou vhodnější železobetonová sila (př. Systém Wolf). Vnitřní stěna sila musí být ošetřena protikorozním laminátovým nátěrem. Silo je možno postavit za přibližně 10 dnů.
Šrot od stacionárního šrotovníku o výkonu 15 – 20 t/hod je dopravován přes cyklón teleskopickým potrubím do středu silážní frézy, která ho rozprostírá a částečně i pěchuje. Po naplnění sila je kukuřičný šrot zakryt plachtou a zatížen úzkými dlouhými pytli, jež jsou naplněny štěrkem. Pro vyprazdňování slouží stejná fréza, která se pohybuje v obráceném chodu a dopravuje šrot do středu sila, odkud se pomocí odsávacího ventilátoru potrubím dostává až do míchárny. Průměrný výkon frézy je 80 – 150 kg šrotu za minutu.
Finanční úspora při využití tohoto systému konzervace je cca 2 Kč na 1 kg přírůstku u prasat ve výkrmu.
d) Finská metoda mačkání (krimpování) vlhkého obilí a kukuřičného zrna KORTE
Tuto technologii vyvinula finská firma AIMO KORTTEN KONEPAJA OY. U nás ji rozšiřuje a dovozem mačkačů MURSKA zajišťuje AgroKonzulta Žamberk spol.s r. o.. Stroj se používá k mačkání (krimpování) vlhkého obilí (pšenice, ječmen, tritikale) sklizeného tři týdny před fyziologickou zralostí a také vlhkého kukuřičného zrna.
Používají se mačkače typ MURSKA 700 S - výkon až 10 t/hod
- potřebný příkon 20 – 30 kW
mobilní typy na nápravě MURSKA 1400 S 2x2
- příkon 75 kW
- výkon až 30 t/hod
MURSKA 2000 S x2 - o výkonu až 40 t/hod
- při příkonu 95 kW
Válce všech mačkačů jsou bodově rýhované a odpružené.
Jako konzervační přípravek je používán CRIMSTORE 2000 od firmy KEMIRA, Chemicals OY. Složení přípravku je kyselina mravenčí, propionová, mravenčan amonný, barvivo E 151, voda.
Dávkování dle vlhkosti zrna 35 – 45 % 3 litry na tunu
30 – 35 % 4 litry na tunu
25 – 30 % 5 litrů na tunu
Cena za litr dosahuje 31 Kč.
e) Konzervace vlhkého kukuřičného zrna louhováním
Metoda louhování tzv.Soda grain krmivo byla vyvinuta firmou KEENAN ve spolupráci s firmou ICI. Tři roky je realizována v RD Pooslaví Nová Ves za použití krmného vozu KEENAN. Je to jediná technologie, při níž se vlhké kukuřičné zrno skladuje i zkrmuje celé.
Při smíchání louhu (nejlépe sodného) se zrnem a vodou proběhne bouřlivá biochemická reakce (teplota až 60°C), při níž obaly zrn popraskají, zrno nabobtná, u kukuřičných zrn se navíc na povrch vysráží škrob (bílý povlak). Zrno lze skladovat tři až šest měsíců.
Technologický postup je následující. Do míchacího vozu s množstvím 1,82 tuny zrna se přidá u kukuřičného zrna 85 kg, u pšeničného zrna 50 kg louhu (u ječmene o 10 – 15 % více). Zhruba 10 minut se míchá, až se šupinky louhu rovnoměrně zamíchají do celého objemu krmiva. Pak se přidá vlažná voda až vznikne směs o sušině 65 %. Takto upravené zrno se vysype na hromadu a ponechá se nejméně 3 dny. Louh sodný se vlivem atmosferického kysličníku uhličitého přemění na bikarbonát sodný.
Soda grain má pH 11,5 a bez úpravy se přidává do TMR v dávce okolo 1,5 kg na jeden kus a den. Zrno není napadáno plísněmi, hlodavci ani ptáky. V krmné dávce působí příznivě na snížení bachorové acidity, zlepšení příjmu sušiny, zvýšení obsahu bílkovin v mléce, zlepšení zdravotního stavu paznechtů a reprodukčních ukazatelů. Cena louhu na jednu tunu zrna u kukuřice je 500 Kč a pšenice 300 Kč.
f) Skladování kukuřičného zrna v atmosféře oxidu uhličitého
Tato metoda byla v ČR využita v ZD Okříšky ve věžích typu LIPP, v ZD Morkovice ve čtyřech věžích typu Vítkovice a v Roštěnicích ve dvou věžích typu LIPP. Všechny stavby realizovala firma Silomont.
Principem této metody je skladování vlhkého kukuřičného zrna v atmosféře oxidu uhličitého, který se ve skladované hmotě samovolně vytváří. Oxid uhličitý jako plyn těžší vzduchu vytěsní ze sila kyslík. Postačující je tlak oxidu uhličitého v sile na úrovni 0,03 MPa. Přebytečný oxid uhličitý je jímán do PE vaků, jejichž celkový objem je asi 10 % kapacity sila. Tlak v plynotěsném silu se vyrovnává přes olejový regulační ventil. Sila LIPP jsou opatřena na vnitřních stěnách epoxypolyamidovým nátěrem.
Životnost sila je minimálně 25 let. Sila v Roštěnicích jsou opatřena vložkou z nerez oceli. K vyprazdňování slouží nerezový šnekový dopravník. Pro šrotování zrna jsou použity šrotovníky firmy Scherz (Combi 600) nebo Romill (S 300) nebo mačkač (M 600).
g) Konzervace organickými kyselinami
Používají se kyselina mravenčí, propionová a jejich soli. Kyseliny jsou silně korozivní, jejich soli pak mírně korozivní, mají však nižší fungistatickou účinnost. Používané množství kyselin se pohybuje od 0,2 – 20 kg na tunu. Zvyšuje se s narůstající vlhkostí zrna a dobou jeho skladování. Dávkování je nutno zvýšit o 20 % při každém zvýšení vlhkosti o 2 % nebo při každém prodloužení doby skladování zrna o dva měsíce. Nebezpečím pro tuto technologii je šetření na nepravém místě, tj. použití příliš nízkých dávek protiplísňových preparátů. Bakterie i plísně při příliš nízkých dávkách mohou kyseliny použít pro vlastní růst.
Při aplikaci je důležité, aby přípravek byl jako film rozprostřen po celém povrchu zrna. Děje se tak ve šneku, jehož délka musí být minimálně dva metry a musí být osazen třemi až čtyřmi tryskami.
Ošetřené a neošetřené zrno nesmí být skladováno společně, protože převzetí vlhkosti může u neošetřeného zrna způsobit zaplísnění.
Firma Schaumann dodává přípravek Schaumasil ve 200litrových sudech (složení: kyselina mravenčí, propionová a aditiva ). Náklady na ošetření jedné tuny kukuřičného zrna dle vlhkosti a doby skladování se pohybují mezi 720 – 940 Kč a 50 Kč/t za aplikaci.
h) Technologie LIGAVATOR
Tato technologie je nejvíce používaná v Bavorsku (NSR). Byla vyvinuta v polovině 80 let minulého století. Pošrotované kukuřičné zrno je ve specielní plnící jednotce (LIGAMIX) smícháno s vodou do kašovité konzistence (vlhkost 55 – 60 %). Kaše je dopravována za pomocí čerpadla do vzduchotěsného sila, kde je v krátké době a za pomocí mléčného kvašení konzervována.
Bakterie mléčného kvašení přemění asi 3 % škrobu na kyselinu mléčnou. PH kaše se pohybuje mezi 3,5 – 4. Vybírání a transport do míchačky systému mokrého plnění se děje pomocí čerpadla.
Výhody technologie Ligavátor :
- vhodná pro široké praktické uplatnění
- jednoduchá a spolehlivá technika
- dlouhá životnost
- naskladňování nezávisle na počasí
- vysoká kvalita krmiva
- dobré přírůstky u zvířat
- nízké ztráty živin
- zdravá, vitálnější prasata
- lepší konverze krmiva
- šetří energii i životní prostředí
- vysoká rentabilita
- proces krmení lze plně automatizovat
V rámci systému Zea Sedmihorky a za jeho garance byla tato technologie realizována firmou AGROPROGRES-SERVIS s.r.o. Dubicko v podmínkách ČR již v roce 2001.
Ch) Mačkání kukuřičného zrna mačkačem ROMILL S 900
Tato technologie byla úspěšně realizovaná v ZODV Újezd u Uničova. Stacionární linka je umístěna na posklizňové lince pro čištění a třídění obilí.
Předností technologie je nízká spotřeba energie ve srovnání se šrotováním.
Ing.Křížek Josef, CSc.
AGROPROGRES-SERVIS s. r. o. Dubicko
