Vyvrcholením pěstitelského roku je zpeněžení produkce a vyčíslení ekonomického výsledku podnikání. U tak náročné plodiny, jako je ozimá řepka, se vedle dodržení komplexní technologie objevuje také zvláštní umění, a to dobře prodat. To bude záviset na utváření trhu se zemědělskými komoditami a lze již dnes předvídat, v jakém cenovém rozmezí se budeme u řepky a slunečnice v roce 2001 pohybovat. U burzovní plodiny, jako je řepka, považujeme za existenční podmínku hospodaření fakt, že máme možnost disponovat s dnes již objektivními informacemi,. Podle našeho názoru je pěstitel, který vstoupí na trh bez aktuálních informací, při prodeji svých produktů v konfrontaci s nákupci ztracený.
Naše pěstitele na semináři v Hluku na vysoké odborné úrovni informoval o současném stavu a výhledu světového trhu olejnin Ing. Tuček z VÚZE (Sborník 17. semináře - Systém výroby řepky Hluk 2000). V tomto příspěvku se snažíme podat informace o nejnovějších údajích, které mohou ovlivnit domácí trh řepkou a slunečnicí v roce 2001.
Nové trendy ve světové produkci olejnin
Po řadu let klesá dynamika produkce 10 hlavních světových olejnin (s výjimkou sóji) vzhledem k růstu spotřeby.
Produkce 10 hlavních olejnin se odhaduje v roce 2000/2001 na 305,5 mil. tun, s podílem sóji 168 mil. tun (55,3 %) s přírůstkem v posledním roce 9 mil. tun. Hlavním producentem je USA se 77 mil. tun, následuje Brazílie 35,5 – 36,0 mil. tun a Argentina s produkcí 25 mil. tun (2000/2001).
Řepka se podílí na světové produkci 12,5 %, slunečnice s podílem 7,8 % (graf 1: Světová produkce 10 nejvýznamnějších olejnin).
Pro trh je velmi důležitou plodinou palma olejná (produkuje palmový olej a na světové produkci olejů se podílí 19,7 %. V příštích létech se očekává pokles výroby palmového oleje v jihovýchodní Asii z důvodu poklesu rozsahu nových výsadeb a zdražení energie. Do mezinárodního obchodu bude také přicházet o 500 000 tun méně palmového oleje z důvodu zpracování na bionaftu.
Vysoký nárůst produkce sóji hlavně v Jižní Americe částečně nahrazuje pokles výroby řepky, které produkce klesla o 1 mil. tun semene.
Poklesla také produkce slunečnice v Argentině. Letos se očekává produkce 3,5 mil. tun (minulých 5,7 mil. tun). Vzrostla produkce slunečnice na Ukrajině 550 tis. tun (minulý rok 425 tis. tun). Jak v Rusku, tak i na Ukrajině se počítá s uplatněním vývozních cel 20 – 25 % (doposud 10 %). Očekává se pokles celosvětové nabídky slunečnice o 2,7 mil. tun, tj. o 16 %.
Vývoj spotřeby olejnin
Spotřeba překročila v roce 2000/01 produkci o 4 - 5,5 mil. tun semene. Ta může být jen částečně nahrazena přírůstkem produkce sóji. To bude vyvolávat zvýšení cen olejnin a současně stimulovat růst celosvětové produkce.
Objem neprodaných zásob olejnatých semen a olejů, hlavně řepky a slunečnice klesá
Pokles zásob je vyvolán poklesem osevních ploch řepky v Kanadě v roce 1999/2000 z 4,80 mil. tun na 4,40 mil. tun v roce 2000/2001. V těchto dnech se rozhodují kanadští farmáři o rozsahu pěstování řepky a pšenice. Nižší produkce se očekává v Austrálii v roce 2001 s poklesem na 1,611 mil. tun (minulý rok 2,426 mil. tun). Důvodem těchto změn jsou výhodnější cenová očekávání u obilovin, dále zdražení energie a průmyslových hnojiv (dotýká se více řepky a slunečnice, než obilovin).
V EU se rozsah pěstování pro sklizeň 2000/2001 podstatně nezměnil. Poklesla plocha řepky ve Francii z 1,1 mil. ha na 1 mil. ha, ve Velké Británii z 350 tis. ha na 340 tis. ha a je evidován zvýšený rozsah pěstování v Německu o 7 % na 1 100 tis. ha. Při vysoké pěstitelské úrovni v zemích EU uvedený pokles rozsahu pěstování bude pravděpodobně nahrazen růstem výnosů. Současně situaci v EU dokresluje dokončování nových výrobních kapacit na zpracování 300 tis. tun řepkového semene na bionaftu, a také růst konzumu jedlých tuků v Německu v roce 2000 o 137 tis. tun. Na druhé straně se zvyšuje rozsah pěstování olejnin, převážně řepky z 23,3 mil. ha na 28,5 mil. ha v Číně. Indický subkontinent byl v roce 2000 postižen suchem a zvyšuje se dovoz olejnin a zároveň vlastní produkce. Naopak produkce řepky narůstala přibližně na 1 mil. tun semene v USA a tato země se tak stala soběstačná v produkci řepkového oleje.
Ovšem současně s rekordní produkcí sóji kolem 170 mil. tun, dále probíhá pokles disponibilních světových zásob olejnatých semen.
Předpověď (predikce) cenového vývoje řepky pro sklizeň 2001
Cenový vývoj je ovlivněn poklesem světové produkce v marketingovém roce 2000/01 o 4,6 mil. tun a určitým signálem je i pokles disponibilních zásob. Signalizuje vývoj i pokles osevních ploch řepky v zemích EU vlivem přijetí Agendy 2000 současně s předpokládaným poklesem sklizňové plochy ve východní části Evropy. Rozhodující je ovšem pokles ploch a produkce řepky v Kanadě, Austrálii a Indii. Pokles produkce byl vyvolán dále klimatickými vlivy (sucho, záplavy) a orientací pěstitelů na finančně lukrativnější plodiny, a to hlavně na obilniny, z důvodu razantního poklesu farmářských cen, často pod výrobní náklady. Ceny olejnatých semen se dostávaly i v ČR pod vlivem licenční politiky do nepřijatelného propadu. Je to hlavně důsledek deformace světových cen, které nereprezentují reálné hodnotové vztahy, ale jsou důsledkem dotační politiky, která umožňuje produkovat i pod výrobní náklady a ztráty jsou kryté ze státních prostředků. Nejmarkantnějším příkladem je zemědělská politika zemí EU, kde plošné dotace na řepku kryly 50 % příjmu pěstitele. Je malá naděje, že příští zasedání Světové obchodní organizace tyto deformace odstraní. Rozhodující impuls pro tvorbu ceny řepky v Evropě a v ČR přichází ze světového trhu. I když sója je určujícím faktorem na světovém trhu, ukazují se v posledním období u řepky určité náznaky autonomní tvorby cen.
Zvlášť markantně to znázorňuje graf č. 3 o utváření cen sójového a řepkového oleje v Rotterdamu v období od 3. července 2000 do 1. března 2001 (Oil World Mar. 2. 2001). Rozdíl mezi cenou řepkového a sojového oleje byl v únoru 2001 39 USD (dne 28. 2.) ve prospěch řepkového oleje. Analytici předpokládají, že se tento cenový rozdíl, z důvodu velké nadprodukce sóji a poklesu produkce řepky (platí to částečně také pro slunečnici), bude projevovat delší období.
Jaká jsou specifika evropského cenového vývoje řepky?
Trvá dotační politika EU, i když je částečně modifikovaná.
Je omezený dovoz suroviny z geneticky modifikovaných odrůd, např. u řepky z Kanady, u sóji z Argentiny (95 % podílu GMO), z USA (54 % podílu GMO). Dovoz sóji klasických odrůd je možný hlavně z Brazílie. O dalším rozšíření GMO odrůd bude rozhodovat ochota konzumentů, i když výrobní náklady jsou nižší a produkce levnější.
Rozšiřuje se užití řepky pro výrobu bionafty.
Průběh počasí hlavně ve střední a východní Evropě snižuje stabilitu sklizní.
Těžká finanční situace pěstitelů v zemích s transformující se ekonomikou neumožňuje produkci na ekonomicky únosné intenzitě. Exportuje se pod výrobními náklady a pod světovou cenou.
Silná evropská ekonomika je ve stavu, kdy by částečným vstupem státních prostředků přispěla ke stabilitě trhu.
Možný scénář odbytu řepky v roce 2001
Pro sklizeň roku 2001 je zaseto cca 350 tisíc ha ozimé řepky. Přesnou plochu po přezimování a osevu jarní řepky budeme znát na základě údajů ČSÚ 30. 5. 2001. Rozsah pěstování jarní řepky podstatně neovlivní produkci, pravděpodobně jen nahradí pokles ploch ozimé řepky způsobený suchem v období zakládání porostů, které mohly být poškozeny v zimním období. Koncem března 2001 jsme odhadovali, že se bude zaorávat 5 % oseté plochy. Na základě stavu porostů řepky po přezimování lze celostátní produkci odhadnout přibližně na 900 tisíc tun. Tento odhad platí za předpokladu, že se nebudou vyskytovat mimořádné a extrémní výkyvy počasí (sucho, záplavy, krupobití) a neočekávaný tlak škůdců a chorob. Současně se předpokládá osev okolo 30 tis. ha slunečnice, ovšem produkci lze před osevem těžko odhadnout.
V ČR při exportu 30 % sklizně nutno vycházet z toho, že se farmářská cena bude utvářet v relaci ke světovým cenám. Současně je nutné poukázat, že evropský trh s řepkou má své zvláštnosti. Rozhodující jsou ceny v Německu, kam směřuje 95 % exportu. Bylo by žádoucí, před exportem dávat přednost domácímu zpracování. Pěstitel by nemusel „spolufinancovat“ exportní náklady a farmářské ceny by se více přiblížily světové, resp. evropské ceně. Export polotovaru a hotových výrobků se značnou přidanou hodnotou je jedním ze znaků rozvinuté ekonomiky. Ovšem nelze podcenit (z hlediska zahraniční platební bilance) export olejnin, a to převážně řepky v roce 1999/2000 v objemu 3 miliard Kč.
Které faktory mohou ovlivnit situaci v roce 2001:
Severočeské tukové závody zvyšují svoji lisovací kapacitu o 100 tis. tun semene.
Státní zemědělský intervenční fond bude vykupovat 230 tis. tun řepky a bude ji prodávat výrobcům metylesteru. Souvisí to s uvedením části zemědělské půdy do klidu (Nařízení vlády ze dne 31. ledna 2001).
Jak ovlivní uvádění půdy do klidu zpeněžení řepky?
Pěstitel, který uvede půdu do klidu a bude pěstovat řepku na 6 % orné půdy obdrží za každý hektar finanční podporu ve výši 5 500 Kč. Současně se poskytuje finanční kompenzační podpora 200 – 600 Kč za každý hektar půdy, který nebyl uveden do klidu. Státní intervenční fond vykoupí tuto řepku za 4 200 Kč za tunu v množství 2,3 tuny z 1 ha. Pěstitel tedy z tohoto titulu obdrží za řepku 9 660 Kč, dále finanční podporu 5 500 Kč, to znamená dohromady 15 160 Kč/ha. Výnos nad 2,3 tuny/ha se může zpeněžit na běžném trhu, a když kalkulujeme nízký celostátní průměrný výnos 2,60 t/ha, představuje 0,30 tun navíc při ceně 6 750 Kč dalších 2 025 Kč/ha, to znamená dohromady 17 185 Kč na ha.
Z uvedeného propočtu plyne, že takto obdrží pěstitel za jednu tunu cca 6 600 Kč, přitom značná část pěstitelů má vyšší výnosy a bude realizovat vyšší příjem.
Důležitý je fakt, že současně tím byl dán, i když nepřímo, směr pro další cenový vývoj řepky.
Na trhu řepky lze předpokládat relativní rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.
U řepky i slunečnice je třeba z hlediska ceny počítat se značným kolísáním:
vlivem průběhu počasí v hlavních produkčních zemích,
kolísáním spotřeby,
v důsledku administrativních zásahů
změnou kursu USD a EURA,
graf č. 4: Relace ceny řepky a soje vzhledem ke kursu US dolaru
Z uvedeného poznatku plyne, že bude vhodné i pro příští vegetační období vytvořit vyrovnanou strukturu výroby při respektování pěstitelských zásad (střídáním plodin) a rozdělením možných rizik. Nezahlcovat trh jednostrannou orientací na řepku.
Orientovat se na pěstování řepky v podmínkách, kde ji lze trvale produkovat se ziskem a v průměru se dostat nad 3 t/ha. Upřednostňovat menší rozsah a větší intenzitu.
Podmínkou trvalého dobrého odbytu je konkurenční schopnost na domácím i zahraničním trhu po stránce nákladů i kvality. Sejeme z tohoto důvodu výlučně certifikované osivo.
Realizací komplexního pěstitelského sytému (SVŘ) dosahovat ekonomicky optimální intenzitu výroby spolu při pěstování špičkového odrůdového materiálu.
Z naděje na dobré zpeněžení vyplývá účelnost v tomto roce věnovat řepce i slunečnici maximální péči i po stránce finanční.
Co plyne z uvedené analýzy?
Lze předpokládat, že odbyt řepky i slunečnice bude v roce 2001 i v roce 2002 bezproblémový.
Výrobní náklady vlivem zdražování energií i dalších vstupů (pesticidy, hnojiva) citelně narůstají, proto je třeba usilovat o minimalizaci ztrátových výrobků a využít všechny možnosti dobré realizace produktu.
Rozdělit prodej na delší časové období - po sklizni je cena nejnižší a postupně stoupá Nutno sledovat tržní informace, podmínkou jsou skladovací prostory.
Orientovat se podle podmínek na příznivé dodávky zpracovatelům, podmínkou jsou partie nad 1000 t (spojovat dodávky více pěstitelů).
Snížením zadluženosti narůstá možnost volby nejlepšího odběratele.
Soustavně sledovat obchodní informace. Květy olejnin, pravidelně vydávané SPZO, poskytují aktuální a objektivní cenové informace.
Předpovídat cenový vývoj je stejně obtížné, jako předpovídat počasí na půl roku dopředu. Ovšem po zvážení všech dostupných informací lze předpokládat (když další světový a domácí ekonomický vývoj bude nadále příznivý), že ve srovnání s rokem 2000 by se cena za tunu řepky mohla zvýšit o 600 – 700 Kč a dosáhnout zhruba úrovně roku 1997 a 1998. Tato cenová úroveň by byla úměrná zdražení vstupů i tendenci zvyšování cenové úrovně u obilovin.
Prameny:
17. vyhodnocovací seminář Systému výroby řepky - Hluk 2000, sborník, SPZO Praha, 2000
Toepfer International 1 - 3/2001
Mielke Th. – Gay H.: Kann siel Raps in Zukunft auf der Weltmarkt behaupten Oil World 5. 2. 2001
Oil World 44, mar. 2, 2001 str. 101 – 103
ZMP Olsaaten Spezialinfo 2001 Nr.1 - 12
Prof. Ing. Andrej Fábry, DrSc., Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Martin Volf, Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin Praha
