Stejně jako v řadě jiných oblastí také na úseku rostlinolékařské péče dochází postupně k zavádění příslušných odborných předpisů Evropské unie (EU) do legislativy České republiky. Rok 2002 je z tohoto hlediska významným mezníkem, neboť od 1. ledna vstoupila v platnost pod číslem 314/2001 Sb. novela zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb.
Tato novela zavádí ve shodě s legislativou EU mimo jiné celou řadu úprav v oblasti karantény rostlin. K nejvýznamnějším určitě patří zavedení systému tzv. rostlinolékařských pasů pro uvádění určitých rostlin a rostlinných produktů do oběhu na území ČR. V současné době je dokončena prováděcí vyhláška Ministerstva zemědělství ČR k novele zákona, upravující tuto oblast podrobněji.
První novela rostlinolékařského zákona (č. 409/2000 Sb.) zavedla v ČR systém rostlinolékařské registrace. Pěstitel anebo dovozce určitých, z hlediska šíření karanténních chorob a škůdců rizikových rostlin a rostlinných produktů (dále jen „rizikové rostliny“), může příslušné rostliny (rostlinné produkty) pěstovat (vyrábět) anebo dovážet jen tehdy, je-li zapsán do úředního registru. Jde o obdobu registrace osob pro účely udělení licence na výrobu rozmnožovacího materiálu lesních dřevin podle lesního zákona a registrace žadatelů o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu polních jednoletých i trvalých kultur podle zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin. Podmínkou registrace osob pro účely rostlinolékařské péče je ověření situace ve výskytu karanténních chorob a škůdců rostlin v provozech žadatele a schopnost žadatele plnit tzv. zvláštní požadavky k omezování šíření karanténních škodlivých organismů (viz dále).
Kdo tedy musí být registrován? Taxativně stanoví seznam rizikových rostlin prováděcí vyhláška k zákonu č. 314/2001 Sb. Registrován musí být každý dovozce rizikových rostlin, při jejichž dovozu do ČR je požadováno rostlinolékařské osvědčení (fytocertifikát). Z hlediska pěstitelů musí být registrována osoba, která pěstuje a uvádí do oběhu rostlinný materiál určený k dalšímu pěstování zvláště:
- rodů ovocných a okrasných dřevin, které jsou hostiteli bakteriální spály růžovitých rostlin a viru šarky švestky,
- rostlin čeledi lilkovitých, včetně sadby brambor a osiva rajčete, řepy (jen sazečka), fazolu, vojtěšky, slunečnice, chmele, jahodníku, maliníku, ostružiníku, vinné révy,
- vybraných rodů zeleniny (cibule, pór, pažitka, okurka),
- vybraných rodů lesních dřevin a okrasných rostlin.
Registraci podléhají také pěstitelé nesadbových brambor.
Protože žadatel o rostlinolékařskou registraci často žádá obdobně o registraci z podobných výše uvedených důvodů, bylo Ministerstvem zemědělství ČR rozhodnuto o zasílání všech takových žádostí o registraci na jednotné podací místo, kterým je pražské pracoviště Odboru osiv a sadby Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Žádosti o registraci pro účely rostlinolékařské péče jsou z tohoto podacího místa doručeny Státní rostlinolékařské správě (SRS), která je ze zákona o rostlinolékařské péči zmocněna rozhodovat o zapsání žadatele do registru a tento registr vést.
Cílem „rostlinolékařské“ registrace je mít ze strany SRS přehled o pěstitelích, výrobcích a dovozcích rizikových rostlin, aby bylo možné v jejich provozech provádět pravidelně soustavnou rostlinolékařskou kontrolu a na základě výsledků této kontroly vystavovat nebo rozhodovat o vystavení rostlinolékařských pasů pro tyto rostliny.
Registrované subjekty musí proto mimo jiné každoročně podle zákona č. 314/2001 Sb.:
- vést a aktualizovat tzv. plán pozemků a objektů, na nichž nebo v nichž jsou příslušné rizikové rostliny pěstovány a skladovány, a seznámit s ním inspektory SRS; lze přitom využívat také přehledů ploch a porostů, které je předepsáno vést například pro účely uznávání množitelských porostů;
- vést evidenci o všech jimi pěstovaných, vyrobených, dovezených, skladovaných, prodaných a jinak užívaných rizikových rostlinách, a to alespoň jeden rok od doby, kdy byly dotčené rostliny prodány, resp. převedeny na jiné právnické nebo fyzické osoby.
Registrovaný podnik musí také neodkladně oznámit SRS neobvyklý výskyt škodlivých organismů, příznaků napadení škodlivými organismy nebo jiné abnormality na rizikových rostlinách (nejde o oznamování příznaků běžných škůdců a chorob); a dále oznámit ukončení, přerušení, obnovení nebo změnu činnosti, pro kterou je registrován.
Zvláštními požadavky k omezování šíření karanténních škodlivých organismů jsou obecně požadavky na preventivní opatření v provozech pěstitele či výrobce vedoucí k zajištění bezproblémového zdravotního stavu rizikových rostlin. Obvykle jde o požadavek, aby :
- oblast nebo místo vypěstování rizikových rostlin a jeho bezprostřední okolí byly na základě pravidelně prováděných prohlídek prosté určitého karanténního škodlivého organismu, nebo
- rostliny byly testovány s negativním výsledkem na výskyt určitého karanténního škodlivého organismu nebo pocházely z testovaného materiálu, nebo
- rostliny byly stanoveným způsobem ošetřeny přípravky na ochranu rostlin.
Tyto požadavky pro konkrétní rody či druhy rostlin stanoví prováděcí vyhláška k zákonu č. 314/2001 Sb. a jejich splnění zajišťuje registrovaný subjekt. Splnění kontroluje SRS v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly.
Rostlinolékařský pas je úřední dokument, který dokládá splnění ustanovení zmíněné novely zákona, týkající se původu a zdravotního stavu určitých rostlin a rostlinných produktů, stanovených prováděcí vyhláškou k zákonu č. 314/2001 Sb. a který byl podle tohoto zákona vystaven. Vyhláškou stanovené rostliny a rostlinné produkty (s výjimkou nesadbových brambor jde o tytéž rostliny, pro jejichž pěstování a uvádění do oběhu musí být registrován jejich pěstitel či výrobce) nelze uvádět na území České republiky do oběhu, aniž by nebyly opatřeny rostlinolékařským pasem. Na pasu musí být mimo jiné uvedeno registrační číslo právnické či fyzické osoby, odpovědné za vypěstování (výrobu) dotčených rostlin a identifikace těchto rostlin. Tyto údaje umožňují zpětné dohledání původu rostlin, pokud jsou při obchodování zjištěny problémy fytokaranténní povahy a v zájmu urychlené izolace ohniska výskytu případné karanténní choroby nebo škůdce rostlin je třeba nalézt místo vypěstování.
Povinnost opatřit příslušné rostliny pasem začne podle zákona č. 314/2001 Sb. platit od 1. března 2002. Nevztahuje se však na žadatele o registraci, jemuž dosud žádost o registraci nebyla ze strany SRS vyřízena (nemá rozhodnutím SRS přiděleno registrační číslo), ani na rostliny, které z objektivních důvodů nemohly být podrobeny soustavné rostlinolékařské kontrole (doprodej z roku 2001 nebo prodej v první polovině roku 2002, kdy pěstitel nemohl být ještě pro účely rostlinolékařské péče registrován anebo nemohla být v provozech podniku z vegetačních důvodů dokončena soustavná rostlinolékařská kontrola).
Rostlinolékařské pasy platí jen při obchodování dotčených rostlin na území České republiky. Nelze je používat namísto fytocertifikátů při vývozu zásilek rostlin do zahraničí ani jimi nelze nahrazovat rostlinolékařská osvědčení zásilek do ČR dovážených. Teprve po vstupu ČR do EU budou rostlinolékařské pasy vystavené v ČR platit na celém území EU.
Prakticky musí být rostlinolékařský pas tvořen vždy tzv.návěskou, připevněnou přímo k příslušným rostlinám, nebo jejich obalům. Návěska nemusí být připevněna ke každé jednotlivé rostlině, ale lze ji připevnit až k obalu ucelené dodávky rostlin stejné partie a původu. Návěska je cedulka, která musí být zhotovena z vhodného materiálu, který zabraňuje jejímu znehodnocení nebo poškození. Zákon č. 314/2001 Sb. ani prováděcí vyhláška k němu nestanoví formát návěsky (rozměry, barva, velikost písma apod.). Vyhláška bude uvádět pouze přesné náležitosti všech údajů na pasu. Na návěsce tak vždy budou muset být tyto údaje: označení „CZ-rostlinolékařský pas“, název orgánu rostlinolékařské péče, který je oprávněn pasy vystavovat (SRS), identifikace příslušných rostlin (například číslo partie), registrační číslo.
Pas však musí obsahovat ještě další údaje o množství, botanickém názvu druhu rostliny, popřípadě kód země původu, pokud rostliny byly dovezeny ze zahraničí. Tyto další údaje mohou být buď také na návěsce, nebo na jiném (doprovodném) dokumentu, který se obvykle používá při uvádění příslušných rostlin do oběhu v obchodním styku (například faktura).
Rostlinolékařské pasy vystavuje podle zákona č. 314/2001 Sb. SRS. Bude existovat jednotný úřední vzor vystavovaných pasů, podle téhož zákona budou odborné úkony SRS spojené s vystavováním pasů zpoplatněny. Pro rostlinolékařsky registrované dovozce a pěstitele je však důležité, že zákon č. 314/2001 Sb. a prováděcí vyhláška k němu umožňují těmto subjektům požádat SRS o oprávnění k vystavování vlastních pasů. Podmínkou udělení oprávnění je zejména správné vedení evidence o příslušných rostlinách (viz výše) a předložení SRS vzorů vlastních pasů ke schválení. V těchto případech bude možné také využít jako pasů návěsky připevňované k rostlinám z jiných důvodů než rostlinolékařských (například návěsky, jimiž je opatřen úředně certifikovaný rozmnožovací materiál - osivo a sadba), doplněné o případně chybějící údaje, které tvoří náležitosti pasu. Tyto chybějící údaje mohou být doplňovány například formou razítka, zhotoveného pro tyto účely.
V případech, kdy dojde během obchodování dodávky většího počtu rostlin, již opatřené jedním pasem, k rozdělení na více částí určených různým zákazníkům, je nutné vystavit pro nově vytvořené menší dodávky tzv. náhradní pasy. Totéž je nutné i v případě sloučení více dodávek do jediné. Náhradní pasy vždy musí vystavit SRS; pěstitelé, dovozci či obchodníci nemohou získat k jejich vystavování oprávnění. O vystavení pasů může požádat pouze subjekt zapsaný do úředního registru. Proto by obchodníci, kteří dosud nejsou registrováni, ale v budoucnu hodlají žádat o nahrazování pasů pro jimi obchodované dodávky rostlin, měli v předstihu rovněž požádat SRS o zapsání do úředního registru.
Ing.Michal Hnízdil,
Státní rostlinolékařská správa, Praha
