Důvodů pro pěstování sóji v našem podniku je několik. Agrodružstvo Jevišovice má rozsáhlou živočišnou výrobu, ročně produkujeme čtyři miliony litrů mléka, pět tisíc tun vepřového a 15 tisíc tun drůbežího masa. V rostlinné výrobě se proto specializujeme na pěstování krmných plodin. O krmné hodnotě sóji není potřeba se zmiňovat.
Za rok spotřebujeme asi sedm tisíc tun extrahovaného sójového šrotu. Proto i v návaznosti na pěstování sóji byl do našeho podniku pořízen extruder na její zpracování. Další vlastností sóji je její předplodinová hodnota. V našem osevním postupu, ve kterém jsou zastoupeny především krmné obilniny a kukuřice na zrno, funguje sója jako výborný přerušovač obilních sledů. Prostřednictvím hlízkových bakterií obohacuje půdu o dusík, uvolňuje málo přístupný fosfor a draslík. Zanechává půdu ve velmi dobré struktuře.
Při pěstování sóji je velmi důležitý výběr pozemku. Kanadské odrůdy, které v našem podniku pěstujeme, byly vyšlechtěny v oblasti Quebecu, kde jsou teplotní podmínky podobné naší řepařské oblasti, ale mají tam mnohem vyšší relativní vlhkost vzduchu a mnohem více srážek (80 % pozemků v této oblasti je odvodněno). Není proto nutné volit stanoviště se zřetlem na teplotu, ale především na relativní vlhkost (důležité je mikroklima pozemku) a podle schopnosti půdy udržet vláhu. Množství vody za vegetaci má podle mého názoru nejdůležitější vliv na výši výnosu. Sója je náročná na vodu především v období květu, kdy vyžaduje především vysokou relativní vlhkost, a pak v období tvorby semen. Při výběru pozemku je dále důležité, aby byl rovný a nebyl kamenitý. Je to nutné kvůli sklizni, kdy je třeba porost kosit co nejníže, protože první lusky bývají nasazeny velmi nízko. Na pozemku by se neměly vyskytovat ve větší míře vytrvalé plevele (pcháč, svlačec), které v porostu nelze hubit. Pýr a jednoděložné plevele lze hubit graminicidy. Jako předplodina pro sóju jsou vhodné obilniny a kukuřice, nevhodné jsou jeteloviny, luskoviny a olejniny z důvodu přenosu chorob.
V našem podniku sóju pěstujeme v kukuřičné oblasti na střediscích Velký Karlov a Hrádek. Všechna agrotechnická opatření směřujeme k maximálnímu urovnání pozemku pro bezeztrátovou sklizeň a k šetření půdní vláhou. Na podzim pozemek podmítáme (v našem podniku provádíme minimalizaci) a urovnáme smykem a bránami. Na jaře přihnojíme dusíkem podle agrochemických rozborů půdy. Aplikujeme pouze startovací dávku 0 - 30 kg N.ha-1 v ledkové formě, aby rostliny měly pohotový dusík do doby, než budou vyvinuty hlízkové bakterie. V případě vyšších dávek může dojít k omezení činnosti rhizobií. Před setím pozemek připravíme kompaktorem a popřípadě zapravíme herbicidy (Synfloran). Sejeme ve druhé polovině dubna diskovým secím strojem na rozteč 19 cm do hloubky 4 - 5 cm. Výsevek se podle hmotnosti tisíce semen a podmínek pohybuje od 120 do 130 kg.ha-1. Osivo těsně před výsevem očkujeme hlízkovými bakteriemi. Provádíme to tak, že na osivo v násypce secího stroje nalijeme vodu a dobře promícháme. Na takto navlhčené osivo nasypeme inokulant a znovu důkladně promísíme. Po zasetí pozemek uválíme.
Jedním z velkých problémů je ochrana sóji proti plevelům. Tato plodina je poměrně málo konkurenční a na pozemku se nachází dlouhou dobu. V našem podniku se nám zatím nepodařilo udržet bezplevelný stav po celou dobu vegetace. Problémy jsme měli především s merlíky, které sóji velmi konkurují a rovněž ztěžují sklizeň. Výběr herbicidů je poměrně velký, zatím se nám však neosvědčila žádná kombinace. Některé preemergentní herbicidy mají krátkou dobu účinnosti a může dojít k druhotnému zaplevelení (Gesagard, Lasso), jiné mohou při vyšších srážkách poškodit klíčící rostliny (Afalon, Sencor), nebo mohou zkracovat první internodium a sója nasazuje lusky příliš nízko (Guardian, Trophy). Postemergentní herbicidy (Pivot, Escort, Basagran, Cobra) zase zabrzdí sóju v růstu, což může mít při dalších nepříznivých faktorech (sucho) vliv na výši výnosu. V letošním roce se znovu pokusíme najít optimální kombinaci. Ostatní chemická opatření nebývají nutná, sója u nás nemá vážnější škůdce a při dodržení osevního postupu nemá ani problémy s chorobami. Před sklizní je někdy vhodné sóju desikovat, především pokud se nepodaří udržet porost v bezplevelném stavu. V případě čistého porostu nebývá toto opatření nutné.
Sklizeň sóji je poměrně náročnou operací. Sklízí se obilními sklízecími mlátičkami nejlépe při vlhkosti 13 - 17 %. Důležité je seřízení mlátičky tak, aby všechna semena byla z lusků vymlácena a nevypadávala ven. Největší ztráty při sklizni však vznikají špatným vysečením. Tyto ztráty se mohou pohybovat až do výše 50 %! Je proto nutné, aby sklizeň prováděli nejzkušenější kombajnéři, kteří budou jezdit pomalu a porost co nejlépe vysečou.
Do budoucna počítáme s tím, že sóju budeme v našem podniku i po některých špatných zkušenostech pěstovat i nadále. V letošním roce budeme sóju pěstovat se závlahou. Očekáváme od toho nárůst výnosu a zvýšení rentability pěstování. Koupíme flexibilní lištu na sklízecí mlátičku, která umožňuje kvalitní vysečení porostu.
Podle mého názoru má pěstování sóji v České republice budoucnost. Technologie pěstování se zatím upřesňuje na naše podmínky, rovněž bude nutné najít odrůdy vhodné do různých specifických oblastí naší republiky. Po vyřešení těchto problémů se pěstování sóji stane rentabilní a tato vynikající krmná plodina s neméně dobrou předplodinovou hodnotou se rozšíří podobně jako kukuřice na zrno.
Ing. Petr Popelka,
Agrodružstvo Jevišovice
