Jaké dusíkaté hnojivo použít v dané fázi vegetace rostliny? Tato otázka jistě nabývá na významu také v souvislosti s narůstajícími cenami hnojiv. Pro požadovaný vývoj zemědělských plodin totiž zdaleka není rozhodující jen množství aplikovaného dusíku, ale také jeho forma a přijatelnost rostlinami.
Více zmíněnou problematiku a mnohá další témata související s výživou rostlin přiblížilo zemědělcům diskusní fórum Efektivní výživa dusíkem uspořádané na konci loňského roku společností Agra Group, a. s., Střelské Hoštice na několika místech republiky.
Nejpoužívanější hnojiva
Ve světě je nejpoužívanějším dusíkatým hnojivem močovina. Informoval o tom na začátku setkání pěstitelů v Lounech Ing. Jan Foldyna s pořádající firmy. Jak dále uvedl, roční světová spotřeba močoviny je asi 150 mil. tun. Dalšími nejčastěji používanými hnojivy jsou dusičnan amonný, síran amonný a ledek amonný s vápencem. V Evropě i v České republice je situace jiná než celkově ve světě. I v Evropské unii se však postupně zvyšuje spotřeba močoviny na úkor ostatních hnojiv a v roce 2007 se již i zde stala nejpoužívanějším hnojivem. V České republice se podle slov Ing. Foldyny spotřebovává nejvíce ledku amonného s vápencem, hnojiva DAM a NPK hnojiv. Močovině patří až čtvrté místo, ale i zde lze vzhledem k situaci na trhu předpokládat zvyšování její spotřeby.
S předpokládaným nárůstem spotřeby močoviny však přítomní odborníci varovali zemědělce před zdánlivě výhodným nákupem levné močoviny neznámého původu. Tato močovina může mít velmi špatnou kvalitu – malé granule, vysoký podíl prachových částic atd. Po aplikaci této močoviny pak často dochází k „napruhování porostu“, což se zpravidla nepříznivě projeví ve struktuře porostu, ve zdravotním stavu rostlin a v kvalitě produkce.
Nové technologie ve výživě rostlin
Jak je známo, použití močoviny má některé nevýhody – např. možný únik amoniaku do ovzduší a především zpoždění účinku dusíku vlivem rychlé přeměny na NH4+. Tuto nevýhodu močoviny však eliminuje přípravek Stabiluren s inhibitorem ureázy NBPT. Právě tato látka je spolu s močovinou obsažena v novém hnojivu Urea stabil, které společnost Agra Group na našem trhu nabízí a které při setkání s pěstiteli představila.
To, že není dusík uvolňován do ovzduší není však zdaleka jedinou výhodou upravené močoviny. Jak objasnil Ing. Jaroslav Mráz ze společnosti Agra Group, díky inhibitoru ureázy je omezována i sorpce a fixace NH4+ v horní vrstvě půdy a díky tomu je dusík transportován až ke kořenům rostlin. Ty poté mohou dusík přijímat ve všech třech formách – amidické, amonnné a po nitrifikaci také nitrátové. Urea stabil má tudíž dlouhodobé působení.
Ing. Mráz doporučil toto hnojivo u ozimé pšenice jak pro regenerační, tak pro produkční hnojení. U ozimé řepky především pro regenerační hnojení. Využít Ureu stabil lze rovněž pro hnojení jarního ječmene, kukuřice, máku i dalších plodin k plošnému povrchovému rozmetání se zapravením při aplikaci i k podpovrchové lokální aplikaci.
Přijatelnost různých forem dusíku
Ing. Pavel Růžek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni ve svém vystoupení popsal rozdíly v přijatelnosti jednotlivých forem dusíku. Vysvětlil, že při nejnižších teplotách rostliny přijímají především amonné ionty dusíku. Nitráty jsou přijímány až při vyšších teplotách a jsou na rozdíl od amonných iontů záhy distribuovány do listů. Rovněž dusík v amidické formě je oproti amonné formě přijímán pomaleji a k intenzivnímu transportu do listů dochází až po nárůstu teplot.
Zajímavé výsledky pokusů
Zmíněnou teorii potvrdily i Ing. Růžkem prezentované výsledky pokusů. Inspirací pro jejich založení byly zkušenosti pěstitelů řepky se severních částí Evropy, kteří, jak jsme již nedávno v Zemědělci informovali, zvyšují při intenzivní technologii podzimní dávku hnojení. Cílem tohoto opatření je zabezpečit rostlinám v oblastech s pomalým prohříváním půdy dostatek živin již v úplném začátku jarní vegetace. Protože však hrozí riziko vymrzání hnojených rostlin, jejichž pletiva obsahují příliš vody, je nezbytné aplikovat dusík v amidické, popř. v amoniakální formě, které jsou na rozdíl od nitrátů metabolizovány v kořenech a jejich transport do listů je pomalejší. V pokusech Ing. Růžek využil kromě jiných i nové hnojivo Urea Stabil a jak na výsledcích doložil, především v chladnějších oblastech republiky, které reprezentovala pokusná stanice v Lukavci na Vysočině, se tato technologie i zmíněné hnojivo velmi osvědčilo. Potvrdil to zjištěný poměr obsahu NH4+ a NO3- v půdě. Jak však Ing. Růžek dodal, tento způsob hnojení ozimů nelze doporučovat obecně. Zcela jiných výsledků bylo dosaženo v pokusech v Praze-Ruzyni, kde zůstala půda během podzimu déle teplá s teplotami nad 10 °C a část aplikovaného dusíku se přeměnila až na nežádoucí nitráty.
