Dle Situační a výhledové zprávy Luskoviny Ministerstva zemědělství České republiky z listopadu roku 2000 dochází k omezení ploch hrachu setého vlivem nízké rentability jeho pěstování. Nízká rentabilita je důsledkem nízké úrovně cen zemědělských výrobců (především v roce 1999) a také nízkých průměrných hektarových výnosů ve srovnání se zeměmi EU.
Výnosy hrachu setého od roku 1990 do roku 2000 v České republice kolísají od 2,12 t.ha-1 (rok1998) do 3.13 t.ha-1 (rok 1991). Variabilita sklizňové plochy ve stejném období je od úrovně 34 445 ha (2000) do 82 464 ha (rok 1994). Nižší pěstovaná plocha hrachu setého se negativně promítá do úrovně úrodnosti půdy a dále do úrovně kvantity a kvality produkce následných plodin, především ozimé pšenice. Pro dosažení vyššího výnosu hrachu je nutné dodržovat následující zásady pěstební technologie:
U hrachu setého je důležité zabezpečit dostatečný počet jedinců na jednotce plochy a tj. 1 – 1,1 mil. kl. zrn na hektar. Při stanovení výsevku je nutno vycházet z MKS a výsevek by měl být v rozmezí 260 – 340 kg/ha. Osivo je nutné ošetřit účinnými mořidly. Výsev se provádí do hloubky 5 – 7 cm.
Hnojení fosforem a draslem k hrachu by se mělo pohybovat v rozpětí 45 – 55 kg č. ž. P2O5/ha a 60 – 80 kg č. ž. /ha K2O.
Fosforečná a draselná hnojiva zapravit na podzim střední orbou nebo na jaře hnojit při přípravě půdy. Dusík se aplikuje jen ve výjimečných případech na méně úrodných půdách, - startovací dávka je 20 kg č. ž. N /ha. Na podporu tvorby hlízkových bakterií použít Rhizobin – promíchat s osivem.
Příprava k setí hrachu musí být kvalitní. Pozemek musí být rovný, jinak při sklizni vznikají ztráty.
Hrách nezařazovat na těžké půdy vzhledem k tomu, že po větších srážkách ve druhé části vegetace uhnije kořenová soustava (hrách prořídne a dá nižší výnos). Nejvhodnější půdy pro hrách jsou středně těžké, propustné, kde by tento problém neměl nastat.
Ochrana hrachu
Ochrana proti plevelům může spočívat ( příklady aplikace) např. v preemergentní aplikaci (případně po zasetí, před vzejitím) Command 4 EC v dávce 0,1 l/ha + Topogard 50 WP v dávce 2 kg/ha nebo 2 l/ha Bladex 50 SC + 0,1 l/ha Command 4 EC
Dále je možné preemergentně aplikovat Brodal 50 SC v dávce 0,2 l/ha.
V případě, že se tato aplikace nestihne do 3 dnů po zasetí aplikovat, je možné provést postemergentní aplikaci Basagranem Super v dávce 1,5 – 2,0 l/ha při výšce hrachu 5 – 15 cm nebo Bladexem 50 SC v dávce 2 – 2,5 l/ha také při výšce 5 – 15 cm, kdy plevele mají 2 - 4 listy nebo Escort v dávce 3,0 - 3,5 l/ha při výšce hrachu 5 cm.
Basagran Super nelze aplikovat při vyšších teplotách, nejlépe je provést aplikaci v podvečer.
Pokud se vyskytne pcháč oset a ostatní dvouděložné plevele, je možné použít kombinaci 0,1 – 0,15 l/ha Brodalu 50 SC + 1,75 – 2,25 l/ha Tropotoxu 40 SL.
Dále je možné aplikovat samotný Tropotox v dávce 3,0 l/ha při výšce hrachu 5 – 15 cm.
Proti kyjatce hrachové aplikovat 0,6-1,0 kg/ha Pirimoru 25 WG (na počátku květu) nebo následující insekticidy: Aztec 140 EW 0,4 l/ha, Decis EW 50 v dávce 0,1 l/ha, Decis Flow 2,5 0,2 l/ha, Karate 45 WG 0,2 Kg/ha, Mospilan 20 SP 0,2 l/ha, Nurelle D 0,6 l/ha (před květem). Dále je nutné také ošetřit porost proti zrnokazu hrachovému.
Důležitá je také aplikace desikantů a regulátorů dozrávání. Pokud je porost nezaplevelený, je možné použít regulátor dozrávání Spodnam DC v dávce 1,25 l/ha nebo Harvarde 25 F v dávce 2 - 2,5 l/ha. V případě, že je porost zaplevelený, je lépe aplikovat desikanty Reglone 2,5 – 4 l/ha nebo Bastu R 15 v dávce 2 - 2,5 l/ha . Dodržet aplikační podmínky uváděné v metodikách. Do pěstební technologie hrachu bude nutné zavést aplikaci fungicidů.
O výnosu rozhoduje především správná aplikace regulátorů dozrávání nebo desikantů, které výrazně snižují ztráty při sklizni.
Abychom dosáhli vyšší sklizně hrachu je nutné zabezpečit:
- dodržovat výše uvedené zásady pěstební technologie
- rovný pozemek
- správné seřízení sklízecí mlátičky
O výnosu rozhoduje především počasí v období sklizně. Pokud bude v tomto období deštivý průběh počasí, porost se stává obtížně skliditelný a vznikají velké ztráty. Proti této skutečnosti je pěstitel bezmocný.
Vzhledem k uvažovanému užití hrachu do krmných směsí se stává ekonomika pěstování hrachu důležitým faktorem, proto cílem článku je zhodnocení rentability pěstování hrachu v podmínkách České republiky. Hodnotit ekonomiku jednotlivého výrobního odvětví, v tomto případě hrachu, není jednoduchou záležitostí z více důvodů. Je to záležitost metodického pojetí hodnocení a dále komplexnosti, neboť je dosti obtížné hodnotit ekonomiku jednotlivého výrobního odvětví od celkového hospodaření podniku. K analýze byla použita nová ekonomická kategorie - příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (PÚ). Metodika výpočtu byla jíž několikrát uveřejňována, proto je v tomto článku nekomentujeme. Pro analýzu bylo použito průměrných cen roku 1999 z databáze podniků ústavu.
Příspěvek na úhradu je definován jak rozdíl mezi tržními výkony a variabilními náklady. Touto částkou výrobní postup přispívá na pokrytí fixních a režijních nákladů a zisku podniku.
Příspěvek na úhradu
Pokud je hodnota příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku záporná (tab.1), potom podnik nepokryl při daném výnosu a ceně komodity na trhu ani vstupní variabilní náklady. Kladné hodnoty poukazují na stav, kdy jsou pokryty vstupní variabilní náklady na uvedené úrovni (osiva, hnojiva, chem. přípravky, služby, var. náklad na techniku apod.). Rozdíl mezi fixními náklady na hektar (4835 Kč z tab.3) a příspěvkem na úhradu vykazuje hrubý zisk. V tab.2 je vypočítán hrubý zisk při daném výnosu a ceně komodity na trhu, který se odvíjí od velikosti fixních nákladů a příspěvku na úhradu. Přičteme-li k úplným vlastním nákladům na hektar alternativní úrok z pronájmu půdy, ze strojů a z vázaného oběžného majetku (310 Kč.ha-1 , tab. 3) získáme úplné vlastní náklady včetně kalkulačního úroku. Pokud realizační cena komodity z hektaru dosahuje nebo je vyšší než úplné vlastní náklady včetně kalkulačního úroku z hektaru, potom podnik získává finanční prostředky na další rozvoj výroby.
Z výpočtu uvedeného v tab.2 vyplývá, že při výnosu 3,2 t.ha-1 je dosahováno hrubého zisku až při farmářské ceně 5000 Kč.t-1 . Nejnižší průměrné ceny krmného hrachu u zemědělských výrobců bylo dosaženo v roce 1999 3581 Kč .t-1 a nejvyšší 4 756 Kč .t-1 byla v roce 1997, což jsou farmářské ceny, které dlouhodobě neumožňují dosáhnout hrubý zisk .
Dle výše uvedené zprávy Ministerstva zemědělství České republiky farmářskou cenu hrachu ovlivňuje vývoj cen sojových pokrutin na zahraničních trzích, to je také ovlivněno vývojem kurzu dolaru vůči evropským měnám. Dalším problémem z hlediska rentability pěstování hrachu setého jsou nízké hektarové výnosy dosahované dlouhodobě v České republice.
Ing. Jan Jančík,
Ing. František Tichý, CSc.,
Ing. Stanislav Edler
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.
