Zemědělci se potýkají s houbovými chorobami obilovin, které už byly dříve v ČR vymýceny. Nedostatek finančních prostředků nutí pěstitele používat necertifikované osivo z vlastních zdrojů, navíc nemořené a neošetřené postřiky.
Informoval o tom předseda lounské okresní agrární komory Jiří Matějka. „V důsledku medializace podle mého názoru politicko-obchodního problému nemoci šílených krav si málokdo uvědomuje, jaké nebezpečí hrozí v souvislosti s chorobami obilovin rostlinné výrobě ČR,“ uvedl Matějka.
Objevila se například sněť zakrslá nebo velice nepříjemně po rybině zapáchající sněť mazlavá, doplnil. Pracovníci výzkumného ústavu pro lidskou výživu nedokáží podle Matějky zatím specifikovat, do jaké míry mohou mít choroby obilovin dopad na lidský organismus. „V několika případech již celníci pozastavili zemědělcům kvůli chorobám obilovin jejich vývozy do zahraničí,“ konstatoval Matějka. K řešení této problematiky by měla přispět dotace na certifikovaná osiva, kterou ministerstvo zemědělství uvolnilo pro rok 2001, dodal.
I když dlouhodobě nepříznivou finanční situaci zemědělců částečně zmírní i avizované náhrady za škody způsobené letošním suchem, některé nesrovnalosti je třeba podle Matějky ještě dořešit. „Zemědělci z oblastí figurujících na původní mapě katastrálních území postižených suchem mohou využít úlevu na nájemném ze státní půdy ve výši 90 procent. To se však nevztahuje na oblasti, které byly zařazeny do katastrálních území postižených suchem až dodatečně,“ vysvětlil.
Za katastrofální označil Matějka letošní úrodu chmele. „Úroda je v úrovni 50 procent běžného průměru. Zatímco obvyklý výnos představuje 1,2 tuny chmele z jednoho hektaru, letos to bylo jen 0,6 až 0,7 tuny z hektaru. Finanční propad tak činí 40 000 korun až 50 000 korun na jeden hektar půdy osázené chmelem,“ uzavřel.
