Začátek nového roku je tou pravou dobou k ohlédnutí za rokem předchozím a ke stanovení cílů pro ten následující. Zelináři ten svůj zhodnotili na Zelinářských dnech pořádaných Zelinářskou unií Čech a Moravy, o. s., v Regionálním centru Olomouc.
V přednáškovém sále se během dvou dnů trvajícího setkání představilo bezmála dvacet řečníků, kteří posluchačům poreferovali o aktuální problematice v zelinářství a celém českém zemědělství. Záběr přednášek byl opravdu široký – od tradičního zhodnocení loňského roku, přes informace o aktuálních dotačních titulech, problematiky cross compliance až po problémy v ochraně zeleniny.
Pokles cen
Zelinářská unie Čech a Moravy, o. s., (ZUČM) jako dobrovolné profesní sdružení pěstitelů polní a rychlené zeleniny organizuje Zelinářské dny, odborné exkurze a semináře a každý týden zasílají svým členům nejnovější informace z oboru, včetně vývoje cen zeleniny. Unie se pravidelně účastní výstav Salima v Brně a Země živitelka v Českých Budějovicích, k vidění jsou i na podzimní etapě olomouckých zahradnických výstav.
V integrovaných systémech produkce zeleniny (IPZ) se do výrobního procesu zapojují ekologicky a ekonomicky přijatelná opatření, která vedou ke snížení obsahu cizorodých látek a pozitivně tak ovlivňují kvalitu zeleniny. Do tohoto systému se v prvním roce zapojilo 71 pěstitelů a 38 z nich se mohlo pochlubit ochrannou známkou IPZ. Loni se opět zapojilo více než 70 pěstitelů s plochou bezmála 4,5 tisíce hektarů. Při splnění všech podmínek se předpokládá, že dotace na jeden hektar pěstební plochy bude 440 euro (11 600 Kč). Snahou ZUČM bude přiblížit a představit používanou značku spotřebiteli. O kvalitě produktů informuje i zařazení do národní značky kvality Klasa. Tu uděluje od roku 2003 ministr kvalitním domácím potravinám a v roce 2007 tuto značku kvality obdrželi dva producenti zeleniny, o rok později další dva.
Pěstování zeleniny má v České republice dlouhou a bohatou tradici. Naši předci se jím zabývali již v 9. až 10. století před naším letopočtem. Dnes se jí věnuje okolo 580 pěstitelů a zabírá plochu 10 536 ha s produkcí bezmála 300 tisíc tun. I přes optimální průběh pěstebního roku však nebyli zelináři spokojeni – dostavily se problémy s odbytem vyprodukovaných plodin. Také peněžní zhodnocení plodin nebylo optimální. Farmářské ceny klesly v průměru o 16 % a alarmující byl především rozdíl mezi farmářskými a tržními cenami.
Evropské dotace
„Segment ovoce a zeleniny byl jako celek velmi úspěšným v čerpání evropských prostředků z programu Sapard a OP Zemědělství,“ uvedl na začátek svého vystoupení Ing. Pavel Sekáč, vrchní ředitel sekce rozvoje venkova, „a naší snahou je udržení této úspěšnosti i při čerpání prostředků z Programu rozvoje venkova.“ V jeho rámci patří mezi aktuální opatření Modernizace zemědělských podniků. Došlo přitom ke zjednodušení čerpání dotací na závlahové systémy a prostředky se přesunují do zvláštního dotačního titulu. Nově se bude financovat nejen hlavní závlahový řád, ale i závlahový detail jako mobilní zavlažovače.
Druhou novinkou je zavedení bodovacího kritéria v závislosti na dobytčích jednotkách. To by mělo pomoci především těm, jejichž podnik se zabývá jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Snahou je zvýšení podílu živočišné výroby, jelikož úbytek živočišné výroby by se mohl negativně projevit i v budoucnosti rostlinné výroby.
Z objemu finančních prostředků určených pro opatření Modernizace zemědělských podniků. ve výši 1,1 miliardy korun šlo na rostlinnou výrobu zhruba 20 %. V prvním kole příjmu v roce 2007 bylo ze 180 podaných žádostí schváleno 135 žádostí a ovoce a zelenina z toho zaujímaly 23 %, závlahy 4 %. V roce 2008 bylo zaregistrováno 258 žádostí, z nichž se schválilo 171 žádostí.
Z osy I Programu rozvoje venkova mohli zelináři využít opatření Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Při rozdělení farem a převodu půdy na mladou generaci v rámci rodiny lze využít i program věnovaný Zahájení činnosti mladých zemědělců. V rámci osy II. Programu rozvoje venkova, věnované plošným dotacím, jde především o podporu integrované a ekologické produkce. Dohromady bylo zažádáno o více než 60 milionů korun. Osa III. nabízí prostředky například na stavbu bioplynových stanic či agroturistiku.
Integrovaná produkce zeleniny
Státní zemědělský intervenční fond zastupoval na Zelinářských dnech Ing. Vítězslav Vopava, ředitel odboru přímých plateb a environmentálních podpor. Stručně shrnul požadavky kladené na producenty, kteří žádají o dotace na IPZ. Základem je plocha minimálně 0,5 ha, pětiletý závazek, hnojení a provádění ochrany v souladu se zákonem a vedení evidence hnojení a ochrany. K těmto podmínkám letos přistoupily kontroly cross compliance, kontroly podmíněnosti. U pěti procent zařazených pěstitelů proběhnou kontroly na místě. V roce 2007 proběhly čtyři kontroly, o rok později také. Pochybením bylo pěstování jiného druhu zeleniny a nevyužití celé nahlášené výměry půdního bloku. Často také nebyl proveden rozbor na obsah N v zelenině (??) či byla nedostatečně vedena karta půdního bloku.
Široký záběr
Na letošních Zelinářských dnech zaznělo mnoho dalších zajímavých příspěvků. Ing. Pavel Minář, Ph.D., vedoucí sekce přípravků na ochranu rostlin, ze Státní rostlinolékařské správy, nepovažuje změnu předpisů ve směru k přípravkům na ochranu rostlin za tak dramatickou, jak byla v poslední době prezentována. Dochází ke sjednocení jednotlivých procedur v rámci členských zemí a nastavení nových cut off kritérií. Kvůli nim pravděpodobně bude zřejmě omezeno množství účinných látek, je ale nezbytné si uvědomit, že ke konci jejich platnosti bude docházet postupně a budou také probíhat registrace nových účinných látek.
O nezbytném předpokladu udržení půdní úrodnosti – organické hmotě, hovořil prof. Ing. Rostislav Richter, Dr.Sc. Zdůraznil důležitost využití stájových hnojiv, které obohacují půdu o snadno rozložitelný C a N a jsou zdrojem ostatních živin a růstových látek. Úroveň hnojení se odráží na půdní úrodnosti a při nevyrovnané bilanci organických látek (OL) nastává degradace sušiny. Upozornil i na možnost využití digestátu jako hnojiva. Obsahuje nižší množství OL a sušiny – deset tun digestátu dodá 0,14 až 0,25 tun OL. Pokud jej přepočítáme na dodané látky ve vztahu k cenám hnojiv, dosahuje jeho užitná hodnota 170 Kč/t.
Odbourávání přípravků na ochranu rostlin je podle Ing. Kamila Holého, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze -Ruzyni ovlivněno mnoha faktory – teplotou, slunečním zářením, deštěm, zvolenou odrůdou či způsobem skladování. Překročení povolených limitů reziduí je často způsobeno nedodržením ochranných lhůt, překročením maximální dávky, kontaminací ze sousedního pozemku či lidským faktorem.
(Více informací naleznete v Zahradnictví 3/2009).
