Jde o to, aby Evropská unie do budoucna přidělila co největší výrobní kvótu českým výrobcům škrobu. Proto se nyní škrobárny snaží zvyšovat výrobu a hledají nové dodavatele suroviny – průmyslových brambor. Ne všude se ale bramborám daří. Jak jsme již naše čtenáře informovali, významný český producent škrobu, společnost LYCKEBY AMYLEX, a. s., Horažďovice, navrhuje pěstitelům v tamní poměrně suché oblasti průmyslové brambory zavlažovat.
Závlaha průmyslových brambor se proto stala jedním z témat, o kterých se hovořilo 7. srpna na setkání dodavatelů suroviny do horažďovických škrobáren. Pěstitelé se na závěr setkání přímo na pozemcích nedalekého Zemědělského obchodního družstva Škvořetice, které průmyslové brambory pěstuje asi na 90 hektarech, seznámili s několika typy závlah. Přestože letošní sezóna nebyla na vodu ani v této oblasti zatím tak skoupá jako předchozí, zavlažované porosty vypadají velmi slibně. Na vyhodnocené výsledky si však budeme muset ještě počkat na závěr sezóny.
Švédské zkušenosti
O tom, že závlaha průmyslových brambor není utopií, se přítomné zemědělce snažil přesvědčit Tomas Sattlin. Švédský odborník zabývající se agrotechnikou průmyslových brambor ve společnosti LYCKEBY STÄRKELSEN GROUP, do které patří i česká Lyckeby Amylex, uvedl, že v jeho zemi je zavlažováno 70 % průmyslových brambor. Na 8000 ha průmyslových brambor dosahují ve Švédsku průměrného hektarového výnosu 38 tun a obsah škrobu činí rovněž v průměru 19 %. Běžných je zde i u brambor pro výrobu škrobu šest až sedm ošetření proti plísni a dvě ošetření proti škůdcům za sezónu. Celkovou uvedenou výměru obhospodařuje asi 700 zemědělců, přičemž každoročně jich ubývá kolem třiceti, čímž dochází k neustále větší koncentraci výroby.
Kampaň je za dveřmi
Stejně jako u nás, začíná i ve Švédsku škrobárenská kampaň rok od roku dříve. Horažďovická škrobárna plánuje začít s výrobou škrobu z letošní sklizně brambor již 20. srpna, jejich švédští kolegové zahájí zpracování o více než dva týdny před tímto datem. To, že zpracovatelé požadují surovinu velmi brzy, přináší ale pěstitelům komplikace. Sklizeň brambor totiž zasahuje ještě do sklizně obilovin a následných polních prací. Odběratelé jsou si toho vědomi, jakož i toho, že u dříve sklízených brambor je nižší výnos, a proto v těchto brzkých termínech nabízejí dodavatelům vyšší cenu.
Rozhodování mezi odrůdami
Součástí setkání byla také přehlídka polního pokusu se 14 odrůdami škrobárenských brambor na stanici Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Tento pokus, i další dva na jiných místech republiky, realizuje Ústřední bramborářský svaz České republiky (ÚBS ČR). Výsledky pokusů se stanou podkladem pro vytvoření Seznamu doporučených odrůd brambor (SDO).
ÚBS ČR vytvořil metodiku zkoušení odrůd brambor pro vytvoření seznamu ve spolupráci s odborníky z ÚKZÚZ a Výzkumného ústavu bramborářského a byl jmenován ministerstvem zemědělství jeho vydavatelem, s cílem pomoci pěstitelům v orientaci v současném velmi širokém sortimentu odrůd brambor. Ing. František Novák, CSc., předseda ÚBS ČR, považuje vydávání SDO za významnou formu poradenství. Jak však komentoval, ministerstvo tento názor nesdílí a nechce vydávání SDO podporovat. Zkoušky průmyslových brambor byly zahájeny jen díky spolupráci s Českým škrobárenským svazem a finanční podpoře škrobáren. „Zkoušení odrůd konzumních brambor nebylo dosud zahájeno, protože jejich zástupci nejsou ochotni plně hradit náklady zkoušek a svaz nemá k dispozici dostatečné finanční prostředky,“ vysvětlil ing. Novák.
