18.11.2001 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ EKONOMIKY ROSTLINNÉ PRODUKCE ČR ZA ROK 2000

Sklizňový rok 2000 je na úseku rostlinné produkce spojen s katastrofálním suchem, které v různé míře postihlo téměř 80 % území naší republiky. Proto došlo k dosažení velmi rozdílných hektarových výnosů u všech zemědělských plodin v jednotlivých výrobních oblastech, okresech i zemědělských podnicích, včetně značných diferencí v kvalitě a tržní uplatnitelnosti rozhodujících rostlinných komodit, jak bylo uvedeno v komentářích k hodnocení ekonomiky skupin plodin v dřívějších letošních číslech Farmáře.

Celková suma podpor dosáhla 13,4 mld. Kč, přičemž jejich převážná část je orientována na mimoprodukční funkce zemědělství, jako je údržba krajiny, ekologické zemědělství a alternativní produkci pro nepotravinářské účely.
Celkový objem zemědělské produkce dosáhl ve srovnání s rokem 1990 70 %, takže přes určitá dílčí zlepšení nelze ještě charakterizovat naše zemědělství jako plně konkurenceschopné před vstupem do EU. Meziroční pokles rostlinné produkce je vlivem sucha odhadován na 4 %.
S přihlédnutím ke zlepšení cen zemědělských výrobců v roce 2000 ve srovnání s propadovým rokem 1999 dosáhlo naše zemědělství jako celek zisk 3,5 mld. Kč, který je však uváděn jako problematický, protože bez kompenzace dopadů sucha ( do konce roku 2000 byla vyplacena částka 850 mil. Kč ), přímých podpor ve výši 7,6 mld. Kč a dotací úroků ve výši 722 mil. Kč je zemědělství za rok 2000 v podstatě ztrátové, k čemuž přispěl i souhrnný výsledek rostlinné produkce, jak bude dále uvedeno.
Jestliže meziroční nárůst cen zemědělských výrobců dosáhl v roce 2000 u rostlinných komodit 12,6 %, ve svém průměru nevyrovnal pokles z roku 1999, přičemž meziroční zvýšení cen vstupů do zemědělství dosáhlo v roce 2000 8,5 %.
Bilance zahraničního agrárního trhu ČR se v roce 2000 meziročně zlepšila, když celkový vývoz se z 37 mld. zvýšil na 47,7 mld., tj. o 29 % a dovoz se zvýšil z 60,6 mld.
na 65 mld. tj o 7,3 %.
Vyhodnocení jednotlivých úseků rostlinné produkce za rok 2000 vychází z grafu, v němž je uvedeno 31 plodin ve 36 variantách, doplněných o ukazatele za 1. čtvrtletí 2001.

O B I L O V I N Y

Úspěšnost jejich pěstování je ovlivňována nejenom průběhem počasí, ale zejména objemem a harmonizací realizovaných vstupů, jejichž úroveň se u jednotlivých producentů i velmi výrazně liší.
V úvodní části grafu je jako typický příklad uvedeno vyhodnocení pěstování pšenice, která je sklizena z 31,5 % orné půdy ČR a má tudíž výrazný vliv na celkový výsledek rentability při pěstování rostlinných komodit. První údaj vychází z průměru ČR, kdy cca 1/3 pšenice je realizována jako potravinářská a 2/3 jako krmná. Při odpovídajících vstupech na průměrně docílený ha výnos 4,34 t představuje výsledná míra rentability - 8,6 %, což je lepší, než - 14,1 % z roku 1999. V případě, že tato produkce je realizována z 80 % jako potravinářská a jen z 20 % pro krmné účely, je i při plných vstupech výsledná míra rentability
+ 1,9 %. Protože však řada producentů prokazatelně nepoužívá certifikované osivo, nenahrazuje objem živin spotřebovaných sklizní hnojením a nerealizuje plnohodnotnou ochranu proti škodlivým činitelům, je v grafu na třetím místě uvedena varianta se sníženými vstupy , kdy v příhodnějších podmínkách činí výsledná míra rentability + 10 %. Podtrhuji „v příhodnějších“, protože je to varianta na dluh, který bude nutno v následujících letech splatit.
Ekonomika pěstování žita je s - 27,6 % nepříznivá a proto jeho sklizňová plocha stále klesá, obdobně jako plocha jarní pšenice. Vzhledem k velmi nízkým ha výnosům je výsledná nepříznivá míra rentability i při pěstování ozimého ječmene – 22,3 % a jarního ječmene
- -23,2 %. Pouze při realizaci 80 % sklizně na slad se snižuje na – 8,8 %. Obdobně dopadl i oves s - 25,8 %. Pouze bezpluchý potravinářský oves při 4 t/ha poskytuje výslednou míru rentability + 24,6 %.
- Závěr k obilovinám je jednoznačný, když hranici rentability představuje u pšenice výnos 4,55 t, u žita 4,36 t, u ozimého ječmene 4,84 t, u jarního ječmene 3,73 t a u ovsa 3,41 t. Kdo sklidil více, byl úspěšný. Obdobná situace je i u tritikale s mírou rentability - 16,9 % s hraničním výnosem 4,37 t. Jde však i o vysoce kvalitní krmnou obilovinu u níž by měla ztrátu nahradit živočišná produkce. Stabilně úspěšnou zrninou se stává kukuřice s výnosem 6,43 t/ha a mírou rentability + 4,1 % při plných vstupech.

L U S K O V I N Y
Pěstování hrachu je na dalším ústupu, když míra rentability jeho pěstování se snížila meziročně z - 27,2 % na – 31,1 % především díky snížení ha výnosu na 2,22 t , tj. o téměř 20 %. Pěstitelé zanedbávají především ochranu proti škůdcům a chorobám, což má za následek i nižší kvalitu produkce.
Pěstování fazolu jedlého je ekonomicky příznivé, ale pěstování čočky se při výnosu 0,4t stalo ztrátovým. Obě tyto luskoviny jsou plošně na stále okrajovějším zájmu.
Perspektivně by se mělo rozšířit pěstování bobu a lupiny bílé pro krmné účely.

O L E J N I N Y
Řepka olejná se sklizňovou plochou 324 tisíc ha a mírou rentability + 10,9 % patří mezi nosné pilíře rostlinné produkce ČR. Její průměrný ha výnos 2,61 t však není perspektivní a naznačuje nutnost kvalitnějšího přihnojování nejenom běžnými základními živinami, ale i sírou, která bývá v nedostatku. Stále roste význam nepotravinářského využití řepky. V roce 2000 došlo k výrobě MEŘO v objemu 67 245 tun. Spotřeba bionafty dosáhla téměř 10 % ze spotřeby motorové nafty v ČR.
Pěstování slunečnice se rozšířilo opětně přes 30 tisíc hektarů, ale stagnující ha výnos 2,14 t je příčinou výsledné míry rentability - 17,5 % při farmářské ceně 7 781 Kč/t. U této plodiny je nutné zlepšit hnojení a ochranu proti houbovým chorobám. Slunečnicové nažky jsou výhodnou vývozní komoditou.
I přes nízký ha výnos 0,46 t makového semene bylo při ceně 39 710 Kč/t docíleno při pěstování máku úspěšné míry rentability + 34,6 %. Perspektivně je možno počítat se zvýšeným vývozem máku na zahraniční trhy a tudíž i se zvyšováním jeho pěstební plochy.
Mezi perspektivní olejniny patří také soja luštinatá, jejíž ha výnos 1,25 t je nutno prostřednictvím vhodných kanadských odrůd zdvojnásobit. Dosud docílená míra rentability - 33,1 % je značně nepříznivá.
Po úspěšnějších letech se dostala při sníženém výnosu 0,94 t do nepříznivého hospodářského výsledku i hořčice s – 19,6 % rentability. Vzhledem k vyprodání jejích zásob lze v marketingovém roce 2001/02 očekávat její zlepšený odbyt.
Olejný len je s + 14 % míry rentability perspektivní olejninou vzhledem k jeho rozšiřovanému technickému využití. Potravinářskou kvalitu lněného semene lze realizovat za 12 až 13 tisíc Kč za 1 tunu.

T E C H N I C K É P L O D I N Y
Přadný len pěstovaný v ČR pokrývá jen 50 % celostátní potřeby lnářského průmyslu. Díky průměrné dotaci 5 220 Kč na 1 ha sklízeného lnu dosáhla v roce 2000 průměrná míra rentability + 17,2 %. Jeho plochy je nutné ještě před vstupem do EU rozšířit z dnešních 7 až 8 tisíc ha na původních 21 tisíc hektarů, protože poptávka po lněných textiliích celosvětově stoupá.
Perspektivní víceúčelovou plodinou je technické konopí seté na produkci vláken z plochy alespoň 2 tisíce hektarů. Konopí vyprodukuje z 1 hektaru 2,5 x více fytomasy než les a proto je i výhodnou energetickou plodinou.
Kmín byl v ČR sklízen z plochy cca 2 400 ha a při výnosu 0,75 t/ha a realizační ceně 34 600 Kč/t byla dosažena velmi příznivá míra rentability + 77,8 %. Semeno kmínu je stabilně výhodným vývozním artiklem.

O K O P A N I N Y
Pěstování raných brambor představuje při ustálení jejich sklizňových ploch i výnosů výhodnou rostlinnou komoditou s příznivou mírou rentability + 56 %. Do podstatně méně příznivé situace se dostává v průměru ČR pěstování konzumních brambor a to nejen díky nízkému ha výnosu 22,96 t/ha, ale i stále klesající ceně zemědělských výrobců, která při průměru 3 385 Kč/t je s + 0,2 % téměř na hranici rentability. CZV konzumních brambor v l. pololetí r. 2001 poklesla na 3000 až 2250 Kč/t, což je již vyloženě cena ztrátová, ovlivněná přetlakem nabídky v zemích EU. Cílem musí být zvýšení ha výnosů a zkvalitnění produkce.
Subvence ve výši 5 500 Kč/t vyváženého škrobu a 300 Kč/t vykoupených brambor podpořila výrobce průmyslových brambor, kteří v roce 2000 při ha výnosu 28,01 t docílili míry rentability + 5,2 %.
Díky regulaci zpracovatelských kapacit a ceně 981 Kč/t cukrovky byla v roce 2000 dosažena při výnosu 45,83 t výsledná rentabilita + 24,2 %, po odpočtu hodnoty skrojků + 10,1 %. V dalším období je třeba zabránit nadměrnému zvyšování cukrovarských kapacit a hromadění zásob cukru.
Průměrný ha výnos krmné řepy dále poklesl na 36,24 t, takže výsledná míra rentability dosáhla pouze - 26,7 %. Pěstování tuřínu skončilo na rentabilitě + 4,6 %.

P Í C N Í P L O D I N Y
Jejich průměrně docilované ha výnosy v ČR dále klesají, takže výsledná míra rentability je stále méně příznivější: u vojtěšky a jetele lučního – 53 %, u kukuřice na zeleno a siláž –39,2 %, u krmných směsek - 69,1 % a zejména pak u luk a pastvin, kde klesá pod 80 %.
Zabezpečování krmivové základny se vyznačuje stále více zanedbávanými vstupy, což je odraz především velmi nízkých zástavů všech kategorií hovězího dobytka, neefektivní ceny za produkci mléka a v posledním období i rapidně klesajících cen hovězího masa v důsledku neadekvátní reakce médií na výskyt BSE.

C H M E L
Vliv přísušku na produkci chmele byl velmi výrazný, takže průměrně docílený ha výnos 0,80 t suchého chmele byl ještě nižší, než v nepříznivém roce 1992. Meziroční snížení produkce chmele o 24,4 % a o 52 % ve srovnání s výsledkem roku 1996 neznamenalo patřičné zvýšení jeho farmářské ceny, takže při 133 603 Kč/t dosáhla nepříznivá míra rentability - 25,5 %. Pouze velmi malá výměra zavlažovaného chmele hybridních odrůd při 2,7 t/ha poskytla výslednou míru rentability + 4,4 % při průměrné tržní ceně 85 tisíc Kč/t.
Lepší využívání podpor na výsadbu perspektivních klonů chmele i pořizování závlah je cestou ke zlepšování současné situace.

R É V A V I N N Á
Průměrný ha výnos 5,96 t moštových hroznů umožnil při ceně 12 987 Kč/t výslednou míru rentability - 9,8 % po meziročním poklesu ha výnosu o 23,4 %. Obdobně jako u chmele je nutné více využívat příspěvků na obnovu a výsadbu nových vinic a docilovat vyšších ha výnosů.

Z Á V Ě R
Marketingový rok 2000/01 přinesl sice našim zemědělcům meziroční zvýšení CZV u rostlinných produktů o 12,6 %, ale v celkovém průměru neumožnily jeho výsledky bez započítání dotací a podpor kladnou bilanci rostlinné produkce jako celku. Do konečného hodnocení byly zařazeny plodiny a kultury zahrnující 3,957 520 ha sklizňové plochy, tj. 92,47 % výměry zemědělské půdy. Pro výsledný propočet ekonomiky rostlinných tržních komodit bylo použito dvou variant.
V I. variantě při započítání plných vstupů na docílené ha výnosy na výměře 2,29 mil. ha sklizňové plochy bylo docíleno při respektování váženého průměru výsledné míry rentability
-6,23 %, což při přidání značně vyšší minusové míry rentability u pícních plodin na 1,66 mil. ha představuje celkový výsledný ukazatel - 33,67 %, který je o 5,6 % příznivější, než v roce 1999 ( - 39,3 % ).
Pro propočet II. varianty byla vzata v úvahu skutečnost, že řada zemědělských podniků , zejména při pěstování obilovin, hospodaří extenzivněji ( viz příklad třetí varianty v grafu při pěstování pšenice se sníženými vstupy, ale v úvahu byly vzaty i ostatní obiloviny ) a dále že v I.čtvrtletí 2001 byly docíleny zvýšené ceny zemědělských výrobců za řadu rostlinných komodit, zejména olejnin, čímž se jejich ukazatel docílené míry rentability zlepšil. V tomto případě představuje výsledný ukazatel míry rentability u tržních rostlinných komodit z výměry 2,29 mil. ha + 7,07 % a výsledný minusový ukazatel za celou rostlinnou produkci včetně pícních plodin se zlepšuje na - 25,96 %.
Tento výsledek odpovídá skutečnému stavu naší rostlinné produkce, který se vyznačuje
„žitím na dluh“, což ovšem neplatí o některých již intenzivně hospodařících zemědělských podnicích.
Ekonomika ČR, jakožto kandidátské země EU, je ve srovnání se zeměmi EU stále slabá.Kvalita institucí pro realizaci efektivního trhu, včetně potřebné legislativní struktury, je srovnávána s úrovní Kostariky, Malajska, Uruquaye nebo Filipín.
Hladina hrubého domácího produktu je na 39 % EU a 36 % Německa. Nízké cenové hladiny, včetně zemědělských komodit, jsou odrazem celkové nedostatečné konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Slabá ekonomika není schopna podporovat naše zemědělství na patřičné úrovni. Přestože ekvivalent produkčních subvencí v zemích EU stále klesá, dosahoval například v roce 1997 u nás na 1 pracovníka v zemědělství pouze 11 % z částky na 1 pracovníka v EU a 14,6 % z částky na 1 ha zemědělské půdy.Tento EPS nikdy nezmizí, jak argumentují naši někteří politici.V EU představuje EPS částku přesahující 15 tisíc Kč/ha z.p., což je více než polovina nákladů na celkovou zemědělskou produkci z 1 ha z.p. v ČR. USA zaplavují celý svět „levnými“ potravinami, protože i produkce jejich farmářů je přímo či skrytě podporována a dotován je zejména jejich vývoz. S tím bude mít EU ještě hodně starostí.
K vyrovnání úrovně EU bude nejvyšší tlak na zvýšení cenové hladiny potravin. Do roku 2005 se nutně zvýší ceny potravin o 40 % až 45 % v zájmu srovnatelného přechodu na odpovídající tržní ceny zemědělských výrobců. Zemědělci musí docilovat minimálně plusové 4% míry rentability ze svého podnikání. Ruku v ruce s tím musí dojít i ke zvýšení ceny zemědělské půdy. Proto pozor na prodej zemědělské půdy cizincům.Je to nejcennější statek každého národa. Pachtovné musí dojít na úroveň výnosu jiného finančního kapitálu.
Naše zemědělství čeká velice náročné období a je na zemědělcích samých, aby v systému komoditních vertikál získali ze své činnosti prvovýrobců významnější podíl, než je tomu v současnosti.

Ing. Stanislav Komberec

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down