Brambory, a to jak nadzemní, tak i podzemní části jsou napadány řadou chorob a škůdců. Jejich spektrum a význam se však mění.
Virové choroby
V šedesátých letech to byl především výskyt virových chorob, který způsobil pěstitelům největší problémy. Ty pak bezesporu v té době souvisely s danou situací v úrovni množení, s nedostatkem odrůd vykazující vyšší rezistenci k virovým chorobám a především s nedostatkem kvalitní sadby brambor. Starší generace ještě pamatuje tzv. "košíkové akce", kdy se pro výsadbu brambor používaly různé zbytky brambor bez ohledu na jejich biologickou hodnotu. Problémem byly i používané nepříznivé technologické postupy výsadbou počínaje a sklizní končící. Krájení sadby brambor nebylo v té době výjimkou. Velký výskyt infekčních zdrojů virových chorob, spolu s nízkou úrovní ochrany (negativní výběry, neexistující ochrana proti virovým chorobám - mšicím (včetně předčasného ukončení vegetace apod.), zapříčiňoval tehdejší situaci a virové choroby byly v té době nejvážnějším problémem českého bramborářství. Výskyt virových chorob, především na produkčních plochách, byl obvykle vysoký a působil výrazně negativně na výnosy brambor. Vezmeme-li v úvahu, že každé procento rostlin napadené viry snižuje celkový výnos o 0,5 až 0,8 %, pak ekonomický význam virových chorob brambor je dostatečně důrazný. Přitom je rozdíl ve škodlivosti jednotlivých virů kterými je rostlina brambor napadena. Obecně, z pohledu škodlivosti, rozlišujeme těžké virové choroby, kam patří virus svinutky (PLRV), virus Y (PVY) a virus A (PVA). Ty snižují výnos v závislosti na použité odrůdě, půdních a klimatických podmínkách o 30 - 80 %. Lehké virové choroby, mezi které patří virus X (PVX), M (PVM) a S (PVS) snižují výnosy méně a to o 10 - 30 %. Na tomto úseku bylo za posledních 40 let vykonáno mnoho užitečné práce. Změnil a zpřísnil se systém uznávacího řízení, zavedly se povinné posklizňové zkoušky, byla zkvalitněna diagnostika virových chorob, napřed využitím klasické serologie, v současné době pomocí ELISA testu. Významný vliv na zlepšení tohoto úseku mělo zavedení ochrany množitelských postupů proti vektorům virových chorob, zavedení povinného zkrácení vegetace u sadbových porostů pomocí desikace, zvětšení izolačních vzdáleností, vytvoření tzv. uzavřených pěstebních oblastí a zkrácení cyklu množení Přínosem bylo i šlechtění odrůd brambor vykazujících vyšší odolnost k virovým chorobám.
I když jistě virové choroby brambor zůstanou v našich geografických a půdních podmínkách stále důležité, přesto se jejich ekonomický význam snížil. Je to dáno nejen současnou úrovní realizovaných ochranných opatření, ale i značným poklesem ploch brambor. Pěstitel si je již dnes vědom, že použití zdravé, biologicky hodnotné sadby brambor je základním předpokladem dosažení vysokých výnosů s vysokou výtěžností tržního zboží. Většinou má možnost získat kvalitní sadbu brambor řady odrůd, a to jak z našeho množení, tak i z dovozu. Tato certifikovaná sadba skýtá záruky určitých kvalitativních parametrů, a to včetně výskytu virových, houbových, bakteriálních, eventuelně dalších chorob. Je též prostá všech karanténních chorob a škůdců.
Při množení sadby brambor musí pěstitel počítat s tím, že bude muset i nadále zajišťovat důkladnou ochranu sadbových porostů proti vektorům virových chorob - mšicím. Zde je důležité aby ochranu množitelských porostů zajistil včas, neboť mladé rostliny brambor jsou k virové infekci velmi vnímavé. Chybou je začíná-li s ochranou proti mšicím až zároveň s ošetřením proti plísni bramborové Počet ošetření je nutno řídit nejen intenzitou náletu mšic ale i odolností pěstované odrůdy k virovým chorobám. V průměru je třeba počítat se třemi ošetřeními účinnými aphicidy. Dalším nutným opatřením při pěstování sadby brambor zůstává použití desikantů, které je pro množitele sadbových brambor povinné. Náklady na desikanty podle cen platných v roce 2001 jsou uvedeny v tab.1. Nedodržení uvedených opatření často znamená sestupnění či dokonce zamítnutí přihlášeného porostu a tím i značnou ekonomickou ztrátu pro množitele sadbových brambor. Na příklad při sestupnění z množitelského stupně Elita do C2 ztratí množitel na každém prodaném kg 2 - 3 Kč. To znamená při prodeji sadby 14 t z každého ha, což je průměrný prodej sadby z 1 ha uváděný Odborem osiv a sadby ÚKZÚZ, to činí pro množitele ztrátu 28 - 42.000 Kč z každého hektaru množení. Při zamítnutí porostu realizuje pěstitel tyto brambory jako konzumní, či průmyslové a pak dosažená ztráta je ještě podstatně vyšší.
Skládkové choroby
V osmdesátých letech vystoupil do popředí problém skládkových chorob. Jednalo se především o hniloby známé jako fuzáriová a fomová hniloba, v některých případech i mokrá bakteriální hniloba. Fuzáriová hniloba je vyvolána několika druhy hub rodu Fusarium (nejčastěji F. solani var. coeruleum a F. sulphureum), fomová hniloba pak houbou Phoma foveata. Původcem mokré bakteriální hniloby může být několik druhů bakterií, nejčastěji pak Erwinia carotovora a její subspecie.
Problém skládkových chorob v největší míře souvisel s používanou pěstitelskou technologií, včetně posklizňové úpravy, se skladovacími podmínkami i s používaným sortimentem odrůd brambor. Vysoké mechanické poškození hlíz brambor bylo vstupní branou pro řadu pathogenů, které se v půdě nacházely. Na základě výsledků řady pokusů bylo v praxi zavedeno moření hlíz brambor, zprvu účinnou látkou mancozeb (Novozir, Dithane), později účinnou látkou thiabendazol (Tecto). Jejich účinnost byla velmi dobrá, zvláště jestliže byly tyto přípravky aplikovány do 24 hodin po sklizni. Ztráty způsobené skládkovými chorobami byly v osmdesátých letech a na počátku devadesátých let velmi významné a u některých odrůd zapříčinily jejich omezení či dokonce vyřazení z pěstování. V současné době ekonomický význam skládkových chorob poklesl. Hlavním důvodem je snížení mechanického poškození hlíz brambor i pěstování odrůd s vyšší odolností k těmto chorobám. Výrazné snížení ploch brambor umožnilo pro pěstování brambor vybírat pozemky s nižším výskytem kamenů, které nejvíce ovlivňovaly mechanické poškození hlíz. Velkým přínosem je zavádění technologie pěstování brambor v odkameněných půdách, která výrazně snižuje mechanické poškození hlíz brambor. K řešení této situace prospělo i budování nových skladovacích kapacit a lepších linek posklizňové úpravy. Moření proti skládkovým chorobám se v současné době nepoužívá, neboť v seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin chybí vyhovující přípravek.
Nové fytopatologické problémy
Koncem dvacátého a začátkem nového století vyvstávají při pěstování brambor nové fytopatologické problémy. Je to především problém chorob poškozujících vzhled hlíz brambor, jako je kořenomorka bramborová (Rhizoctonia solani), stříbřitost slupky (Helminthosporium solani), eventuelně dalších chorob. Spotřebitel v současné době žádá již brambory umyté, nebo alespoň kartáčované, bez příměsí, balené v průhledných foliích. Na takto upravených hlízách brambor jsou zřetelně vidět veškeré nedostatky (choroby, deformace, rozprasky apod.). Ochrana proti těmto chorobám je většinou ve stádiu výzkumného řešení, v případě kořenomorky bramborové již v praktickém využití. Ochrana proti kořenomorce spočívá v moření sadbových hlíz přípravky na bázi mancozebu (Dithane, Novozir), pencycuronu (Monceren), tolclofos methylu (Rizolex) a carbolinu + thiramu (Vitavax). Ekonomická návratnost ošetření je patrná ihned při sklizni a spočívá ve zvýšení výnosu minimálně o 5 %, získání vyššího procenta tržních hlíz (snížení podílu malých hlíz, vyšší procento tvarově vyrovnaných hlíz, bez deformací) a nižší výskyt zelenajících hlíz a hlíz napadených sklerociemi. Ekonomickou návratnost ukazuje tab. 2.
Bakteriální choroby
Zdá se, že v současné době mohou být značným problémem bakteriální choroby. Zde se jedná o výskyt bakteriální kroužkovitosti brambor (Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus) a bakteriální hnědé hniloby bramboru, způsobené bakterií Ralstonia solanacearum. Obě tyto choroby patří mezi karanténní. Výskyt bakterie Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus je u nás starou záležitostí. První zprávy o jejím výskytu u nás sahají ještě do období první světové války a do začátku první republiky. Výskyt Ralstonia solanacearum nebyl zatím u nás prokázán.
Současné diagnostické metody, které jsou na velmi dobré úrovni, zaznamenaly výskyt bakteriální kroužkovitosti, přesněji řečeno jejího původce na několika místech, a to i v typické bramborářské oblasti naší republiky, což vyvolalo značnou polemiku a nervozitu především mezi pěstiteli brambor, ale i mezi státními a vědeckými orgány. Výskyt karanténní choroby znamená značná omezení, a to jak pro pěstitele, tak pro zpracovatele brambor. Je třeba zdůraznit, že výskyt této choroby byl zaznamenán v současné době již cca ve 20 ti státech Evropy, včetně bramborářsky vyspělých zemí. Vizuální příznaky této choroby jsou na nati, ale i hlízách málokdy zřetelné, její výskyt je většinou latentní.. Já sám mohu prohlásit, že za více než 40tiletou praxi v ochraně brambor jsem se s vizuálními příznaky a s hospodářsky významnými škodami sešel pouze třikrát. Kromě jednoho případu, kdy se jednalo o dovoz sadby brambor z bývalého SSSR, to byly případy po extrémně klimatických ročnících. Je celkem samozřejmé, že tehdejší diagnostické metody byly jednoduché ale i nenáročné a v žádném případě je nelze srovnávat s dnešními možnostmi. Za zamyšlení stojí i ta skutečnost, že po celou dobu bylo jako ochrana proti šíření této choroby využíváno pouze opatření, že sadba, u které byla tato choroba zjištěna, se nesměla vysazovat. Samozřejmostí byla realizovaná dobrá hygiena skladů i nářadí. Přitom nikdy nedošlo k jejímu masovému rozšíření a k vážným hospodářským škodám. Mám za to, že právě dnes řadě pěstitelů brambor chybí důkladná mechanická očista skladů brambor a techniky s následnou desinfekcí.
Zjištěné výskyty původce bakteriální kroužkovitosti hlíz brambor nelze samozřejmě podceňovat, ale ani též přeceňovat a vyvolávat zbytečné hysterie. Je nezbytně nutné realizovat taková opatření, která zamezí šíření původce bakteriální kroužkovitosti a budou v souladu s předpisy EU. Musí však být realizovatelná v naší bramborářské praxi. Nabízí se zde i úvaha, že současná situace ve výskytu této laboratorně identifikované choroby je konkurencí vítána, neboť omezuje možnosti našeho vývozu, a to jak konzumních, tak i sadbových brambor.
Myslím, že větší hospodářskou škodlivost mají v našich podmínkách bakterie způsobující v porostech černání stonků nebo na hlízách mokrou bakteriální hnilobu (Erwinia). Největší hospodářský význam má stále v našich podmínkách plíseň bramborová (Phytophthora infestans). Tato choroba je, a i nadále v nejbližších letech zůstane, hlavním problémem našeho bramborářství, neboť prakticky každoročně způsobuje ekonomické ztráty, což znovu dokazují i poslední léta. Tento patogen vyžaduje neustálou vědecko - výzkumnou pozornost, neboť jeho agresivita se neustále mění, mění se populace plísně, způsoby rozmnožování i přezimování. Tato choroba se rychle přizpůsobuje rezistenci odrůd i využívané fungicidní ochraně. Příkladem mohou být i dříve neznámé stonkové infekce, změny náchylnosti některých odrůd , rezistence k fungicidům apod.
Ochrana proti plísni bramborové spočívá v celém komplexu opatření, nejvíce však ve využívání fungicidních přípravků. Jejich správné a vhodné použití je vždy ekonomicky výhodné, neboť i v případě nízkého infekčního tlaku má řada fungicidů stimulační účinky a omezuje i jiné choroby (Alternaria) (Graf 1). Na základě dlouhodobých pokusů prováděných systematicky na oddělení ochrany Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě je možno konstatovat, že jedno procento výskytu plísně v nati způsobuje snížení celkového výnosu o 1 - 2 q/ha. Z tab.č. 3 vyplývá, že při použití 6 ošetření ve fungicidním sledu byl zvýšen výnos hlíz v roce 2000 o 2,45 až 20,16 tuny/ha. Jednotlivé náklady na fungicidy požívané při ochraně proti plísni bramborové jsou uvedeny v tab. 4.
Z dalších chemických přípravků při pěstování konzumních brambor jsou využívány retardanty, které omezují klíčení brambor. To zajišťuje získat poměrně kvalitní konzumní hlízy ještě v jarních měsících. Retardace brambor je významná i pro zpracovatelské závody (lupínky, hranolky), neboť ty vyžadují skladování brambor za vyšších teplot, které omezují výskyt redukujících cukrů. K retardaci konzumních brambor je u nás povolen přípravek Neostop s účinnou látkou chlorpropham. Ten je aplikován buď jako horké zmlžení (L-300) nebo jako poprach hlíz (DP). Náklady na ošetření 1 kg konzumních brambor činí cca 4 halíře, což znamená, že tyto náklady dostatečně kryjí ztráty způsobené klíčením. Přičteme-li k tomu ještě další ztráty vydýcháním, pak návratnost vynaložených nákladů je velmi vysoká a pohybuje se celkově v poměru na 1 Kč nákladů získáme 3 - 4 Kč přínosů (tab. 5).
Škůdci
Proti škůdcům brambor se využívá chemická ochrana někdy u mandelinky bramborové. V bramborářských oblastech nemá většinou tento škůdce vhodné podmínky pro přemnožení a zde stačí většinou ošetřit ohniska jejího výskytu a okraje pozemků. Velmi vhodné podmínky pro výskyt mandelinky jsou však v níže položených ranobramborářských oblastech, kde může tento škůdce vytvořit i dvě generace. Zde je nutno ošetření proti mandelince provádět, zvláště u odrůd, které nejsou určeny pro rané termíny sklizní. Ošetření je možno spojovat zároveň s ošetřením proti plísni bramborové. I zde však obvykle vystačí 1 - 2 postřiky. V sadbové oblasti, kde množitelské porosty ošetřujeme proti mšicím, dáváme přednost insekticidům které jsou účinné nejen na mšice ale i na mandelinku bramborovou.
Výše nákladů na ochranu brambor je rozdílná nejen podle užitkových směrů pěstování, ale i podle výrobních oblastí a samozřejmě i podle jednotlivých zemědělských podniků. Největší náklady jsou vynakládány na fungicidy používané proti plísni bramborové, a proti kořenomorce bramborové. Ty činí více jak 50 % vynaložených celkových nákladů na ochranu brambor. Náklady na ochranu proti chorobám a škůdcům činí významnou položku z celkových nákladů na pěstování brambor. Celkově mají vzestupnou tendenci, což je dáno zvyšující se intenzitou a specializací na pěstování brambor i nárustem cen pesticidů. Tyto zvýšené náklady jsou však kompenzovány získáním vyšších výnosů s vyšším podílem tržního zboží.
Ochrana brambor proti chorobám a škůdcům je důležitým a i velmi efektivním zásahem. Ekonomicky významná je především tehdy, zná-li pěstitel důkladně škodlivého činitele a aplikuje-li ochranu v pravý čas. Znamená to, že musí sledovat i signalizaci škodlivých činitelů, které vydává Státní rostlinolékařská správa, popřípadě má možnost konzultovat tyto otázky s pracovníky oddělení ochrany Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě.
Doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc.,
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
