Zemědělská praxe dosahuje v posledních letech v produkci kmínu nevyrovnaných a nestabilizovaných výsledků. Proto je nutno ujasnit si znovu základní předpoklady úspěšného pěstování.
Kmín je plodinou dlouhého dne, je náročný na světlo, jeho intenzitu a složení spektra. To je důležité a je to třeba respektovat při zakládání porostu. Kmín kořenný jako dvouletou plodinu lze v prvním roce pěstovat buď v čisté kultuře, nebo v krycí plodině. Čistá kultura může být buď hlavní plodinou, nebo také následnou plodinu po časně sklizených předplodinách. Takových časně sklízených předplodin - převážně to bylo ozimé žito na zeleno - však v posledních letech ubylo, a proto je tato varianta na ústupu. Setí kmínu jako hlavní plodiny v prvním roce pěstování se v současné době provádí v omezeném rozsahu, ale vzhledem k přicházejícím tendencím v uvádění půdy do klidu se tento rozsah může zvýšit.
Pěstování kmínu v krycí plodině je v současném období hlavním způsobem. Kmín je do krycích plodin vyséván brzy na jaře, a to současně s krycí plodinou. Tyto krycí plodiny však musí vytvořit dobré světelné podmínky pro vzcházející a zakořeňující rostliny kmínu. Proto musí být výsevky krycích plodin sníženy. Vhodnými krycími plodinami jsou bob na zeleno, řídce seté obilniny (jarní pšenice, jarní ječmen, nověji též jarní tritikale) a také mák, kde je však složitější ochrana proti plevelům. Zkoušejí se i další plodiny, vždy je však nutné dosáhnout prosvětleného porostu. Značně je rozšířen způsob setí do směsek sklízených na zeleno. V tomto případě je nutné sklidit směsku včas a pečlivě. Porosty směsky značně obrůstají a i v dalším období proto mohou konkurovat vyvíjejícímu se porostu kmínu.
Všechny způsoby založení porostu kmínu vyžadují půdu v dobré půdní síle, nezamokřenou a nezaplevelenou. Kmín klíčí velmi pomalu a vzcházení je rovněž pozvolné. Za mimořádných vláhových podmínek pak podle kvality zasetí probíhá i v několika etapách. Proto je nutné při hodnocení vzcházení postupovat velmi opatrně, neboť jeho další etapa může být příhodnější a porost se může vyrovnat.
Pro dobré přezimování je nadějný takový porost, který vykazuje rostliny s průměrem hlavy kořene nad 6 mm. Tyto rostliny pak vykvetou. Rostliny s menším průměrem nevykvetou a v případě ponechání do druhého sklizňového roku, což někdy pěstitelé požadují, nastávají problémy. Druhý sklizňový rok vždy přinese podstatně snížený výnos. V žádném případě nelze do druhého sklizňového roku ponechat porosty, které jsou silně zaplevelené, napadené hálčivcem kmínovým, řídké a poškozené populacemi hrabošů.
Na výši výnosu se významně podílí kvalita osiva. Certifikované osivo registrovaných odrůd pochází z udržovacího šlechtění. Jedině certifikované osivo zajišťuje vysokou čistotu a klíčivost. Odrůdy jsou směsí nejlepších kmenů a vzhledem k cizosprašnosti dávají nejvyšší stupně množení heterozní efekt. Proto mohou být přesevy také jedním z momentů neuspokojivých výsledků.
Výživa kmínu v prvním roce rozhoduje o stavu a produkční schopnosti porostu, neboť přechod z vegetativní do generativní fáze vyžaduje odpovídající zásobu živin v kořenu. Živinou limitující výnos je dusík. Jeho maximální potřeba v prvním roce je v období intenzivního rozvoje listové růžice (v červenci - srpnu po sklizni krycí plodiny) a ve druhém roce pak ve fázi tvorby stonků a větví. Přehnojení dusíkem zvláště ve vlhčích letech zvyšuje rozšíření houbových chorob. Proto je třeba dávku dusíku (celkem 150 kg.ha-1) rozdělit na dávku předseťovou, dávku po sklizni krycí plodiny a dávku na jaře druhého roku. Požadované dávky 60 kg P a 100 kg K na 1 ha je nejlepší aplikovat na jaře sklizňového roku.
Ing. František Kameník, CSc.,
Oseva PRO, s.r.o.,
pracoviště Keřkov
